Giuseppe Tomasi di Lampedusa Knihy

Čtyři drobné prózy italského prozaika (1896–1957), autora jediného románu Gepard, známého i z filmového přepisu.

Námět na román nosil Tomasi di Lampedusa v hlavě celou řadu let, a přestože se klíčová část Geparda odehrává v 60. letech 19. století, autor do něj vtělil svou vlastní dobu, své vlastní lásky i úzkosti. Právě v tomto postupu, kdy se historický rámec příběhu stává prostředkem pro vyjádření přítomnosti, se ukázala spisovatelova originalita i tvůrčí novátorství. K jeho zvláštnímu kouzlu však nepochybně patří i vybroušeně nedbalý sloh a neurovnaná kompozice. Po vydání se Gepard setkal s obrovským čtenářským úspěchem (ale také s nepřízní kritiky, která dílu vytýkala znesvěcování vlasteneckých tradic), byl přeložen do celé řady jazyků a jeho slávu nakonec roku 1963 zpečetil i stejnojmenný film režiséra Luchina Viscontiho. Hlavním hrdinou příběhu, jehož kulisy tvoří Garibaldiho vylodění na Sicílii a zhroucení starého bourbornského režimu, je don Fabrizio, kníže a astronom, obr plný slabůstek, nesoucí v rodovém znaku tančícího geparda. Fabriziův životní osud a osud jeho rodiny je v románu sledován v rozmezí celých padesáti let až do roku 1910. Autorovi však nešlo o vytvoření kroniky ani eposu, spíše se pokusil napsat vlastní Vojnu a mír a vyjádřit vztah k nenávratně mizejícímu světu. Svým melancholicky pitoreskním stylem dokázal Tomasi rozzářit v živých barvách to, co mělo být už dávno odsouzeno ke zkáze.

From the atmospheric recollections of the Palazzo Lampedusa in Palermo at the turn of the twentieth century in 'Childhood Memories' to the delightful fantasy 'The Professor and the Siren', from the gently humorous, bittersweet tones of 'Joy and the Law' to 'The Blind Kittens', this volume showcases Lampedusa's unparalleled narrative skills.

Der postum entdeckte Nachlass des großen sizilianischen Romanciers wirft ein neues Licht auf den berühmten Schöpfer des Gattopardo. Beinah dreißig auf Hotelbriefpapier verfasste und bis dato unbekannte Briefe legen Zeugnis ab von der weltoffenen Persönlichkeit des gebildeten jungen Mannes, der zwischen 1925 und 1930 mit dem Zug die Metropolen Europas bereiste. Rom, Florenz, Zürich, Berlin und London sind nur einige der Stationen auf der Route des Fürsten, der uns – liebevoll, augenzwinkernd und bisweilen boshaft – von Kultur, Kunst, Klatsch und Kulinarik erzählt und uns so ungewöhnliche Reisebilder einer vergangenen Epoche schenkt. Ein kostbares Vermächtnis, das die faszinierenden Goldenen Zwanziger noch einmal auferstehen lässt!