Hugo von Hofmannsthal
1. únor 1874 – 15. červenec 1929
Také znám/a jako: Loris | Theophil Morren
Hugo Laurenz August Hofmann, Edler von Hofmannsthal, známý spíše pod zkrácenou podobou svého jména Hugo von Hofmannsthal (1. února 1874, Vídeň, Rakousko - 15. července 1929, Rodaun, Rakousko), byl rakouský romanopisec, libretista, básník, dramatik a esejista.
Svá díla nejprve vydával také pod pseudonymem Loris a Theophil Morreu.
Hofmannsthal se narodil ve Vídni jako syn rakousko-italského ředitele banky a jeho ženy, která byla Rakušankou. Šlechtický titul, díky kterému se Hugo mohl pyšnit šlechtickým přídomkem "von", udělil císař jeho pradědečkovi, židovskému obchodníkovi. Hugo začal psát básně již v útlém věku. Ve věku sedmnácti let se setkal s německým básníkem Stefanem Georgem, v jehož deníku Blätter für die Kunst byly mimo jiné vydáno několik Hofmannsthalových básní. Hugo von Hofmannsthal studoval nejprve právo, později filologii ve Vídni, po promoci v roce 1901 se však rozhodl, že se bude naplno věnovat psaní. Spolu s Peterem Altenbergem a Arthurem Schnitzlerem se poté stal členem skupiny Mladá Vídeň (Junges Wien).
V roce 1900 se Hofmannsthal poprvé setkal s německým skladatelem Richardem Straussem (* 1864 - † 1949), jehož operám později Hofmannsthal napsal libreta, mezi tyto opery patřily: Elektra (1909), Der Rosenkavalier (1911), nebo Ariadne auf Naxos (1913), Die Frau ohne Schatten (1919), Die ägyptische Helena (1927), and Arabella (1933).
V roce 1901 se Hofmannsthal oženil s Gertrudou Schlesingerovou, dcerou vídeňského bankéře. Gertruda byla Židovkou, jež před vstupem do manželství konvertovala ke křesťanství. Po sňatku se usadili ve městě Rodaun a zplodili spolu tři děti.
V roce 1912 přepracoval Hofmannsthal anglickou poučnou hru z 15. století s názvem Everyman na hru Jedermann, přičemž Jean Sibelius (mimo jiné) napsal pro toto dílo scénickou hudbu. Hra se poté stala hlavním představením Salzburgkého festivalu, který Hofmannsthal založil spolu s Maxem Reinhardtem v roce 1920. Jeho pozdnější hry odhalily rostoucí zájem o náboženská, obzvláště římskokatolická, témata.
Hofmannsthalův syn Franz spáchal v roce 1929 sebevraždu, sám Hugo zemřel 2 dny po této smutné události na mrtvici.
Hofmannsthal si dopisoval s Otakarem Březinou, znal se s F. X. Šaldou, měl hluboký vliv na Karla Tomana. Pavel Eisner ho charakterizoval v Československé vlastivědě, ve svazku Písemnictví, následujícími slovy: „poslední korunní princ rakouského genia, lyrik, dramatik a prosaik Hugo von Hofmannsthal, jehož předkem byl jihočeský Žid."