František Vrba Knihy

Kniha s nezvyklým názvem byla vydána v roce 1937, a to bez většího zájmu. Ani autor netušil, že se stane vstupní branou do fascinujícího světa Středozemě, který se o dvacet let později stane dějištěm mytického souboje Dobra a Zla v eposu o Prstenu moci. Ten si získal miliony oddaných čtenářů, zejména mezi mladými lidmi, a díky němu se dostalo cti i dříve opomíjenému dílu. Svět Středozemě se během let vyvinul, získal celistvější podobu, historii, mytologii, jazyky a písně, oživily ho národy různých plemen. U kořenů tohoto tajemného světa stojí příběh o hobitovi jménem Bilbo, jehož život rozvrátí kouzelník Gandalf. Spolu s družinou trpaslíků ho pošle na výpravu, na níž ho čeká dobrodružství mezi obry, elfy a skřety. Malý, nenápadný hobit na této cestě nejen získá bohatství, ale také překvapivě prokáže, že není tak bezvýznamný – zachrání své druhy, unikne nepřátelům, oklame draka a zažehná hrozící válku. Barvité vyprávění, které obstojí jako samostatný příběh, nese poselství, že každý, i ten zdánlivě méně schopný, má své místo a příležitost ukázat, co v něm skutečně je.

Román amerického spisovatele, představující dlouhou rodinnou kroniku, sahající od války Severu proti Jihu až do první světové války. Ústředním motivem díla je rozporný vztah dvou bratří z údolí Salinas v Severní Kalifornii, který se opakuje ve dvou generacích a který je částečně inspirován biblickým příběhem Kaina a Ábela.

Pahorek: Dramatický příběh z anglické vojenské káznice v týlu severoafrické fronty za druhé světové války vychází z vlastních trpkých zkušeností anglického autora. Uměle vytvořený pahorek z kamení slouží jako novodobý mučící nástroj a jeho zdolávání ve vyprahlé poušti považují dozorci za poslední prostředek ke zlomení zbytků lidské důstojnosti trestanců. Pahorek z písku: Volné pokračování románu Pahorek. Děj se opět odehrává v nelidských podmínkách trestaneckého tábora. Hlavním tématem jsou dvě vraždy, k nimž zde dojde a jejich následné vyšetřování. Děj je obohacen vzpomínkami jednotlivých postav a vykreslením různých charakterů trestanců i dozorců.

Baladou o žaláři v Readingu (1898) se Oscar Wilde vyrovnával se svým pobytem ve vězení - byl odsouzen na dva roky těžkých nucených prací za homosexualitu, která byla od roku 1895 trestná. Šlo ovšem o zástupný důvod: soudobá společnost se jej především chtěla zbavit. Prostřednictvím osuduvojáka, který zabil svou milou a je uvězněn a následně popraven, autor balady s hořkostí nahlíží na krutost a odlidštěnost viktoriánského vězení. Vězňův příběh jej vede také k úvahám o lidské lásce, pomíjivé a člověkem málo ceněné. Působivými ilustracemi doprovodil Ivan Štrouf.

Když během druhé světové války dobyla britská armáda Tripolis, změnil se italský blázinec v Královskou vojenskou věznici. Nikdo tady nemá šanci na spravedlnost, naději na milost – a to dokonce ani v hrobě. Pahorek z písku navršený vězni je pro ně tím nejstrašnějším trestem. Zaliti potem s neskutečnou námahou pochodují nahoru a dolů pod nemilosrdným africkým sluncem.

Moderní překlad Nového zákona pro třetí tisíciletí. Slovo na cestu je čtivý, jasný a srozumitelný překlad Nového zákona. Převádí do současné moderní češtiny teologické výrazy a formulace, které mohou být dnešnímu člověku vzdálené. Pomáhá tak čtenáři pochopit myšlenky a smysl původního biblického textu. Velkou oblibu si získal nejen mezi začínajícími, ale i zkušenými čtenáři Bible. Ti oceňují, že mohou lépe číst i delší oddíly najednou, a objevovat tak nové souvislosti.

Nesmrtelný válečný román z roku 1963, v němž válku bere vážně snad jen jeho hlavní protagonista, poručík britské spojenecké armády Ernest Goodbody, si od svého prvního českého vydání získal řadu příznivců i u nás a stal se knihou, kterou lze bez váhání označit za kultovní. Ač svérázný důstojník zůstává na stránkách příběhu naivně přesvědčen o bezpodmínečné oddanosti své jednotky, je stále více zřejmější, že zásady vojenské taktiky se tu spíše než v boji za Krále a Vlast uplatňují při zápolení o zdroje alkoholického či erotického uspokojení. Donkichotský Goodbody se během několikaleté anabáze snaží vrátit válce její důstojnost, ale čtenář záhy pochopí, že jde o absurdní počínání - válka je beznadějně směšnou záležitostí a smích je také to jediné, čím ji lze porazit.... celý text

První sbírka olomouckého básníka Františka Vrby (narozen roku 1982 v Plzni). Básnická sbírka Františka Vrby je výrazem existenciální tísně ve světě, v němž každá situace teď a tady je zatěžkána vědomím fatality lidské existence. Básnické reflexe všedních událostí však vedle ironického, erotického či melancholického vyznění míří především k vyslovení obecnější zkušenosti člověka ve světě, v němž vládne „bezkrevná noc jak prsy utonulých“. Své reflexe prostých událostí František Vrba posouvá až k mytizované obraznosti. Čtenář se ocitá v mytickém lese plném jelenů a vlků, kde žena po večeři z vnitřností jehňat smývá v potoce krev, a její nohy jsou při milostném aktu ovinuty Karkulčinou stuhou.

Humoristické povídky s vtipnou a překvapivou pointou, v nichž se střídá duchaplný salonní humor s prvky recese a černé grotesky. Společným rysem těchto povídek je břitká satira a humor, který si bere s jemnou ironií na mušku společenské mravy, charakterové vlastnosti a politické názory typicky britského ražení. Řada povídek čerpá z groteskních životních situací, většina je však přes veškerou ironii a humor naplněna smutkem nad komedií, kterou většina lidí celý život hraje, aby si zachovala zdání osobní důstojnosti a společenskou prestiž. Povídky vybral a předmluvu „Sakiho Léčba neklidem“ napsal Jaroslav Hornát.

Americký autor volí pro svou zpověď o deziluzi nad chováním americké okupační armády v Africe a v Itálii za druhé světové války formu románu, rozpadávajícího se v galerii lidských portrétů, prolínaných trpkými causeristicko-esejistickými „promenádami“. Kniha odhaluje vypočítavé apoživačné typy velitelů a armádních činitelů, kteří prosazují na okupovaném území kořistnický, zkorumpovaný řád, projevující se řadou přečinů a zločinů, a vedle toho předvádí zmatené a ideově dezorientované vojáky, kteří jsou nástrojem tohoto počínání.