Procedurou Pavel Novotný volně navazuje na "autobiografické" poemy Zápisky z garsonky a Dědek. Hrdina je dospělý a pracuje na své habilitační práci - existenciální děs se střídá s groteskou. Novotného práce se zvukem a rytmem slov opět okouzluje svou neokázalou přesností a vybroušeností.
Dědek Pavla Novotného přichází v těsném závěsu za jeho Zápisky z garsonky a stejně jako ony vybočuje z dosavadního autorova díla přiznanou autobiografičností, aniž by tím utrpěl Novotného nezaměnitelný styl, založený na rytmizované řeči a specifické směsi grotesky a děsu. Sled pečlivě vybraných, často bizarních vzpomínek z dětství a dospívání postupně modeluje titulní postavu dědka, ale i vyprávějící autorovo alter-ego a další jeho protihráče velmi plasticky a nesentimentálně. V Dědkovi i v Zápiscích z garsonky se objevuje podobný okruh postav, ale nasvícen je jinak – sledujeme dva naprosto odlišné příběhy: zatímco Zápisky z garsonky jsou křehkým svědectvím o symbióze a jejím postupném rozpouštění, Dědek je příběhem kamene a vody, tvrdé síly, která v konečném součtu nemá šanci proti tekuté, uhýbavé, vytrvalé měkkosti; nade vší pochybnost jí však dává tvar...
Poetický cyklus Zápisky z garsonky je neskrývaně autobiografický – garsonka, kterou obývá malý chlapec spolu se svou invalidní matkou, je plná knih, gramodesek a matčiných svobodomyslných přátel. Protipól bezpečného, avšak křehkého světa panelákového bytu na libereckém kopci představuje mocný, chladný řád v domě prarodičů pod kopcem. Jednoznačný a neproblematický vesmír dítěte se postupem času smršťuje; přichází nevyhnutelný zápas o identitu a životní prostor – zprvu v náznacích, později se vší naléhavostí. Hledání rovnováhy mezi volností a disciplínou, mezi „nahoře" a „dole", mezi vášní a nadhledem a v neposlední řadě i mezi tragédií a groteskou můžeme sledovat jak v jednotlivých drobných příbězích, tak v rovině jazykové. Právě promyšlená práce s jazykem a palčivě prožitými motivy skladbu propojují v hluboký a přitom čtivý celek.
Mauzoleum patří k ústředním a ojedinělým dílům německé poezie. Třicet sedm Enzensbergerových balad pojednává o rozporuplnosti pokroku, o procesu trvajícím celá staletí, jehož významné, tragické, komické i absurdní problémy na nás dopadají dodnes. Text radikálně ruší tradiční představu o poezii jako tvorbě „krásného zdání“ a simuluje vědecký jazyk i myšlení, aniž se však zříká umělecké volnosti přetvářet fakta do „otevřeného“ celku, který obsahuje i mnoho nedořečeného, nedefinovatelného, ba tajemného. Přestože pokrok je kolektivním mýtem, personifikoval se v dlouhé řadě historických postav, průkopníků či vzájemných protivníků. Hrdinové balad jsou proto myslitelé, dobrodruzi, biologové (Darwin), vynálezci (Gutenberg), přírodovědci (Humboldt), lékaři (Guillotin), revolucionáři (Che Guevara), politici (Machiavelli), umělci (Chopin) a další význačné postavy našich dějin. V knize jsou představeny ve fragmentárních zkratkách, které ukazují nejen jejich osudy (většinou ne právě šťastné), ale také jejich místo a význam pro vývoj naší civilizace.
Knihou Babička vstupuje básník Pavel Novotný do oblasti prózy. Titulní protagonistka knihy je impozantní a groteskní zároveň, vystupuje jako energická ochranitelka i tyranka, a přitom skrývá řadu tajemství. Babiččin život je nazírán zprvu dětskýma, postupně stále dospělejšíma očima jejího vnuka. Název knihy vybízí ke konfrontaci s klasickým dílem české literatury devatenáctého století - nejde jen o změnu kulis, ale také charakterů, systému hodnot, a v neposlední řadě o literární stavbu. Podobně jako v díle Boženy Němcové je postava babičky pevnou harmonizační instancí, ovšem tato stabilita se nakonec ukáže být pouhou iluzí. Miniromán Babička volně navazuje na autorovy básnické cykly Zápisky z garsonky, Dědek a Procedura.
Abecedně řazená publikace mapuje století, které se neslo ve jménu rozvoje techniky a tím pádem i sportu.
Kniha se zabývá auditivními formami básnické tvorby, a to především ve vztahu k experimentální poezii šedesátých let minulého století. Důležitou roli tehdy sehrálo nové médium: audiopásek. Tato mediální platforma otevřela tvůrcům zcela nové kompoziční možnosti: zvuk bylo náhle možno precizně stříhat a lepit, mixovat, různě kompozičně zpracovávat. Oblast fonické poezie se v našich podmínkách sice nemohla rozvinout naplno, byla brzděna konzervativním mediálním prostředím socialistického státu, nicméně to, co zde vzniklo jak na profesionální, tak i na amatérské bázi, má v rámci experimentální poezie zásadní význam. Kniha zkoumá mj. auditivní kreace Ladislava Nováka, Josefa Hiršala a Bohumily Grögerové, Jiřího Koláře, Jiřího Valocha či například Milana Nápravníka, a to v kontextu nejen českém, ale i mezinárodním (zejména česko-německém). Pojednává o kompozicích, které byly často považovány za ztracené, případně o jejichž existenci se vůbec nevědělo. Součástí knihy jsou též unikátní zdigitalizované záznamy původních magnetofonových nahrávek.
Přemýšlíte o nákupu nového automobilu a nevíte, který je ten pravý? Odpověď najdete v knize a ještě se dozvíte o záludnostech při sjednávání leasingu, pojištění a přihlašování do evidence vozidel. Naleznete zde také přehled adres, telefonů a internetových stránek všech oficiálníchprodejců, pojišťoven i bank, sjednávajících leasing nebo úvěr na zakoupení automobilu.
"Jen jednou, jedinkrát vyhrát Tourist Trophy!" Těmi slovy končí František Šťastný své vyprávění. Jsou vyjádřením věčné touhy velkého motocyklového závodníka, jenž se za dvacet let závodění nikdy nespokojil s dosaženým. V tom byla jeho výjimečnost. A proto se vlastně jeho osudy objevují v knižní podobě. I když je Šťastný hlavní osou vyprávění, nelze říci, že dostáváte do rukou monografii našeho nejlepšího závodníka. To nebyl náš záměr. Protože u nás dosud nevyšla kniha o silničních závodech motocyklů, rozhodli jsme se na osudech Šťastného a celé jeho závodnické generace zachytit v plné šíři problematiku silničních závodů, představit a přiblížit nejslavnější postavy dávné i méně dávné historie, rozhlédnout se po slavných tratích, vdechnout dráždivou vůni směsi benzínu s ricínem, oddat se rychlosti, která opájí muže v kožených kombinézách.
