Oldřich Cihelka Pořadí knih

Pátý díl knižní série Amálie Kutinové-Tauberové o sestrách Gabře a Málince. Vrátily se z prázdnin, které prožily na Kopaninách, v Čarovné zemi, a už to nejsou holčičky, které si hrály u Járku. Už jsou z nich slečny.

Čtvrtý díl knižní série Amálie Kutinové-Tauberové o Gabře a Málince, nerozlučných sestrách z Valašska. Poprvé tato kniha vyšla v roce 1938, v novějších vydáních byla spojena s předchozím dílem (Gabra a Málinka se učí latinsky), na který těsně navazuje. Stejně jako ostatní díly série je i tento založen na autobiografickém vyprávění o dospívání autorky: „Málinka“ je sama autorka a „Gabra“ její starší sestra Gabriela, není však psán ich-formou a zachycuje i situace, u kterých Málinka nebyla osobně přítomna. Kniha je psána převážně spisovnou češtinou vyjma hlavní řeči postav. Dospělí příbuzní Gabry a Málinky sice mluví také spisovnou češtinou, obě dívky však hovoří valašským nářečím. Zvláštností tohoto dílu pak je, že většina vedlejších postav mluví nářečím kopaničářským, protože se příběh tentokrát odehrává převážně na Moravských Kopanicích. Právě Moravské Kopanice jsou onou „čarovnou zemí“ v názvu knihy. Autorka je popisuje velmi malebně, s důrazem na přírodu, místní zvyky, kroje a nářečí, čímž předznamenává svoji pozdější orientaci na zaznamenávání lidového folklóru, kterým se začala výrazněji zabývat v době, kdy jí byla ze strany komunistického režimu pozastavena spisovatelská činnost.

Gabra a Málinka ve městě – 2. díl. Do povědomí čtenářů se Amálie Kutinová dostala především knihami o „Gabře a Málince“. Toto autobiografické vyprávění přibližuje šťastné dětství dvou sester Gabry a Málinky, a to s neopakovatelným humorem a jadrným nářečím. Kterak dcerky študovaly, jak pásly kozy, učily se latině a co prožily v „čarovné zemi“, kam odjely i s kozami na prázdniny, se můžeme dočíst v hned v šesti dílech „Gabry a Málinky“.

První díl knižní série Amálie Kutinové-Tauberové o sestrách Gabře a Málince. Stejně jako ostatní díly série je založen na autobiografickém vyprávění o dospívání autorky: „Málinka“ je sama autorka a „Gabra“ její starší sestra Gabriela, oproti realitě je tu ale několik podstatných změn: např. skutečný otec Amálie Kutinové zemřel, když jí bylo 11 let, ve svých knihách ho ale nechala žít dál, také v knihách zredukovala počet svých sourozenců ze skutečných dvanácti na čtyři. Kniha je psána převážně spisovnou češtinou vyjma hlavní řeči postav, které často mluví valašským nářečím (zejména děti). Amálie Kutinová původně chtěla napsat knihu o své matce (po vzoru Boženy Němcové, která napsala knihu o své babičce), ale nezdařilo se jí to – použila v knize tolik dětských příhod, že vzniklé dílo pojednávalo spíš o Amálii a jejích sestrách, a to i po přepracování. Autorka se je nakonec rozhodla vydat v této podobě jako „Gabru a Málinku“. IV. vydání

Pověsti historické, o původu místních jmen, o pokladech, zbojnících apod. Spouautorem této knihy pověstí je Františkův bratr, Richard Jura

„ ,Babičku' máme, ale ,Maminka' nám schází,“ řekla jednou na gymnasiu profesorka pozdější autorce této knihy, a tak vznikl nápad oslavit maminku. Autorce se to však pro přemíru vlastních a sestřiných příhod tak docela nepovedlo, jak přiznává v doslovu knihy, a tak vznikl úsměvný románo „povedených dcerkách“ řídícího učitele na venkovské škole na Valašsku, o jejich drobných i velkých dobrodružstvích a uličnictvích, zachycující v dialozích valašské nářečí.

Příběhy slavných lidí (F.X. Svoboda, F. Sekanina, Mikuláš Aleš, F. Strejček... a jiných) a jejich cesty ke svým zaměstnáním, které mají inspirovat holky a kluky v odpovědi na otázku "čím budu?".