František Vrba Knihy

Když J.R.R. Tolkien počátkem 30. let sepisoval - jak sám uvedl, na základě zcela náhodné inspirace - Hobita jako vyprávění určené vlastním dětem, netušil ještě, že pohádkový příběh o velké cestě družiny trpaslíků a hobita Bilba Pytlíka za uloupeným pokladem se později stane jedním ze stavebních kamenů rozsáhlého cyklu příběhů, legend a mýtů z dávné Středozemě a proslaví svého autora doslova po celém světě. Během více než půlstoletí od jeho prvního vydání si Hobita a jeho hrdinu - jenž zprvu jen velmi neochotně opouští pohodlí svého domova, aby během dobrodružné cesty za trpasličím pokladem postupně získal slávu a uznání svých společníků - zamilovaly miliony čtenářů, kniha se v 60. letech stala jedním z kultovních textů západoevropské a americké mládeže a Bilbo sám si vydobyl čestné místo mezi nesmrtelnými hrdiny světové literatury pro děti. Představovat Bilba, dobráckého čaroděje Gandalfa, draka Šmaka a ostatní protagonisty Tolkienova příběhu dnes už není třeba ani českým čtenářům, kterým se Hobit dostává do rukou již potřetí, poprvé však v úplnosti včetně autorových vlastních map a ilustrací.

V obsáhlé rodinné kronice, zahrnující události od války Severu proti Jihu až po první světovou válku se autor nechal inspirovat biblickým příběhem Kaina a Ábela. Děj se odehrává v údolí Salinas v severní Kalifornii a román je pohledem do lidského nitra dvou bratrů. Kniha byla úspěšně zfilmována.

Pahorek: Dramatický příběh z anglické vojenské káznice v týlu severoafrické fronty za druhé světové války vychází z vlastních trpkých zkušeností anglického autora. Uměle vytvořený pahorek z kamení slouží jako novodobý mučící nástroj a jeho zdolávání ve vyprahlé poušti považují dozorci za poslední prostředek ke zlomení zbytků lidské důstojnosti trestanců. Pahorek z písku: Volné pokračování románu Pahorek. Děj se opět odehrává v nelidských podmínkách trestaneckého tábora. Hlavním tématem jsou dvě vraždy, k nimž zde dojde a jejich následné vyšetřování. Děj je obohacen vzpomínkami jednotlivých postav a vykreslením různých charakterů trestanců i dozorců.

Baladou o žaláři v Readingu (1898) se Oscar Wilde vyrovnával se svým pobytem ve vězení - byl odsouzen na dva roky těžkých nucených prací za homosexualitu, která byla od roku 1895 trestná. Šlo ovšem o zástupný důvod: soudobá společnost se jej především chtěla zbavit. Prostřednictvím osuduvojáka, který zabil svou milou a je uvězněn a následně popraven, autor balady s hořkostí nahlíží na krutost a odlidštěnost viktoriánského vězení. Vězňův příběh jej vede také k úvahám o lidské lásce, pomíjivé a člověkem málo ceněné. Působivými ilustracemi doprovodil Ivan Štrouf.

Když během druhé světové války dobyla britská armáda Tripolis, změnil se italský blázinec v Královskou vojenskou věznici. Nikdo tady nemá šanci na spravedlnost, naději na milost – a to dokonce ani v hrobě. Pahorek z písku navršený vězni je pro ně tím nejstrašnějším trestem. Zaliti potem s neskutečnou námahou pochodují nahoru a dolů pod nemilosrdným africkým sluncem.

Moderní překlad Nového zákona pro třetí tisíciletí. Slovo na cestu je čtivý, jasný a srozumitelný překlad Nového zákona. Převádí do současné moderní češtiny teologické výrazy a formulace, které mohou být dnešnímu člověku vzdálené. Pomáhá tak čtenáři pochopit myšlenky a smysl původního biblického textu. Velkou oblibu si získal nejen mezi začínajícími, ale i zkušenými čtenáři Bible. Ti oceňují, že mohou lépe číst i delší oddíly najednou, a objevovat tak nové souvislosti.

Nesmrtelný válečný román, v němž válku bere vážně snad jen jeho hlavní protagonista, poručík britské spojenecké armády Ernest Goodbody, vychází v anglicko-české verzi. Donkichotský Goodbody se během několikaleté anabáze snaží vrátit válce její důstojnost, ale čtenář záhy pochopí, že jde o absurdní počínání – válka je beznadějně směšnou záležitostí a smích je také to jediné, čím ji lze porazit.

První sbírka olomouckého básníka Františka Vrby (narozen roku 1982 v Plzni). Básnická sbírka Františka Vrby je výrazem existenciální tísně ve světě, v němž každá situace teď a tady je zatěžkána vědomím fatality lidské existence. Básnické reflexe všedních událostí však vedle ironického, erotického či melancholického vyznění míří především k vyslovení obecnější zkušenosti člověka ve světě, v němž vládne „bezkrevná noc jak prsy utonulých“. Své reflexe prostých událostí František Vrba posouvá až k mytizované obraznosti. Čtenář se ocitá v mytickém lese plném jelenů a vlků, kde žena po večeři z vnitřností jehňat smývá v potoce krev, a její nohy jsou při milostném aktu ovinuty Karkulčinou stuhou.

Humoristické povídky s vtipnou a překvapivou pointou, v nichž se střídá duchaplný salonní humor s prvky recese a černé grotesky. Společným rysem těchto povídek je břitká satira a humor, který si bere s jemnou ironií na mušku společenské mravy, charakterové vlastnosti a politické názory typicky britského ražení. Řada povídek čerpá z groteskních životních situací, většina je však přes veškerou ironii a humor naplněna smutkem nad komedií, kterou většina lidí celý život hraje, aby si zachovala zdání osobní důstojnosti a společenskou prestiž.... celý text

Americký autor volí pro svou zpověď o deziluzi nad chováním americké okupační armády v Africe a v Itálii za druhé světové války formu románu, rozpadávajícího se v galerii lidských portrétů, prolínaných trpkými causeristicko-esejistickými „promenádami“. Kniha odhaluje vypočítavé apoživačné typy velitelů a armádních činitelů, kteří prosazují na okupovaném území kořistnický, zkorumpovaný řád, projevující se řadou přečinů a zločinů, a vedle toho předvádí zmatené a ideově dezorientované vojáky, kteří jsou nástrojem tohoto počínání.