František Vrba Knihy

Toto je příběh o tom, kterak se Pytlík vydal za dobrodružstvím a shledal, že náhle dělá a říká naprosto neočekávané věci… Bilbo Pytlík je hobit, který se těší z pohodlnéh a skromného života a jen zřídkakdy putuje dále než do své spižírny ve Dně pytle. Jeho spokojené bytí je však narušeno, když se jednoho dne u jeho prahu objeví čaroděj Gandalf v doprovodu třinácti trpaslíků a vezmou ho s sebou na cestu „tam a zase zpátky“. Mají v úmyslu uloupit poklad mocného Šmaka, velikého a velmi nebezpečného draka...

V obsáhlé rodinné kronice, zahrnující události od války Severu proti Jihu až po první světovou válku se autor nechal inspirovat biblickým příběhem Kaina a Ábela. Děj se odehrává v údolí Salina v Severní Kalifornii a román je pohledem do lidského nitra dvou bratrů. Kniha byla úspěšně zfilmována.

Pahorek: Dramatický příběh z anglické vojenské káznice v týlu severoafrické fronty za druhé světové války vychází z vlastních trpkých zkušeností anglického autora. Uměle vytvořený pahorek z kamení slouží jako novodobý mučící nástroj a jeho zdolávání ve vyprahlé poušti považují dozorci za poslední prostředek ke zlomení zbytků lidské důstojnosti trestanců. Pahorek z písku: Volné pokračování románu Pahorek. Děj se opět odehrává v nelidských podmínkách trestaneckého tábora. Hlavním tématem jsou dvě vraždy, k nimž zde dojde a jejich následné vyšetřování. Děj je obohacen vzpomínkami jednotlivých postav a vykreslením různých charakterů trestanců i dozorců.

Baladou o žaláři v Readingu (1898) se Oscar Wilde vyrovnával se svým pobytem ve vězení - byl odsouzen na dva roky těžkých nucených prací za homosexualitu, která byla od roku 1895 trestná. Šlo ovšem o zástupný důvod: soudobá společnost se jej především chtěla zbavit. Prostřednictvím osuduvojáka, který zabil svou milou a je uvězněn a následně popraven, autor balady s hořkostí nahlíží na krutost a odlidštěnost viktoriánského vězení. Vězňův příběh jej vede také k úvahám o lidské lásce, pomíjivé a člověkem málo ceněné. Působivými ilustracemi doprovodil Ivan Štrouf.

Dramatický příběh z anglické vojenské káznice v týlu severoafrické fronty za druhé světové války vychází z vlastních trpkých zkušeností anglického autora. Uměle vytvořený pahorek z kamení slouží jako novodobý mučící nástroj a jeho zdolávání ve vyprahlé poušti považují dozorci za poslední prostředek ke zlomení zbytků lidské důstojnosti trestanců.

Moderní překlad Nového zákona pro třetí tisíciletí. Slovo na cestu je čtivý, jasný a srozumitelný překlad Nového zákona. Převádí do současné moderní češtiny teologické výrazy a formulace, které mohou být dnešnímu člověku vzdálené. Pomáhá tak čtenáři pochopit myšlenky a smysl původního biblického textu. Velkou oblibu si získal nejen mezi začínajícími, ale i zkušenými čtenáři Bible. Ti oceňují, že mohou lépe číst i delší oddíly najednou, a objevovat tak nové souvislosti.

Nesmrtelný válečný román, v němž válku bere vážně snad jen jeho hlavní protagonista, poručík britské spojenecké armády Ernest Goodbody. Donkichotský Goodbody se během několikaleté anabáze snaží vrátit válce její důstojnost, ale čtenář záhy pochopí, že jde o absurdní počínání– válka je beznadějně směšnou záležitostí a smích je také to jediné, čím ji lze porazit

První sbírka olomouckého básníka Františka Vrby (narozen roku 1982 v Plzni). Básnická sbírka Františka Vrby je výrazem existenciální tísně ve světě, v němž každá situace teď a tady je zatěžkána vědomím fatality lidské existence. Básnické reflexe všedních událostí však vedle ironického, erotického či melancholického vyznění míří především k vyslovení obecnější zkušenosti člověka ve světě, v němž vládne „bezkrevná noc jak prsy utonulých“. Své reflexe prostých událostí František Vrba posouvá až k mytizované obraznosti. Čtenář se ocitá v mytickém lese plném jelenů a vlků, kde žena po večeři z vnitřností jehňat smývá v potoce krev, a její nohy jsou při milostném aktu ovinuty Karkulčinou stuhou.

Ve svém povídkovém souboru si anglický humorista tropí žerty z konvenční společnosti 19. století, především z tzv. smetánky. Každá z povídek je plná sarkasmu a kritiky, hlavně ale čtenáře pobaví svou pravdivostí.

Americký autor volí pro svou zpověď o deziluzi nad chováním americké okupační armády v Africe a v Itálii za druhé světové války formu románu, rozpadávajícího se v galerii lidských portrétů, prolínaných trpkými causeristicko-esejistickými „promenádami“. Kniha odhaluje vypočítavé apoživačné typy velitelů a armádních činitelů, kteří prosazují na okupovaném území kořistnický, zkorumpovaný řád, projevující se řadou přečinů a zločinů, a vedle toho předvádí zmatené a ideově dezorientované vojáky, kteří jsou nástrojem tohoto počínání.