Lesley Downer Pořadí knih

Je rok 1868. Vo vybraných japonských štvrtiach rozkoše je sex na predaj a láska je zakázané ovocie... Hana má len sedemnásť rokov, keď jej manžel odchádza do vojny a necháva ju samu a zraniteľnú. Keď na jej dom zaútočia nepriateľskí vojaci, život si zachráni útekom cez zničené mesto Tokio. Útočisko nájde v známej štvrti rozkoše Jošiware. Tam ju prinútia, aby sa stala kurtizánou. Cestovateľ, dobrodruh a skvelý šermiar Józó sa vracia domov po štyroch rokoch pobytu na viktoriánskom Západe. Zisťuje, že svet, ktorý v Japonsku zanechal, už neexistuje, je zničený. Putuje na sever, pridá sa k vzbúreným druhom, no v poslednej bitke ho zajmú. Podarí sa mu ujsť na juh do jediného miesta, kde je zákon naňho prikrátky – do Jošiwary. V tomto meste, ktoré nespí a kde sa tritisíc kurtizán mieša s gejšami a klaunmi, sa utečenec stretá s krásnou kurtizánou. Obaja však majú tajomstvo. Keby vyšlo najavo, ohrozilo by ich životy...

Hrdinkou výpravného historického románu je Sači, konkubína posledního šóguna... Sači vyrůstala v rodině prostého majitele hostince, samuraje... Věděla, že je adoptovaná a že její rodiče pocházejí z urozeného prostředí. Její cesta do šógunova paláce s tím však neměla nic společného: Když okolo hostince projížděla se svým doprovedem manželka velkého šóguna, princezna Kazu, vybrala si Sači za dvorní dámu. Ačkoli Sači sdílela s šógunem lože pouze jednou, stala se tím prakticky nedotknutelnou. Brzy poté se začala měnit politická situace - vypukla občanská válka, u ostrovů přistáli cizinci. Šógun byl zabit a jeho dvůr rozpuštěn. Ženy z jeho paláce musely odejít... Sači se se svou přítelkyní vydala na dalekou cestu, na níž potkala Šinzaemona, muže, který ji okouzlil... Strhující milostný příběh je rámován posledními událostmi šógunského období, ukazuje odvahu samurajů, svébytnou hrdost Japonců i jejich zvláštní životní styl, s nímž se museli, ať chtěli či nikoli, rozloučit..

Monografie se zabývá jedním ze symbolů japonské kulturní tradice - fenoménem gejši; jednak z pohledu historie, především však současným vnímáním daného jevu. Autorka nastavuje zrcadlo květinovému a jívovému světu japonských gejš. Formou zasvěceného vyprávění nás uvádí do čtvrtí Kjóta a Tokia, jejichž krásu dříve zvěčnili mistři dřevořezu, a kde dodnes gejši žijí. Jejich blyštivý a zdánlivě poetický svět má však i svou odvrácenou tvář, jehož obsahem je především služba, ponížení a neuvěřitelná dřina, byť skrytá za literárním salonem. Tak se v jednotlivých kapitolách setkáváme s osudy slavných gejš, které vynikly v mnoha oborech umění. Rovněž tak s obřady a zvyky, které dosud platí, a to i ve světě neonů, včetně užívané specifické terminologie.