Slovník francouzsky píšících spisovatelů (nejen z Francie, ale i Belgie, Švýcarska, Kanady a řady afrických i asijských zemí) vyšel naposledy před 45 lety jako vůbec 1. svazek řady Odeonu a zatížen nejen tehdejšími ideologickými mantinely, ale i úzkým výběrem. Věříme, že ho proto přivítají nejen specialisté, ale i široká kulturní veřejnost.
Jak název napovídá, v tomto svazku nenajdeme jen Novou Astreu s příslovečným Seladonem. Původní d’Urfého cyklus i jeho adaptace jsou zkoumány a porovnávány z několika hledisek – hermeneutický pohled na překládaný text chápe překlad jako výklad, odhalují se literárněvědné souvislosti, hledá se pravý autor či autorka, zvažuje se možnost nebo nemožnost modernizovat pastýřskou idylu… Jednotící myšlenkou je takové čtení, které odkrývá všechny vrstvy textu a celou jeho texturu; čtení, které nepovažuje případný barokní převlek za masku, ale za nápovědu. "Překlad Nové Astrey, zkráceného příběhu pastýřky Astrey a pastýře Seladona, umožní českým čtenářům poznat, kam směřují četné aluze v řadě klasických literárních děl, a zároveň se seznámit s pozoruhodným zjevem starší francouzské literatury. Román Astrea od Honorého d’Urfé, opus magnum bukolického a preciózního písemnictví, měl po dobu několika staletí v evropské kultuře neobyčejný vliv (s jeho ohlasy se setkáváme ještě u preromantických a romantických autorů) a nenajdeme asi mnoho děl srovnatelného čtenářského dosahu, která dosud nebyla do češtiny převedena. V tomto ohledu je jediným možným řešením přeložit zkrácenou a upravenou verzi, neboť původní román je vzhledem ke svému rozsahu pro dnešní vydání nepoužitelný." PhDr. Jan Seidl, Ph.D., Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, Obec překladatelů
Kniha není běžnou příručkou o víně, ale sofistikovaným filosofickým průvodcem a osobním vyznáním. S typickým anglickým humorem a vášnivou obhajobou vína, bez něhož by civilizace nevznikla, se obrací na myslící lidi, kteří si stále užívají tělesných potěšení. Scruton filosoficky obhajuje myšlenku, že víno je jedním z nejcennějších darů, které lidstvu poskytli bohové. Vtipně demaskuje pokrytectví odpůrců alkoholu, aby ukázal, že víno a ctnost nejsou v rozporu. Pro plnohodnotný život je důležité umět si užívat dary země. Diskuze o zdravotních přínosech vína je dnes běžná, ale Scruton zdůrazňuje jeho pozitivní vliv na duševní zdraví, pokud se dbá na kulturu pití. Víno je ideální nejen k jídlu, ale i k přemýšlení, a filosofování s ním jde ruku v ruce. Stará moudrost říká, že ve víně je pravda, a to nejen v prozrazeních opilého člověka. Víno je cestou k pravdivému poznání světa a smíření s ním, oslavuje náš vezdejší svět a vrhá světlo do lidské duše. Neposkytuje iluze jako silné destiláty, ale posvěcuje realitu přítomného okamžiku. Nic jiného nemá kolem sebe takovou auru významů jako víno, a ti, kdo ho odmítají, tím prozrazují, že se necítí doma na této zemi.