Psychologický a politicko-filosofický román z prostředí Sarajeva v době před blížícím se pádem turecké moci, dílo jugoslávského (bosenského) spisovatele, odměněné cenou města Sarajeva a dvěma cenami dalšími. Jeho pozadí tvoříhrůzný obraz Bosny poseté žaláři a opředené sítěmi placených špehů a udavačů a jeho základní fabuli pak zvrat v myšlení a jednání, který v životě až dosud bohabojného dervišského šejcha působí politická vražda jeho bratra. Dílolze charakterizovat jako zrání a proměnu pokorného sluhy nespravedlivé spravedlnosti ve vykonavatele spravedlnosti po zákonu svědomí (Dušan Karpatský).
Meša Selimović Knihy
Meša Selimović byl jedním z největších bosenských spisovatelů 20. století. Jeho nejslavnější díla se zabývají Bosnou a Hercegovinou a kulturou Bosňáků žijících v osmanské provincii Bosna. Ve svých textech se zaměřuje na hluboké ponory do bosenské identity a života pod osmanskou nadvládou, zkoumá kulturní střety a historické dědictví, které formovalo region.






Román Tvrz od uznávaného srbsko-bosenského spisovatele, prozaika a esejisty Meši Selimoviče pojednává o krutém životě válečného veterána v Bosně v období územních ztrát Turecka.
Derviš a smrt, Tvrz
- 693 stránek
- 25 hodin čtení
Dvoudílný psychologický román, odehrávající se v období nadvlády Osmanské říše nad Bosnou a Hercegovinou, se stal v Jugoslávii přelomu 60. a 70. let velmi populárním. Dočkal se několika reedic a byl přeložen do mnoha jazyků, včetně češtiny. Získal také několik prestižních jugoslávských literárních ocenění. Je psán jako vyprávění hlavního protagonisty v reálném čase z pohledu první osoby. Žánrem románu je psychologické drama s příměsí filozofických témat. Práce se zabývá životem různých lidí v nejmenovaném bosenském městě 18. století. Hlavním protagonistou je Ahmed Nurudin, derviš, který soupeří s tehdejší osmanskou správou a zabývá se jak těžkostmi svými, tak i svých bližních a přátel. Ústředním tématem je otázka proč byl jeho bratr uvězněn a později zabit, ve vězení se ale nakonec ocitají i další přátelé Nurudina. Román konfrontuje dobovou skutečnost s islámskými zvyklostmi a zásadami, vyloženými v koránu. Právě veršem z této posvátné islámské knihy vždy začíná každá kapitola díla.
One of the most significant and fascinating novels to come out of the former Yugoslavia. Ahmet Shabo returns home to eighteenth-century Sarajevo from the war in Russia, numbed by the death in battle or suicide of nearly his entire military unit.
Širšie koncipovaný historický román - Selimovič vychádzal z po turecky napísanej kroniky Mulu Mustafu Bašeskiju (1732-1803). Jednu filozoficko-dejovú vrstvu predstavuje konflikt s miestnymi vládcami a s vlastným svedomím a druhú vrstvu predstavuje veľká láska...
Od 1951. do 1961. godine nastupio je period šutnje. Malo obeshrabren, malo nezadovoljan onim što sam pisao spremao sam se za veliki obračun sam sa sobom. Još uvijek nespreman za roman o ubijenom bratu, pisao sam druge stvari. 1961. godine objavljen je roman Tišine. Tišine. To je roman o čovjeku koji izlazi iz rata, koji je u ratu izgubio sve i u kome nastaju strašne tišine na prelasku iz jednog života u drugi. Mada je roman pisan u prvom licu i ima oblik ispovijesti, ipak nije autobiografski. Ali dileme o kojima govore Tišine bile su dileme mnogih od nas kada smo se vratili iz rata. Problem je moralni i svodi se otprilike na pitanje: što čovjek gubi kada gubi svoje osobno i što dobiva u zajedničkom dobitku. -Meša Selimović
Hrdinovia ostrova - muž a žena – sú k sebe viazaní spoločným životom a pritom oddelení jeden od druhého vlastným vnútorným svetom. Starnúci manželia odišli z mesta dožiť svoj život na ostrov, aby uvoľnili byt synovcovi. Manžel je učiteľ na dôchodku, manželka sa dlhé roky venovala domácnosti, deťom, chorej matke. Sú osamotení ako dvojica a sú osamotení ako jednotlivci. Svoju vzájomnú pripútanosť pociťujú ako bremeno, inokedy je pre nich záchranou. Ostrov je tragickou víziou ľudského osudu a súčasne vyjadruje vieru v hlbokú vnútornú silu človeka.
