Eva Musilová Knihy

Další příběhy dvou kamarádů-žabáků. Přečtěte si, co všechno se nerozlučným kamarádům, které už možná znáte ze dvou předchozích knížek, přihodilo od jara do Vánoc.

Práce je jedním z nejpozoruhodnějších výkladů dějin moderní evropské filozofie od Descarta po současnost. Nejde však o tradiční akademické dějiny filozofie, chápané pouze jako vnitřní vývoj logiky, ontologie, gnoseologie, etiky a dalších součástí této disciplíny. Gellner vytrvale poukazuje na to, že filozofie je součástí mnohem širších i hlubších posunů v lidském vědění, chápání a jednání.

Svazek přináší dvě Sartrova stěžejní prozaická díla – povídkový soubor Zeď (1939) a román Nevolnost (1938). Zeď vyšla rok po proslulém románu Nevolnost a obě díla pak vyústila na poli filosofickém spisem Bytí a nicota, který založil autorovu slávu jako ateistického existencialisty, ovlivněného filosofií Martina Heideggera.

Co vyplní vakuum vzniklé po dramatickém pádu komunismu v bývalém Sovětském svazu a východní Evropě? Jak ukazuje ve své knize nedávno zesnulý filozof E. Gellner, jedním z nejdůležitějších rozdílů mezi komunismem a západním liberalismem spočívá v jejich chápání občanské společnosti.

Zelený žabák Kvak a hnědý ropušák Žbluňk bydlí každý ve svém domečku se zahrádkou, ale rádi se navštěvují nebo chodí na procházky a na výlety. Když je venku zima a nevlídno, sedí pěkně v teple u krbu, pijí čaj a vyprávějí si strašidelné historky. A krásně se oba bojí. Celé dny jsou spolu a je jim tak moc dobře. Proč? Protože jsou nerozluční kamarádi. Ten, kdo už je zná z knížek Kvak a Žbluňk jsou kamarádi či Kvak a Žbluňk od jara do Vánoc, je jistě rád znovu potká, a ten, kdo o nich ještě neslyšel, má právě teď příležitost se s nimi seznámit. A protože má knížka velká písmena, snadno ji přelouská každý začínající čtenář. S Kvakem a Žbluňkem se písmenek nikdo bát nemusí!

Kniha obsahuje detektivní příběhy komisaře Maigreta: Zločin na lodi Prozřetelnost (Le Charretier de la Providence, 1931) Hospůdka na břehu Seiny (La guinguette à deux sous, 1932) Komisař Maigret ve Flandrech (Chez les Flamands, 1932)

Kurz tvůrčího psaní tvoří dvoudílnou knižní edici. Je určena nejen začínajícím spisovatelům, ale všem čtenářům, kteří mají rádi svůj mateřský jazyk – ať už mají ambice stát se autory různých literárních útvarů, přispívat do novin a časopisů, anebo prostě jen chtějí psát hezky česky. První díl knihy je primárně zaměřen na jazykovou a stylistickou část, která tvoří základní předpoklady úspěšného psaní. Naleznete zde mnoho rad a poučení, například jak oživit text a upoutat čtenářovu pozornost, jak psát osnovu díla nebo koncipovat úvod, co všechno je dobré vědět, ještě než začnete psát, nechybí ani přehled důležitých stylistických zásad apod. Kniha je rovněž plná ukázek a příkladů, na co při psaní dávat pozor a čeho se vyvarovat, a také doporučení jak své budoucí čtenáře zaujmout. Obsah knihy tvoří základní pilíře k tomu, aby měl budoucí autor vůbec na čem stavět.

Román Jak voní tymián nás ve čtyřech částech (Tatínkova sláva, Maminčin zámek, Čas tajemství, Čas lásek) provádí dětstvím autora. Děj knihy se odehrává v nádherné přírodě francouzské Provence, kde malý Marcel tráví prázdniny. Zažívá zde spoustu dobrodružství se svým kamarádem Lilim, strýcem Julesem, otcem Josefem a starostlivou maminkou. Dny tráví výlety v horách, hrami a lovem zvěře a ptactva. Následují gymnaziální léta v Marseille. O prázdninách se však znova vrací do Provence, kde nachází svou první lásku a prožívá radosti i útrapy s ní spojené.

Svým románem Výlučná vlastnost člověka se známý francouzský autor Robert Merle vrací k tématu, které už jednou úspěšně zpracoval v knize Až delfín promluví, k problematice dorozumění člověka a zvířete. Americký vědec Edmund Dale a jeho manželka se rozhodnou adoptovat právě narozenou šimpanzici, které dají jméno Chloé. Vychovávají ji na farmě jako vlastní dítě a naučí ji ameslanu, posunkové řeči, kterou v USA používají neslyšící. „Projekt Chloé“ je úspěšný, šimpanzice je schopna tímto způsobem nejen komunikovat, ale dokáže jazyk i tvůrčím způsobem rozvíjet a vytváří si velmi diferencované vztahy ke všem členům domácnosti Daleových. Rodina ji miluje, méně už obyvatelé blízkého městečka. Jak Chloé dospívá, stále více se v ní sváří její zvířecí atavismus s „lidskou“ výchovou. Její fyzická síla, nekontrolovatelné výbuchy vzteku a snadná vzrušivost se stávají vážným nebezpečím i pro členy rodiny Daleových, kteří se však přesto nemohou odhodlat k tomu, aby vrátili Chloé do zoologické zahrady.

Původní nedokončená verze historického románu Markýz de Fayolle představuje v Nervalově díle zvláštní odbočku a vyvolává otázky. Nelze ji srovnávat s jeho proslulými texty, až na několik výjimek. Například Georges vyčítá slečně de Fayolle nesplnění slibu věčné lásky, což vyvolává vzpomínku na jejich převlečení do svatebních šatů. Tato retrospektivní vzpomínka, podobně jako v Dcerách ohně, vzkřísí minulost a proniká do přítomnosti. Další analogie se týká barev a jejich evokačních účinků. Vypravěče okouzluje pohled na obrazy mladých žen, přičemž zmiňuje zelené oči, matně bílé čelo a zlatavé vlasy. Nervalovy základní barvy – červená, zelená a zlatá – nesou symboliku, ale autor preferuje nuance a irizace, které naznačují něco víc než jen popisované objekty. Román vycházel na pokračování v deníku Le Temps od 1. března do 16. května 1849, přičemž jeho přerušení koresponduje s politicky rozjitřenou dobou. Je pravděpodobné, že román o bojích republikánů s monarchisty měl tendenci stranění prvním, což by nebylo překvapující vzhledem k autorově víře v republiku z roku 1848. Někteří badatelé se snaží ospravedlnit toto netypické dílo, nacházejí v něm spojení se světem Nervalova díla, avšak převažují otazníky. Tento román, jediný autorův přiznaný pokus o historický román, působí v jeho celku cizorodě, vznikal v době, kdy se soustředil na divadlo a kompozici Cesty do Orientu.