Igor Hájek Pořadí knih

Sociologickou studii Osamělý dav považují mnozí znalci za nejvlivnější knihu dvacátého století. Od prvního vydání, jež se stalo prvním sociologickým bestsellerem, uplynulo již půl století; analýza „nové střední třídy“ za pomoci pojmů „niterné řízení“ a „vnějškové řízení“ otevřela vzrušující nový rozměr vnímání psychologických, politických a ekonomických problémů, kterým čelí jedinec v současné, nejen americké společnosti. Tato diagnóza doby se mezitím stala nejen klasickou, nýbrž v některých bodech přímo prorockou. David Riesman (1909–2002) byl řádným profesorem sociální vědy nejprve na Chicagské univerzitě, posléze (od roku 1958) na Harvardu.

Maycomb v Alabamě je bezvýznamné ospalé provinční městečko obklopené poli s bavlnou. Ve 30. letech 20. století jsou Spojené státy americké zachváceny hospodářskou krizí, ale ta se obyvatel Maycombu dotýká jen okrajově. O letních prázdninách je největší starostí osmileté Čipery a dvanáctiletého Jema vymýšlení plánu, jak vylákat místního podivína z jeho dobrovolného domácího vězení. Když je ale mladý černoch obviněn ze znásilnění bílé dívky, události naberou dramatický spád. Obhajoby se ujímá otec Čipery a Jema, advokát Atikus Finch. Toho čeká předem marný boj s předsudky, strachem a nenávistí. Román Jako zabít ptáčka ale rozhodně není o rasismu a nespravedlivých soudních procesech. Je to čtivý příběh o dospívání a braní rozumu, o různých formách osobní statečnosti, o přetvářce, morálce a zodpovědnosti. To vše vyprávěno pohledem osmiletého děvčátka. Harper Lee knihu dokončila v roce 1959 a román měl okamžitě obrovský úspěch. Získal Pulitzerovu cenu a dočkal se filmové adaptace s Gregory Peckem v roli obhájce Atika Finche.

Román amerického autora je jedním z nejkrásnějších děl o vztahu syna a otce, jedním z nejkrásnějších vyznání lásky k člověku. V průběhu tří dnů promítá autor v retrospektivě život podivínského učitele, člověka v praktickém životě neúspěšného, ale milovaného svými žáky,kteří v něm ctí člověka charakterově ryzího a laskavého. Děj příběhu zachycuje události ve městě a ve škole i učitelův poměr k vlastní rodině. Příběh samotný je podložen paralelou o moudrém kentauru Cheironovi, jehož osud srovnává autor s lidským osudem svého hrdiny.

Reportáž amerického novináře o událostech v Československu od podzimu 1967 do zimy 1970. Exilové vydání. Obálku s použitím obrazu Jaroslava Hovadíka navrhl a grafickou úpravu knihy provedl Mikuláš Kravjanský. Fotografické práce Pavel Řehuřek.

Americký román je odezvou na události v jižních státech USA, které nastaly po zrušení segregace bílých a černých studentů na středních školách. Autor svůj příběh zasazuje do malého jižanského městečka, jehož poklidnou hladinu zčeří příchod mladého fašistického agitátora, kterýse snaží ..

Tento psychologický poválečný román poprvé vydaný v roce 1951 patřil v padesátých letech k těm nejčtenějším. Příběh vypráví sedmnáctiletý mladík Holden Caufield, který byl vyhozen z přípravné školy a popisuje tedy jeho cestu domů. Cestou se setkává s různými typy lidí a získávánejednu zkušenost. Černý humor, kterým nám je tento příběh vyprávěn, nás více přibližuje k povaze pubertálního hocha, který cestou poznává nejen nové lidi a nová místa, ale také tak trochu sám sebe.

Když chudý rybář Kino najde vzácnou perlu, přinese mu to nejen vidinu bohatství, ale také naději na lepší budoucnost pro jeho syna a vymanění se z nevědomosti a útlaku. Do jeho života ale s nálezem perly zároveň vstupuje zlo, které ho přiměje k útěku.

Silně humanisticky akcentovaný román je obrazem života v jednom z německých koncentračních táborů, kde byli internováni nemocní vězňové. Autorův pohled za dráty této továrny smrti nic nezakrývá, nezatajuje, netlumí. Děj se odehrává na počátku jara 1945, kde již ani vězňům nezůstávají utajeny příznaky blížícího se konce války. Nacisté se stávají ještě bezcitnějšími, člověk je v těchto podmínkách pouhou lovnou zvěří, ale všichni vězňové přesto do poslední vteřiny svého života doufají, že toto peklo nakonec přežijí. Silné dílo končí osvobozením tábora.