Jméno vlámského spisovatele Ernesta Claesa není u nás neznámé. V čtenáři evokuje vzpomínku na půvabné vyprávění o Bělohřívkovi a o svérázných postavách brabantského venkova, jeho sedláků, pytláků, pobudů, muzikantů, učitelů a především dětí. Claesovy "Staré hodiny" navazují svou tematikou i pohledem na skutečnost na autorova předchozí díla. Znovu se vrací do svého domova k rodičům a sourozencům, do školy mezi kamarády, s nimiž prožíval nejen slavnostní chvíle prvního svatého přijímání, ale i rošťárny a dětské touhy po věcech zdánlivě nedosažitelných. Z růžence Claesových povídek, z tohoto poklidného vzpomínání starce s hlubokým pochopením pro chyby a nevinné rozvernosti dětství, proudí životní klid a pohoda zkušeného člověka, který dosáhl životní rovnováhy po čase úzkosti a radosti, lásky i záští, a který využívá tohoto klidu k poslednímu ohlédnutí na chvíle prožité mezi svými a k poslednímu vyznání lásky k rodnému kraji. 33-318-72
Ernest Claes Knihy
- E. van Cleef
- Vanhasselt
- G. van Hasselt
24. říjen 1885 – 2. září 1968







První část románu obsahuje mnoho zážitků ze spisovatelova dětství,druhá část z jeho studentského života a z počátku dospělosti.
Soubor sedmi povídek proslulého vlámského spisovatele, známého u nás především knihou Veselí občané sichemští. I nová kniha čerpá látku ze Sichemu a okolí. Úsměvně vypráví o typických postavách brabantského lidu, jejich šibalstvích i strázních, jejich naturalistickém katolicismu, jejich životní moudrosti.
Vzpomínky na dětství a mládí na belgické vsi s množstvím rázovitých postaviček.
Edice: Melantrichova laciná knihovna, svazek 2. Veselá dobrodružství podařeného tatíka a nevydařeného syna.