Jaroslav Kořán Knihy

Soubor satirických povídek ze společnosti i o zvířatech s překvapivou, nečekanou pointou. Přeložil Jaroslav Kořán. Obsahuje povídky: Chuť Skopec na porážku Muž z jihu Voják Má láska, holubice bílá Hop nebo trop Foxley s rozběhem Kůže Otrava Přání Krk Zvukolap Nyní propouštíš v pokoji Velký samočinný sepisovač Claudův pes Krysař Rummins Pan Hoddy Pan Feasey Bytná William a Mary Cesta k nebesům Farářovo potěšení Kožich od Plukovníka Královská kašička Jirka Sirka Geneze a katastrofa Edward přemožitel Prase Mistr světa -- zdroj: pitaval.cz --

Když vyšel Keseyho román Vyhoďme ho z kola ven (One Flew Over the Cuckoo's Nest) poprvé, setkal se sice s příznivým ohlasem kritiky, ale velký čtenářský zájem ještě nevzbudil. Ten se dostavil až o několik let později, když se kniha dostala do rukou revoltující vysokoškolské mládeže. V jejím autorovi začal být spatřován styčný bod mezi generací beatniků padesátých let a hippies a román se stal jedním z nejvydávanějších a nejčtenějších děl americké poválečné literatury. Lze říci, že stejně jako se Hellerovi už nikdy nepodařilo překonat stín Hlavy XXII, bude i Kesey vždy spojován jen se svým debutem. Ovšem navzdory tematické odlišnosti spojuje tato dvě slavná díla i cosi hlubšího, skrytého v jejich poselství: jak u Hellera, tak u Keseyho jde o usilovný boj člověka za vnitřní svobodu tváří v tvář nevypočitatelné moci. Příběh "nepohodlného" chovance psychiatrické léčebny, filmovým divákům rovněž známý z oscarové adaptace Miloše Formana, neodkrývá pouze tabuizované téma drastických poměrů v zařízeních pro duševně choré. Ve svižném dějovém tempu, v jazykově neokázalém vyprávění klade otázku po hranicích normality v moderní společnosti a po možnostech a právu jedince žít svůj vlastní, autentický život....

Rozsáhlá antologie současné americké poezie přináší výbor z veršů čtrnácti nejvýznamnějších básníků 60. a 70. let 20. století. Ve svých verších autoři vypovídají o americké přírodě a otázkách civilizace, o složitosti moderního světa, jeho problémech a cestách k jejich řešení. Hovoří také o problematice víry a skepse, o vztahu mezi depresí a euforií, o filozofických, náboženských a etických konfliktech tohoto kontinentu. Jde o zcela ojedinělou antologii, která vyniká dokonalým uspořádáním a vynikajícím básnickým přetlumočením. Vybral, uspořádal, úvod a medailóny autorů napsal Josef Jařab....

Dahl je mistrem černého humoru a jeho povídky jsou až rafinovaně promyšlené a gradované k někdy dost tvrdé, ale vždy překvapivé pointě. Nejsou to však příběhy morbidní ani krvežíznivé. Dahl sice pracuje s nadsázkou, ale vyznění jeho povídek je hluboce chápavé, humanistické. Jeho anekdotické příběhy vyrůstají ze zcela všedních a pravděpodobných situací a jejich nositeli jsou dokonale prokreslené postavy z běžného života. Tento výbor povídek postihuje jeho bohatou tvorbu ze všech úhlů. Zahrnuje příběhy veselé, ironické i drsné, z nepozoruhodnějších, které kdy Roald Dahl napsal.

Když vyšel poprvé v roce 1951 Den trifidů od Johna Wyndhama, měl autor knihy za sebou už řadu románů a povídek. S nimi však literárně příliš neuspěl. I Den trifidů vycházel původně jen časopisecky na pokračování. Velký zájem čtenářů si však vynutil rychle za sebou hned několikeré knižní vydání a způsobil, že se Wyndham věnoval pak již nastálo vědeckofantastickému žánru. Román o tom, jak neznámý roj meteoritů způsobí u většiny pozemšťanů slepotu a jak toho využijí průmyslové rostliny „trifidi“, které náhle vyvinou zcela nečekané vlastnosti a zaútočí na lidi, má v sobě dostatek prvků neobvyklosti, aby čtenáře přitahoval. Zároveň mu však nechybí onen wellsovský obecný pohled na život a jeho reálné jádro, které z fantastického příběhu činí podobenství o skutečném ohrožení přírody člověkem a člověka přírodou. Verše přeložili Hana Žantovská a Jan Zábrana. Vydání třetí, opravené. (= První necenzurované)...

Zatímco autorovy slavné hororové povídky (shrnuté např. ve výboru Líbej mě, líbej) charakterizuje jedovatá bizarnost, čtyři povídky ze sbírky Milostné rošády jsou precizně komponované originální anekdoty s překvapivou, až šokující pointou – povídky o „bezbolestné bolesti“, v různých hávech obměňující české přísloví „Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá“. Jsou to mistrné, dějově sevřené grotesky naplněné černým humorem, které často připomenou vycizelované arabesky Poeovy.

Detektivní román Pošťák vždycky zvoní dvakrát vyšel poprvé v roce 1934 v Bostonu a vzápětí byl zakázán pro přemíru násilí a erotiky. Přesto se jeho autor stal uznávaným prozaikem s osobitou vizí, popisující odvrácenou stranu Ameriky a románem Pošťák zvoní vždycky dvakrát se inspiroval Camus při psaní svého románu Cizinec.

Moderní pohádkový příběh je plný fantazie, hravosti a jemného humoru o chudém chlapci, kterému se splní jeho velký sen. Vhodné pro děti mladšího školního věku. Karlík žije ve městě, kde stojí slavná Wonkova továrna na čokoládu. Chlapec si však čokolády moc neužije, protože jeho rodina je velice chudá. Jednoho dne se na něj ale usměje štěstí a on má možnost, spolu s dalšími čtyřmi dětmi a jejich doprovodem a svým dědečkem, navštívit proslulou továrnu na sladkosti. Sám pan Willy Wonka je provede mnoha zajímavými sály, v nichž se vyrábí ty nejúžasnější, nejsladší, nejoriginálnější dobroty. Ukáže jim, jak se mísí čokoláda vodopádem, předvede jim žvýkačkový automat, televizní čokoládu i cvičené veverky, které louskají ořechy tak, jak to nikdo jiný neumí. Největší překvapení však na Karlíka čeká na závěr celé exkurze. Doplněno fotografiemi z filmu Tima Burtona. Dotisk v r. 2007 (ISBN 978-80-200-1436-8)

Zdá se to neuvěřitelné, ale Vonnegutův román Sirény z Titanu vznikl před čtyřiceti šesti lety, v roce 1959. A zatímco některá starší díla SF přece jen utrpí vývojem vědy, techniky i celé společnosti, tato kniha dodnes oslňuje vtipem, moudrostí, citlivostí, vykreslením postav i rafinovaností zápletky. Znovu se můžete s Vonnegutem vydat na bizarní pouť po Sluneční soustavě i lidské mysli. Znovu se můžete přesvědčit o pravdivosti jeho univerzálního vysvětlení jakýchkoli životních kotrmelců: „Stal jsem se obětí řady náhod, tak jako my všichni.“

Soubor cestopisných a reportážních črt, které charakterizují jednotlivé typické rysy Spojených států amerických dané doby. Autorka, která žila v letech 1969-1993 v USA sděluje čtenáři svá pozorování, zážitky a pocity z této země. 1. vydání.

Editovaný přepis originálního záznamu večera 19. listopadu 1989 v Činoherním klubu podrobně zachycuje vznik Občanského fóra, což je ojedinělý dokument umožňující rekonstrukci zakládajícího aktu představitelů různých směrů protikomunistické opozice. Dokument obsahuje stručnou studii zkoumá kořeny pozdější podoby OF v okamžicích jeho vzniku, následovanou přepisem a medailonky významných osobností spjatých se založením OF. Přepis je obohacen o barevné a černobílé fotografie Jaroslava Kořána a autorovu vzpomínku na první dny pádu komunistického režimu. listopadu 1989. Ojedinělá informace z 1. odboru II. správy SNB umožňuje identifikaci důležitého informačního zdroje o rané fázi vývoje OF. Historici Prokop Tomek a Jiří Suk hodnotí publikaci jako významný ediční počin, který doplňuje a zpřesňuje poznání politického převratu a jeho kolektivního aktéra. Úvodní debata o založení OF je klíčová pro pochopení dalšího vývoje tohoto významného politického hnutí.

Rodina Douglasových koupí plachetnici a vydá se na dobrodružnou cestu kolem světa. Nedaleko Galapág však loď ztroskotá. Trosečníci se zachrání, ale na gumovém člunu a laminátové loďce jsou plně vydáni na milost přírodě.

Prozradím ti nejhlubší a nejtemnější tajemství svého života... Danny má svého tatínka nadevše rád, ale hluboce ho zasáhne, když se dozví, že otec je na štíru se zákonem. I dospělí někdy porušují pravidla, ale Danny je hluboce přesvědčen, že tatínek je laskavý, dobrý a chytrý člověk, který má spoustu úžasných nápadů. A tak spolu s ním vymyslí neuvěřitelně smělý a nebezpečný plán!

Vonnegutův vypravěč pracuje na knize pojednávající o tom, co dělali význační Američané v den svržení první atomové bomby, a během shromažďování materiálu o lidech v blízkosti vynálezce pumy, doktora Hoenikkera, narazí na mnohem ničivější objev – tzv. „led typu 9“. Pátrání po této nebezpečné substanci, která mrzne při pokojové teplotě, jej zavádí až do karibského ostrovního státu San Lorenzo, jemuž vládne diktátor „Papá“ Monzano společně s Hoenikkerovým synem Franklinem. Vonnegutův protagonista zde nečekaně dosáhne vysokého postavení, brzy se však má stát svědkem katastrofy apokalyptických rozměrů…

Slavná povídka mistra pointy Roalda Dahla, jejíž děj se točí okolo parfému nabitého feromony, vychází samostatně v originálně řešené knize, která je malým uměleckým artefaktem. Autorkami výtvarného konceptu, ilustrací a typografie je mladé designérské duo Štěpánka Bláhovcová a Anna Citterbardová. Součástí knihy je vložený flakon se vzorkem hříšné vůně.

Hlavní hrdina románu důsledně realizuje vlastní představu svobody. V pobočce spořitelny postupně zpronevěří miliónovou částku a během sovětské okupace odchází s rodinou do USA naplnit svůj sen.

Billy Pilgrim, válečný veterán, jenž jen náhodou přežil až neskutečně hrůzný nálet na Drážďany, není schopen na tuto zkušenost zapomenout. Stane se z něho psychicky labilní člověk. V ústavu pro duševně choré se setkává s Rosewaterem a oba společně rekapitulují své dosavadní životy, v nichž nejsou schopni nalézt žádný smysl. Rozhodují se tedy přetvořit sami sebe i svůj vesmír a tím se vymanit jak z tísnivé historie, tak ze současnosti.

Tahle knížka je mým dárkem sobě k padesátinám, říká autor v úvodu svého románu, v němž se kříží sci-fi se současnou historií. Děj tu hraje až druhořadou roli: rafinovaně naivními a komickými definicemi banálních předmětů či skutečností chce moralista Vonnegut především satirizovat všemožné neduhy novodobé Ameriky – válku ve Vietnamu, ekologický marasmus, narkomanii, nacionalismus, kriminalitu, rasismus, komercializaci umění, sexuální revoluci a pornografii s její redukcí těla na pouhé zboží. Absurdnost konvenčního světa a nedostatky Ameriky jsou umocněny autorovými dráždivě neumělými obrázky. Vonnegutova osobitá, mnohovrstevná próza je nejen břitkou politickou satirou a parodií, ale i důvtipným společenskokritickým komentářem o přecivilizované Americe.

Slavný příběh o osiřelém chlapečkovi, vychovávaném dvěma ukrutně zlými tetami, který se díky kouzelnému dědečkovi dostane do nitra nádherné, šťavnaté broskve a najde tam spoustu skvělých hmyzích kamarádů – slečnu Pavoučkovou, dědu Konipase, Berušku, Stonožníka, Hedvábníka, Žížaláka a Světlušku...

Město Ilium, stát New York, je rozděleno do tří částí. V severozápadní sídlí inženýři a manažéři, v severovýchodní sídlí stroje a jižní zaujímá oblast známá jako Domovina, kde žije naprostá většina obyvatel. Takových Ilií jsou po celé Americe stovky, veškerou kvalifikovanou práci tu vykonávají stroje, lidé si mohou vybrat pouze mezi armádou a hrubou nádeničinou. Mozkem Ilia je gigantický počítač, který nejen plánuje, kolik je třeba čeho vyrobit, ale určuje mimo jiné i to, komu se dostane vzdělání a čím bude. Tento plně automatizovaný a zmechanizovaný systém požaduje od lidí na oplátku za to, že jim poskytuje materiální pohodlí, jediné: aby byli poslušní a spokojení. Stroje však zbavily člověka toho nejdůležitějšího – pocitu, že je potřebný a užitečný, základu sebeúcty. Hlavní hrdina románu dr. Paul Proteus, ředitel Ilijských závodů, si postupně uvědomuje, že je nutné vrátit svět opět do lidských rukou. Narůstá v něm odpor proti prázdnotě hmotně úspěšného života, jehož se dobrovolně vzdá, a ocitne se v čele revoluční organizace, odhodlané skoncovat s nadvládou strojů. Vzpoura se však ironicky obrátí proti povstalcům…

Pulitzerovou cenou oceněný, dnes již kultovní, humoristicko-satirický román z barvitého prostředí New Orleansu. Hlavním hrdinou je Ignácius Reilly, dnes už legendární postava, výstřední třicátník s akademickým vzděláním, který odmítá pracovat a žije se svou ovdovělou matkou až do dne, kdy se jeho matka rozhodne, že Ignácius si prostě musí najít práci...

Autobiografie dr. Wilbura Daffodila-11 Swaina, stařičkého krále Manhattanu a posledního prezidenta Spojených států amerických, kterou píše poté, co nejmocnější zemi světa nejprve zcela rozložily dvě zákeřné pandemie, tzv. zelená smrt a albánská chřipka, a pak ji zničila nová občanská válka. Když z Bílého domu nebylo komu vládnout, přestěhoval se Wilbur do liduprázdného New Yorku a začal sepisovat své barvité paměti.

Próza Tiché dny v Clichy , kterou Henry Miller sepsal v květnu a červnu 1940, je spíš komorního charakteru a autor v ní popisuje řadu svých sexuálních dobrodružství, které zažil během svého pobytu v Paříži. 2. vydání.

Postavy primitivních předků z pleistocénu jsou obdařeny kultivovaným jazykem současnosti a v jejich příbězích se odvíjí ve zkratce příběh člověka jako druhu, úvahy o smyslu civilizace a pokroku. Výsledkem je zábavná satira, která ironicky vypovídá mnoho podstatného o dnešním člověku ao lidstvu jako takovém.

Další ze skupiny amerických experimentálních autorů, který je stejně jako Donald Barthelme a Thomas Pynchon označován za satirika satirizujícího vše americké. Tato Cooverova hravá novela je malým literárním klenotem, v němž se přísný pán a jeho nepříliš pečlivá služka každé ráno znovu a znovu setkávají při opakujícím se rituálu zvláštního druhu vyplácení.

Leporelo s veselými básničkami o Ještědu, o hradech a zámcích Bítovu, Kost, Trosky, Rábi, Křivoklátu, Točník,Třeboni,Veveří, Lednici, Buben...

Jazzová sekce SH 1982, překlad Pavel Janský, Kateřina Pospíšilová, Miloslav Žilina, foto Daniela Horníčková, Ludvík Hradílek a další.