Chcete zažít alespoň na chvíli vzkříšení staré indiánské slávy a romantiky? Podívejte se, jak indiáni prožívali své dětství a mládí. Zkuste si s nimi prožít lov na jeleny a na bizony. Uvidíte, jak se oblékali na velké kmenové slavnosti, jaké hráli hry a dozvíte se i něco o indiánských hrdinech.
Věřte tomu nebo ne, Jacku Crabbovi je 111 let. Věřte nebo nevěřte, Jack Crabb má dva otce: jednoho bílého a druhého, sice duchovního, zato nefalšovaného indiánského náčelníka kmene Čejenů, který mu také dal to nezapomenutelné jméno - Malý velký muž. Malý velký muž Jack Crabb tak zdědil od každého svého předka něco a výsledkem je zábavný vypravěč, který si neláme hlavu s rasovými rozdíly a přepíná podle momentální potřeby mezi bílými a rudými návyky a zvyklostmi. Podoben baronu Prášilovi, prožívá Jack Crabb naplno bouřlivé období amerických dějin - kolonizaci Divokého západu. Jako indián si se svými soukmenovci užívá do sytosti se čtyřmi manželkami, než se stane svědkem brutálního vyhlazení Čejenů kavalerií generála Custera. Jako běloch se hlásí ke svému podílu na vyhubení bizonů, k podvedení legendárního hrdiny Divokého Billa Hickoka i k čachrům s Wyattem Earpem. Nakonec tak tak přežije bitvu u Little Bighornu, a přestože přísahal, že ho zabije, bojuje v ní nakonec po boku generála Custera... Thomas Berger sepsal v 60. letech snad nechtěně jednu z knih, které se v americké literatuře zařadily mezi tzv. nesmrtelné. Vytvořil vyvážený amalgam fikce a historické skutečnosti, humoru k popraskání bránice a dějinného smutku nad osudy jednotlivců i národů. Nabídl čtenáři nadčasový příběh člověka, který se necítí dobře v žádném z nabízených kulturních chomoutů, protože - byť není ani svatý bez viny, ani nejpoctivější mezi hříšníky - nade vše si cení lidské svobody. Zřejmě víc pro tuto kvalitu než pro svůj striktně historický přínos se kniha stala na mnoha amerických školách součástí doporučené literatury. Její popularitu umocnila v 70. letech filmová verze s Dustinem Hoffmanem v hlavní roli, avšak nepřekonala ji. Takový už je osud filmů natočených však podle ještě lepších knih.
Naše hory jsou stále tajemné. Dříve bývaly obydleny podivnými bytostmi, které dobrým lidem pomáhaly a zlým tropily naschvály. Každé pohoří i malé pahorkatiny měly svého tajemného patrona. Naši předkové na ně věřili a vyprávěli si o nich krásné pohádky a pověsti. Tato brožurka vás prostřednictvím obrázků a krátkých textů s nimi seznamuje.
Brožurka o starých korábech, na kterých se plavili dávní námořníci, objevitelé i dobrodruzi, připomíná dobu velkých zeměpisných objevů. Každá plachetnice, právem nazývaná královna moří, měla svůj velký životní příběh. Obrázky s krátkými texty seznamují děti s námořnickou romantikou…
Nová pravidla fotbalu platná od 1. 7. 2022. K vydání připravila Pravidlová komise FAČR pod vedením předsedy Jiřího Kureše.
Na konci 18. století napsal protestanský kněz Johann David Wyss pro své děti knihu Švýcarský Robinson. K prvnímu vydání došlo až čtrnáct let po dokončení díla, čtenáři si ho ale rychle oblíbili a v průběhu následujících dvou staletí se kniha objevila na pultech knihkupců mnohokrát. Současné převyprávění, je oproštěné od dobově zdlouhavých popisů a dialogů, děj se zrychlil a tím se kniha přiblížila moderní dobrodružné literatuře. Revidovány byly také některé faktografické nesrovnalosti. Co však zůstalo, jsou lidské hodnoty, platné tehdy stejně jako dnes. Stáváme se svědky láskyplných rodinných vztahů, vzájemného pochopení, rozvahy a statečnosti hrdinů. Dospívající chlapci a jejich rodiče čelí nebezpečí v divoké přírodě a nejisté budoucnosti na opuštěném ostrově a jejich charaktery prověří například i bohatý nález zlata. Konstantou jejich příběhu zůstávají soudržnost v křesťanské rodině, podpora a respekt k sobě navzájem – hodnoty, které čtenáři stále hledají.
Máte v ruce malý a trochu zvláštní atlas zvířat. V přírodě byste takové tvory marně hledali, a přesto si o nich lidé vyprávěli už před tisíci lety. Text a ilustrace Jan Hora.
Kniha vypráví příběh z roku 1946, kdy kněz, otec Prin, působící mezi lidojedy, získá nevěřícího námořníka s lodí, aby převezl tři domorodce nemocné leprou do leprosária v Nové Kaledonii zdarma.
Největší dobrodruzi nejsou ti, kteří nebezpečné příhody vyhledávají a zbytečně riskují své životy. Mnohem hlubší smysl má podstupovat námahu a nebezpečí v zájmu vyššího cíle. Mezi takové lidi bezesporu patřili čeští jezuité. Během 17. a 18. století se snažili šířit křesťanskou víru v Jižní a Střední Americe nebo v severní Africe. Kniha je napínavá mozaika složená z mnoha skutečných příhod a zajímavým způsobem opravuje neblahý obraz jezuitů v Čechách. Tito lidé odcestovali ze své vlasti a měli v srdcích touhu přinášet primitivně žijícím národům možnosti lepšího a klidnějšího života. Přijetí křesťanství byl totiž pro indiány nejlepší způsob, jak přežít drsný náraz vyspělejší civilizace. Jezuité museli překonávat nejen zaostalost a pověrčivost domorodců, ale i hamižnost a bezohlednost evropských kolonizátorů. V severní Africe je zase pronásledovala nenávist jiných náboženských skupin. Třetí a poslední příběh vypráví průvodce svatobernardských mnichů, kteří hledali možnost vystavět v Tibetu hospic pro zbloudilé poutníky. Misie pod palmami není kniha o náboženství, čte se jako dobrý dobrodružný příběh. Je o hrdinech, kteří se dokázali obětovat pro druhé a neváhali trpět a někdy i položit život za věc, kterou považovali za svatou a prospěšnou.
