Igor Hájek Pořadí knih (chronologicky)

Sociologickou studii Osamělý dav považují mnozí znalci za nejvlivnější knihu dvacátého století. Od prvního vydání, jež se stalo prvním sociologickým bestsellerem, uplynulo již půl století; analýza „nové střední třídy“ za pomoci pojmů „niterné řízení“ a „vnějškové řízení“ otevřela vzrušující nový rozměr vnímání psychologických, politických a ekonomických problémů, kterým čelí jedinec v současné, nejen americké společnosti. Tato diagnóza doby se mezitím stala nejen klasickou, nýbrž v některých bodech přímo prorockou. David Riesman (1909–2002) byl řádným profesorem sociální vědy nejprve na Chicagské univerzitě, posléze (od roku 1958) na Harvardu.

Maycomb v Alabamě je bezvýznamné ospalé provinční městečko obklopené poli s bavlnou. Ve 30. letech 20. století jsou Spojené státy americké zachváceny hospodářskou krizí, ale ta se obyvatel Maycombu dotýká jen okrajově. O letních prázdninách je největší starostí osmileté Čipery a dvanáctiletého Jema vymýšlení plánu, jak vylákat místního podivína z jeho dobrovolného domácího vězení. Když je ale mladý černoch obviněn ze znásilnění bílé dívky, události naberou dramatický spád. Obhajoby se ujímá otec Čipery a Jema, advokát Atikus Finch. Toho čeká předem marný boj s předsudky, strachem a nenávistí. Román Jako zabít ptáčka ale rozhodně není o rasismu a nespravedlivých soudních procesech. Je to čtivý příběh o dospívání a braní rozumu, o různých formách osobní statečnosti, o přetvářce, morálce a zodpovědnosti. To vše vyprávěno pohledem osmiletého děvčátka. Harper Lee knihu dokončila v roce 1959 a román měl okamžitě obrovský úspěch. Získal Pulitzerovu cenu a dočkal se filmové adaptace s Gregory Peckem v roli obhájce Atika Finche.

Román amerického autora je jedním z nejkrásnějších děl o vztahu syna a otce, jedním z nejkrásnějších vyznání lásky k člověku. V průběhu tří dnů promítá autor v retrospektivě život podivínského učitele, člověka v praktickém životě neúspěšného, ale milovaného svými žáky, kteří v něm ctí člověka charakterově ryzího a laskavého. Děj příběhu zachycuje události ve městě a ve škole i učitelův poměr k vlastní rodině. Příběh samotný je podložen paralelou o moudrém kentauru Cheironovi, jehož osud srovnává autor s lidským osudem svého hrdiny.... celý text

Reportáž amerického novináře o událostech v Československu od podzimu 1967 do zimy 1970. Exilové vydání. Obálku s použitím obrazu Jaroslava Hovadíka navrhl a grafickou úpravu knihy provedl Mikuláš Kravjanský. Fotografické práce Pavel Řehuřek.

Americký román je odezvou na události v jižních státech USA, které nastaly po zrušení segregace bílých a černých studentů na středních školách. Autor svůj příběh zasazuje do malého jižanského městečka, jehož poklidnou hladinu zčeří příchod mladého fašistického agitátora, kterýse snaží ..

Bilingvní vydání mistrovsky napsaných povídek klasika moderní americké literatury, které, byť vyšly poprvé již v roce 1953, dodnes neztratily na aktuálnosti a půvabu. Podobně jako v ostatních knihách J. D. Salingera (Kdo chytá v žitě, Vzhůru, tesaři, do výše střechu zvedněte, Seymour: Úvod a Franny a Zooey) je hlavním tématem střet světa dospělých a dospívajících.

Když chudý rybář Kino najde vzácnou perlu, přinese mu to nejen vidinu bohatství, ale také naději na lepší budoucnost pro jeho syna a vymanění se z nevědomosti a útlaku. Do jeho života ale s nálezem perly zároveň vstupuje zlo, které ho přiměje k útěku.

Koncentrační tábor Mellern slouží jako odkladiště vězňů - převážně Židů, kteří v důsledku tělesné slabosti již nejsou schopni žádné práce. V nelidských podmínkách, špíně a o hladu, navíc pod kuratelou bezcitných fašistických katanů tady na sklonku války "přežívá" dvanáct "veteránů", obklopených řadou nově příchozích zbídačelých kostlivců. Téměř všichni již ztratili svou osobnost, minulost a individuální lidské rysy, jejich ponížené lidství se omezuje jen na základní živočišné potřeby. Z vědomí si vytěsnili všechny city včetně nenávisti. Dodržují přísnou anonymitu - stali se pouhými vězeňskými čísly s koncentráčnickými mimikrami. Přesto se mezi nimi najdou i tací, kteří si dokázali zachovat své "já", jako lékař Berger, obchodník Lebenthal či bývalý novinář zvaný 509. Ti všichni se neúnavně snaží vězně, kteří ještě neztratili schopnost myslet, vyburcovat z letargie, pomoci jim přežít zdejší peklo a vykřesat v nich alespoň "jiskřičku naděje" a víru v nový život, jenž je už nadosah.