Úsměvné a hřejivé vyprávění o dvou kamarádech, zeleném žabákovi Kvakovi a hnědém ropušákovi Žbluňkovi potěšilo čtenáře nejen v zemi svého vzniku, ale i u nás (včetně dalších pokračování). Kdo by si tedy znovu rád nepřečetl o drobných příhodách a patáliích, které potkaly oba přátelé, když se na jaře probudili ze zimního spánku. Třeba právě o tom, jak hledali ztracený knoflík, jak se koupali v řece, jak pěstovali květiny či jak statečně utíkali před draky a obry. Prolínání fantazie s realitou umocňuje kouzlo této milé knížky, která je přímo stvořená pro začínající čtenáře.
Práce je jedním z nejpozoruhodnějších výkladů dějin moderní evropské filozofie od Descarta po současnost. Nejde však o tradiční akademické dějiny filozofie, chápané pouze jako vnitřní vývoj logiky, ontologie, gnoseologie, etiky a dalších součástí této disciplíny. Gellner vytrvale poukazuje na to, že filozofie je součástí mnohem širších i hlubších posunů v lidském vědění, chápání a jednání.
Svazek přináší dvě Sartrova stěžejní prozaická díla – povídkový soubor Zeď (1939) a román Nevolnost (1938). Zeď vyšla rok po proslulém románu Nevolnost a obě díla pak vyústila na poli filosofickém spisem Bytí a nicota, který založil autorovu slávu jako ateistického existencialisty, ovlivněného filosofií Martina Heideggera.
Co vyplní vakuum vzniklé po dramatickém pádu komunismu v bývalém Sovětském svazu a východní Evropě? Jak ukazuje ve své knize nedávno zesnulý filozof E. Gellner, jedním z nejdůležitějších rozdílů mezi komunismem a západním liberalismem spočívá v jejich chápání občanské společnosti.
Zelený žabák Kvak a hnědý ropušák Žbluňk bydlí každý ve svém domečku se zahrádkou, ale rádi se navštěvují nebo chodí na procházky a na výlety. Když je venku zima a nevlídno, sedí pěkně v teple u krbu, pijí čaj a vyprávějí si strašidelné historky. A krásně se oba bojí. Celé dny jsou spolu a je jim tak moc dobře. Proč? Protože jsou nerozluční kamarádi.
Kniha obsahuje detektivní příběhy komisaře Maigreta: Zločin na lodi Prozřetelnost (Le Charretier de la Providence, 1931) Hospůdka na břehu Seiny (La guinguette à deux sous, 1932) Komisař Maigret ve Flandrech (Chez les Flamands, 1932)
Kurz tvůrčího psaní tvoří dvoudílnou knižní edici. Je určena nejen začínajícím spisovatelům, ale všem čtenářům, kteří mají rádi svůj mateřský jazyk – ať už mají ambice stát se autory různých literárních útvarů, přispívat do novin a časopisů, anebo prostě jen chtějí psát hezky česky. První díl knihy je primárně zaměřen na jazykovou a stylistickou část, která tvoří základní předpoklady úspěšného psaní. Naleznete zde mnoho rad a poučení, například jak oživit text a upoutat čtenářovu pozornost, jak psát osnovu díla nebo koncipovat úvod, co všechno je dobré vědět, ještě než začnete psát, nechybí ani přehled důležitých stylistických zásad apod. Kniha je rovněž plná ukázek a příkladů, na co při psaní dávat pozor a čeho se vyvarovat, a také doporučení jak své budoucí čtenáře zaujmout. Obsah knihy tvoří základní pilíře k tomu, aby měl budoucí autor vůbec na čem stavět.
Vzpomínky francouzského spisovatele a dramatika. Český soubor, který obsahuje romány Tatínkova sláva, Maminčin zámek a Čas tajemství, je doplněn i nedokončenou částí Čas lásek. Čtenáře v nich zavádí do svého rodného kraje Provence s překrásnou přírodou.
Autor se znovu vrací k problematice dorozumění člověka a zvířete. Americký vědec a jeho manželka se rozhodnou adoptovat právě narozenou šimpanzici Chloé a naučí ji posunkovou řeč. S dospíváním Chloé však nastávají v rodině i okolí stále větší problémy. Román byl i filmově zpracován.
Původní nedokončená verze historického románu Markýz de Fayolle představuje v Nervalově díle zvláštní odbočku a vyvolává otázky. Nelze ji srovnávat s jeho proslulými texty, až na několik výjimek. Například Georges vyčítá slečně de Fayolle nesplnění slibu věčné lásky, což vyvolává vzpomínku na jejich převlečení do svatebních šatů. Tato retrospektivní vzpomínka, podobně jako v Dcerách ohně, vzkřísí minulost a proniká do přítomnosti. Další analogie se týká barev a jejich evokačních účinků. Vypravěče okouzluje pohled na obrazy mladých žen, přičemž zmiňuje zelené oči, matně bílé čelo a zlatavé vlasy. Nervalovy základní barvy – červená, zelená a zlatá – nesou symboliku, ale autor preferuje nuance a irizace, které naznačují něco víc než jen popisované objekty.
Román vycházel na pokračování v deníku Le Temps od 1. března do 16. května 1849, přičemž jeho přerušení koresponduje s politicky rozjitřenou dobou. Je pravděpodobné, že román o bojích republikánů s monarchisty měl tendenci stranění prvním, což by nebylo překvapující vzhledem k autorově víře v republiku z roku 1848. Někteří badatelé se snaží ospravedlnit toto netypické dílo, nacházejí v něm spojení se světem Nervalova díla, avšak převažují otazníky. Tento román, jediný autorův přiznaný pokus o historický román, působí v jeho celku cizorodě, vznikal v době, kdy se soustředil na divadlo a kompozici Cesty do Orientu.
