Gerald Durrell
7. leden 1925 – 30. leden 1995
Gerald Durrell (7. ledna 1925 – 30. ledna 1995) byl britský spisovatel, humorista a popularizátor ochrany přírody. Ve svých knihách určených dětem i dospělým čtenářům nejčastěji popisuje svoje zážitky z cestovatelských výprav po celém světě, kde chytal zvířata pro zoologické zahrady. Jako jeden z prvních se snažil upozornit na význam ochrany ohrožených druhů zvířat, pro která v roce 1959 založil na Jersey zoologickou zahradu. V roce 2010 byl na jeho počest pojmenován nově objevený masožravý druh šelmy galidie Durrellova.
Gerald Durrell se narodil 7. ledna 1925 v Džámšedpúru v Indii. Byl čtvrtým, nejmladším dítětem anglických přistěhovalců. Měl dva bratry, Lawrence (Larryho) Durrella (anglického romanopisce a básníka), Leslieho Durrella (malíře pokojů), a sestru Margot Durrellovou (návrhářku oblečení a dekoratérku interiérů). Jeho otec Lawrence Samuel Durrell záhy zemřel, proto se jeho matka Louisa Florence Durrellová rozhodla odstěhovat do Anglie. V polovině 30. let 20. století rodina přesídlila na řecký ostrov Korfu, kde Gerald prožil pět let svého dětství. Knihy, ve kterých zachytil vzpomínky na svou rodinu a jejich způsob života na Korfu, se staly v 70. letech 20. století bestsellery a také podle nich vznikla televizní komedie a dva seriály. Durrell měl už od mládí rád zvířata a jeho snem bylo vlastnit zoologickou zahradu. V domě na Korfu mu dokonce předělali pokoj pro hosty na pracovnu, kde shromažďoval exempláře zvířat, které sbíral na ostrově. Nechodil do školy a učili jej soukromí učitelé, kteří byli někdy nuceni učit Geralda neobvyklými metodami kvůli jeho lásce k přírodě; např. zeměpis se učil na pláži s pomocí naplavených větviček a skořápek. Angličtina mu nešla, proto nikdy nechtěl být spisovatelem. Jeho rodina doufala, že láska ke zvířatům je pouze jedna fáze jeho života a až dospěje, najde si jiného koníčka: zvířata jim někdy znepříjemňovala život, například když Gerald pitval velkou mořskou želvu ve značném stádiu rozkladu před domem, nebo když jeho osel kopnul staršího bratra Larryho. Jeho matka tvrdila, že Gerryho první slovo bylo „zoo“, a jeho první vzpomínky jsou na slimáka v Indii. V roce 1939 byla rodina Durrellových kvůli začínající druhé světové válce nucena se opět přestěhovat do Londýna. Gerald zde dostal své první zaměstnání, stal se pomocníkem v obchodě se zvířaty; v malém bytě žádná svá zvířata mít nemohl. Během práce v obchodě získal první zkušenosti se zvířaty v zajetí, které později využil na svých výpravách. Na konci války jako student získal místo ve Whipsnadské zoologické zahradě. Zde rozšiřoval své vědomosti a došel k závěru, že pokud by chtěl vlastnit zoologickou zahradu, byla by vyhrazena pouze ohroženým druhům zvířat. Ve svých jednadvaceti letech uskutečnil první sběratelskou expedici do Britského Kamerunu. Cestu si financoval z dědictví. Se svým společníkem odchytili více než sto savců, ptáků a plazů, které prodali Londýnské zoologické zahradě. V roce 1949 podnikl další sběratelskou expedici do Afriky a následující rok do Britské Guyany v Jižní Americe. Tyto tři expedice však vyčerpaly všechny jeho finance, neboť Durrell věnoval zvířatům zvýšenou péči (stavěl pro ně prostorné klece, dbal o vyváženou potravu), která v té době nebyla obvyklá. Zvířatům se tedy vedlo lépe, ale Durrellovi už nezbyly peníze na další výpravy. Na radu bratra Larryho začal psát o svých cestách knihy. Úspěch jeho první knihy Přetížená archa Geralda povzbudil, a tak brzy vydal další dva cestopisy, Bafutští chrti a Tři jízdenky do dobrodružství. V roce 1953 se Durrell vrátil z Jižní Ameriky, kde spolu se svou ženou Jacqueline Sonia Rasenovou, se kterou se oženil v roce 1951, prováděl odchyt zvířat pro Londýnskou zoo. Tato výprava byla námětem knihy Opilý prales, která se dobře prodávala v Americe i Anglii. V roce 1958 se Gerald Durrell rozhodl sbírat zvířata už pro vlastní zoologickou zahradu, neboť se nerad loučil se „svými“ zvířaty. Po návštěvě Argentiny se vrátil zpět do Londýna. Svou zoologickou zahradu chtěl postavit u jižních břehů Anglie, snad blízko Bournemouthu. Britská vláda ale jeho návrh zamítla a tak v roce 1959 umístil svou zoo na 35 akrech ostrova Jersey v Lamanšském průlivu. Durrell na Jersey koupil zchátralý zámek, který později nechal přestavět. Vznikla zde škola se zaměřením na výuku ochrany zvířat a zoologická zahrada. Studovat sem jezdili ochránci zvířat z celého světa. Zoologická zahrada se stala námětem knihy Zoo na zámku, kterou dopsal v roce 1964. Po založení zoo se Durrell opět věnoval psaní, aby získal prostředky na investice do zoologické zahrady a na její provoz, protože zoo pohltila všechny jeho finance. Jezdil také po západní Evropě a do USA a snažil se získat sponzory pro chov ohrožených druhů zvířat. V této fázi života byl velmi pracovně vytížen: psal nové knihy, natáčel rozhlasové a televizní pořady, zároveň sháněl sponzory a na dálku řídil svou zoologickou zahradu. Na přelomu 60. a 70. let 20. století natočil s pomocí britské televize BBC pořad o zvířatech a vydal knihu Dva v buši (1966). Odjel do Austrálie, Malajsie a na Nový Zéland. Kniha Chytněte mi guerézu (1965) popisuje expedici do Sierry Leone, kniha Zlatí netopýři a růžoví holubi (1979) se zabývá cestou na Mauritius. Gerald napsal také knihy pro děti: Ostrov v nebezpečí, Mluvící balík a Oslí spiknutí. Jeho styl psaní zaujal mnoho čtenářů. Když vyšla jeho první kniha, literární kritici v Americe a Anglii mu neměli co vytknout. Knihy Přetížená archa nebo Filé z platýse šly po celém světě na odbyt. Televizní série z Malajsie, Nového Zélandu a Austrálie byly velmi populární. Před několika roky je vysílala i Česká televize.[kdy?]Gerald Durrell zemřel v lednu 1995. Dosáhl mnoha úspěchů s chovem zvířat a péčí o ně, mnoho ohrožených zvířat našlo v jeho zoo nový domov a po úspěšném rozmnožení se vracela zpět do volné přírody. Gerald Durrell jednou prohlásil: „Můj úspěch se podobá pokusu odhrabat Mount Everest pomocí čajové lžičky.“