Jarmila Fastrová Pořadí knih

Největší dílo významného anglického spisovatele zobrazuje s neobyčejnou jemností život sirotka Philippa Carayho. Vypráví životní příběh jemného a citlivého chlapce s tělesnou vadou, od jeho devíti let, kdy osiřel a na vychování si jej vzal strýc, duchovní anglikánské církve, až do Filipových 30 let, kdy jako lékař působí v rybářské vesnici. Autor prostřednictvím osudů Filipových, jeho tápání, bojů, vítězství, krizí a proher obráží generační problémy celé epochy přelomu stol. Podařilo se mu vystihnout poměry na školách v Anglii, přiblížit impresionistickou Paříž i Londýn Filipových studií medicíny.

Fiktivní biografie zchudlého šlechtice Barry-Lyndona nás zavádí do Anglie a Irska druhé poloviny 18. století. Hrdina románu se protlouká od svého mládí, jak se dá, vede dobrodružný život, nechá se najmout do armády, karbaní, špicluje, svádí ženy, eventuelně je i vydírá. Průměrný Barry-Lyndon, kterému ale rozhodně nechybí sebevědomí, se na dobrodružné cestě za kariérou a penězi neštítí takřka ničeho. Přesto si dokáže získat sympatie čtenářů svým nadhledem a vtipem, kterým každého přechytračí. Román se stal předlohou pro stejnojmenný film klasika světové kinematografie Stanley Kubricka.

Co může vzniknout, jestliže se známý a zkušený spisovatel biografií, jakým bezesporu Stone je, rozhodne popsat život jiného spisovatele, bouřliváka a dobrodruha Jacka Londona? Výsledkem takového spojení – talentovaného spisovatele a úžasného vzrušujícího života jiného neméně talentovaného a známého spisovatele jako námětu – snad ani nic jiného jako poutavá kniha nemůže být. Autor s literární bezprostředností zaznamenává klíčové okamžiky Londonova života a i když řadu detailů a úhlů pohledu do knihy nezahrnul, zůstává výtečným průvodcem na cestě k pochopení Londonova díla a jeho komplikované a složité osobnosti.

„Zatímco z obličeje jednoho vyzařovalo dobro, v rysech toho druhého bylo jasně a nepřehlédnutelně vepsáno zlo. Kromě toho zanechala zlolajnost (již nepřestávám považovat za smrtící vlastnost lidského já) na jeho těle otisk znetvořenosti a úpadku. A přesto když jsem si tu ošklivou modlu prohlížel, nepociťoval jsem u toho sebeslabší náznak zhnusení, naopak – zaplavila mne radost. Vždyť i toto jsem já. Hyde se mi jevil přirozeně a lidsky.“ Poklidnou atmosféru Londýna naruší znepokojující události. Podivně vypadající muž úmyslně ublíží dítěti a později dokonce spáchá vraždu. Kdo je zlověstný Edward Hyde a co jej pojí s doktorem Jekyllem, čestným a spořádaným občanem? Podaří se Jekyllovi zkrotit své vlastní já a touhu po jiném životě? Novela Roberta Louise Stevensona v novém českém překladu s ilustracemi argentinského výtvarníka Maura Cascioliho vypráví strhující příběh o souboji dobra a zla o jedinou duši a tělo.

Slavná povídka Capoteho z roku 1958 o mladé, smrti zaslíbené manhattanské prostitutce a naplno vychutnaných slastech života se stala předlouhou k neméně slavnému filmu z roku 1961 a Audrey Hepburnovou v hlavní roli. Dvojjazyčné vydání doplněné lexikálním a gramatickým komentářem pod čarou. Pro mírně pokročilé. Komentář Jiřina Zachová.... celý text

Většina jižanské společnosti zůstává po porážce ochromená a vykořeněná a jen někteří, mezi nimi i Scarlett, se dovedou přizpůsobit novým poměrům a přes pohoršení ostatních se snaží využít jich ve svůj prospěch. Pod tlakem doby se mění Scarlett v bezohlednou a tvrdou ženu, ochotnou podniknout vše, jen aby se vyhnula bídě. Bezohlednost vůči cizím i vlastní rodině jí sice přinese bohatství, ale nakonec se obrátí proti ní samotné. V přepychu a zdánlivě na vrcholu všeho, co chtěla v životě dosáhnout, ztrácí mladá žena skutečnou lásku a hořce si uvědomuje následky svých dřívějších omylů.

Autor v románu kreslí podobiznu Montparnassu na pozadí příběhu Elvíry Goulotové, hrdinky, která je vnučkou mormonky Pamély a která chce pod vlivem převráceného atavismu uskutečnit mnohomužský harém, aby mohla utajit svou rozmanitou neklidnou erotickou chtivost.

Carson McCullersová se řadí svým nepříliš obsáhlým dílem k nejlepším spisovatelům amerického Jihu. Její jméno se uvádí společně zvláště se jmény Trumana Capoteho a Eudory Weltyové. Dvě novely obsažené v tomto svazku jsou skvosty nejen v tvorbě autorky, ale i mezi novelami americké poválečné literatury. Balada o smutné kavárně (1951) je strhujícím příběhem tragického životního osudu slečny Amelie, hrbáčka Lymona a darebáka Marvina Macyho. Každý z nich trpí neopětováním svého milostného citu a každý z nich krutě zraňuje svého oddaného milence. Rozsáhlejší novela Svatebčanka (1946) vypráví o jiném druhu osamělosti – o dospívání. Dvanáctiletá hrdinka se v malém, klidném městečku ve společnosti černé hospodyně Berenice a malého, neduživého kamaráda Johna Westa nudí. Velkou událostí je svatba jejího bratra, ve které dívka vidí příležitost, jak se konečně začlenit do života. Při čekání na tuto událost si ani nevšimne, že každý den ztrácí kousek nevinnosti a krásné naivnosti svého dětství a že až příliš rychle přechází do světa dospělých. Předmluvu napsal Radoslav Nenadál.

Soubor dobrodružných a tajemných povídek proslulého skotského autora z 2. poloviny 19. století. V čele svazku stojí proslulý povídkový seriál Klub sebevrahů, následuje povídka Pavilón na písčinách. Následují povídky, v nichž se zabývá psychickým rozdvojením člověka, věčným sváremdobra a zla. Ze vzpomínek na jižní Francii vzniklo úsměvné a mravoučné vyprávění pod názvem Franchardský poklad a zkušenosti z pobytu v oblasti Jižních moří byly podkladem pro napínavou realistickou povídku Falesánské pobřeží. Povídky: Klub sebevrahů (obsahuje tři texty: Příběh o mladíkovi se smetanovými dorty, Příběh o lékaři a lodním kufru, Fiakrové dobrodružství), Pavilón na písčinách, Podivný případ Dr. Jekylla a pana Hyda, Markheim, Kumpáni, Franchardský poklad, Falesánské pobřeží.

Umělecky nejzdařilejší román americké spisovatelky a dramatičky, autorky amerického Jihu (1917–1967). Zachycuje v mistrné formě dětského vyprávění se všemi jeho nedůslednostmi i s nenapodobitelným viděním světa dospělých vzrušené a naivní představy dvanáctileté dívky při svatbě jejího staršího bratra. Román, který autorka později zdramatizovala, byl i zfilmován.