František Vrba Knihy

Kniha s nezvyklým názvem byla vydána v roce 1937, a to bez většího zájmu. Autor pravděpodobně netušil, že se stane vstupní branou do fascinujícího světa Středozemě, který se o dvacet let později stane dějištěm mytického souboje Dobra a Zla v eposu o Prstenu moci. Ten si získal miliony oddaných čtenářů, zejména mezi mladými lidmi, a tím přivedl k cti i neprávem opomíjený příběh. Svět Středozemě během těch dvaceti let nabyl celistvější podobu, včetně historie, mytologie, jazyků a písní, které oživily různé národy a nárůdky. U kořenů tohoto tajemného světa stojí příběh o hobitovi jménem Bilbo, jehož život rozvrátí kouzelník Gandalf. Spolu s družinou trpaslíků se vydává na výpravu, na níž ho čeká dobrodružství mezi obry, elfy a skřety. Malý, nenápadný hobit na této cestě nejen získá pohádkové bohatství, ale také dokáže, že není takový budižkničemu – zachrání své druhy, unikne nepřátelům, oklame draka a zažehná hrozící válku. Barvité vyprávění, které obstojí jako samostatný příběh, nese poselství, že každý, i ten zdánlivě méně schopný, má své místo a příležitost ukázat, co v něm skutečně je.

V obsáhlé rodinné kronice, zahrnující události od války Severu proti Jihu až po první světovou válku se autor nechal inspirovat biblickým příběhem Kaina a Ábela. Děj se odehrává v údolí Salina v Severní Kalifornii a román je pohledem do lidského nitra dvou bratrů. Kniha byla úspěšně zfilmována.

Pahorek: Dramatický příběh z anglické vojenské káznice v týlu severoafrické fronty za druhé světové války vychází z vlastních trpkých zkušeností anglického autora. Uměle vytvořený pahorek z kamení slouží jako novodobý mučící nástroj a jeho zdolávání ve vyprahlé poušti považují dozorci za poslední prostředek ke zlomení zbytků lidské důstojnosti trestanců. Pahorek z písku: Volné pokračování románu Pahorek. Děj se opět odehrává v nelidských podmínkách trestaneckého tábora. Hlavním tématem jsou dvě vraždy, k nimž zde dojde a jejich následné vyšetřování. Děj je obohacen vzpomínkami jednotlivých postav a vykreslením různých charakterů trestanců i dozorců.

Dramatický příběh z anglické vojenské káznice v týlu severoafrické fronty za druhé světové války vychází z vlastních trpkých zkušeností anglického autora. Uměle vytvořený pahorek z kamení slouží jako novodobý mučící nástroj a jeho zdolávání ve vyprahlé poušti považují dozorci za poslední prostředek ke zlomení zbytků lidské důstojnosti trestanců.

Moderní překlad Nového zákona pro třetí tisíciletí. Slovo na cestu je čtivý, jasný a srozumitelný překlad Nového zákona. Převádí do současné moderní češtiny teologické výrazy a formulace, které mohou být dnešnímu člověku vzdálené. Pomáhá tak čtenáři pochopit myšlenky a smysl původního biblického textu. Velkou oblibu si získal nejen mezi začínajícími, ale i zkušenými čtenáři Bible. Ti oceňují, že mohou lépe číst i delší oddíly najednou, a objevovat tak nové souvislosti.

Nesmrtelný válečný román, v němž válku bere vážně snad jen jeho hlavní protagonista, poručík britské spojenecké armády Ernest Goodbody. Donkichotský Goodbody se během několikaleté anabáze snaží vrátit válce její důstojnost, ale čtenář záhy pochopí, že jde o absurdní počínání– válka je beznadějně směšnou záležitostí a smích je také to jediné, čím ji lze porazit

První sbírka olomouckého básníka Františka Vrby (narozen roku 1982 v Plzni). Básnická sbírka Františka Vrby je výrazem existenciální tísně ve světě, v němž každá situace teď a tady je zatěžkána vědomím fatality lidské existence. Básnické reflexe všedních událostí však vedle ironického, erotického či melancholického vyznění míří především k vyslovení obecnější zkušenosti člověka ve světě, v němž vládne „bezkrevná noc jak prsy utonulých“. Své reflexe prostých událostí František Vrba posouvá až k mytizované obraznosti. Čtenář se ocitá v mytickém lese plném jelenů a vlků, kde žena po večeři z vnitřností jehňat smývá v potoce krev, a její nohy jsou při milostném aktu ovinuty Karkulčinou stuhou.

Píšu o tom, co znám", po pravdě charakterizoval své dílo sám americký autor. Proto i tento jeho román není dílem fantazie, nýbrž beletristickým zpracováním skutečnosti; především vývoje dělnického hnutí, zobrazeného tu zejména na osudech tří generací litevské přistěhovalecké rodiny, a pak současných, známou stávkou v pittsburgských ocelárnách v r. 1955 dramaticky vystupňovaných bojů amerického dělnictva jak proti zhoršeným životním podmínkám následkem postupující automatizace, tak proti snaze rozbít a zneškodnit činnost a vliv odborů.

Alegorická báseň o 2116 osmislabičných verších vyjadřující představu šlechty o tom, jak by měl král vládnout. V této básni se schází zvířata na sněmu (především ptáci v čele s orlem – symbol Moravy) a říkají, jak by měl vypadat král (lev).