Radko Kejzlar Knihy

Hrdinkou románu je mladá čínská žena z konzervativní aristokratické rodiny, jež se hodlá provdat za muže přivyklého americkému životnímu stylu, což je příčinou neustálé konfrontace dvou civilizací.

4. část rodinné ságy V poslední části románové ságy se uzavírají osudy Nilssonovy rodiny.

První ze čtyř dílů proslulého románu o švédských vystěhovalcích v Americe, známého též z úspěšného filmového zpracování. 24. června 1850 přistála vystěhovatelská plachetnice u přístavního mola v New Yorku. Autor líčí první kroky hrstky vyčerpaných, hladových a nemocných švédských chalupníků na půdě vysněné země, kde musejí v budoucnu svést urputný a ne vždy vítězný boj s přírodou. Další část rozsáhlého eposu o osudech švédských vystěhovalců v Americe v druhé polovině 19. století líčí první okamžiky po vylodění a cestu do nového domova.... celý text

Malý Vike, syn náčelníka Halvara z Flaku, je sice maličký, utíká před vlky a často má nahnáno, ale je chytřejší než všichni neohrožení válečníci dohromady. Dokáže proto otce i jeho spolubojovníky vytáhnout z každé bryndy. Dnes již klasická dobrodružná knížka pro děti, v níž nechybí humor a kde se dětský čtenář dozví, že důvtip a vynalézavost velmi často vítězí nad hrubou silou.

V tomto díle je Kristina už zralou ženou. Vládne pevnou rukou statku Jorungsgårdu a celé rodině, neboť lehkomyslný a ve své ješitnosti dotčený Erlend tráví většinu času na lovech a zábavách. Kristinin bývalý snoubenec a Erlendův sok, Šimon, který dobrovolně ustoupil jejich lásce, si vezme Kristininu mladší sestru a v nejtěžších chvílích se projeví jako věrný a obětavý přítel. Spolu se svými přáteli zachrání Erlenda před katastrofou. Osudy hrdinů se však nezadržitelně naplňují.

3. část rodinné ságy Rodina se usazuje v Minnesotě, kde staví dům a začíná obdělávat půdu.

Další příhody Vikinga Vika, tentokrát v Americe mezi Indiány.

Druhá část historického románu (další dva díly) o Islandu 17. století - Skálholt (Panna na Skálholtu, Biskup na Skálholtu) líčí, jak po smrti své dcery žije stárnoucí biskup sám na Skálholtu a všechnu svou naději a ctižádost vkládá do výchovy svého vnoučka. Takto se uzavírá příběh o biskupu Sveinssonovi, jeho dceři Ragnheidě, o jejím milenci Dadim a o jejich synu. Románová sága je umělecky nejlepším autorovým dílem. 25-021-74

Naše dosud nejpodrobnější a nejdůkladnější práce o jedné mimořádně plodné etapě norského písemnictví, podaná na pozadí politické historie národa. Vývoj norské literatury od doby, kdy si národ uvědomuje svou národní svébytnost,až do doby, kdy o sto let později dosáhl státní svrchovanosti a zařadil se mezi kulturně nejvyspělejší národy světa. Je to období, kdy tvoří spisovatelé jako Bjerregaard, Wergeland, Welhaven, Munch, Collettová, Vinje, Ibsen,Bjørnson, Kielland, Garborg aj.