Alfons Breska Pořadí knih (chronologicky)

Die Liebe ist nicht immer lieb.In Amors Köcher steckt so manch vergifteter Pfeil – und wehe dem, der davon getroffen wird.Ob eine junge Frau im eigenen Garten einen Kinderschädel findet und dadurch der Tragödie ihrer Familie auf die Spur kommt ...Ob zwei Schwestern, die eine schön, die andere hässlich, den selben Mann begehren, was gefährlicher ist, als sie ahnen ...Ob ein Mädchen aus Eifersucht auf die neue Freundin des Vaters dunkle Hexenkünste entdeckt ...Stets überschreiten sie Grenzen, die Liebenden in den hier versammelten Geschichten. Sie tauchen ein in die Schatten des Abgründigen, werden Opfer und Täter – und es ist nicht nur Herzblut, das dabei fließt.Dreizehn mal schlängelt sich die BÖSE Liebe als rote Spur durch ganz unterschiedliche Erzählungen – kriminell, mystisch, herzbewegend und voller Überraschungen.

Studii ["Soumrak model"] význačného voluntaristického filozofa o "přehodnocení všech hodnot" doplňuje výbor z díla Wille zur Macht ["Duševní aristokratismus" a "O životě a umění"] . "Soumrak model" definuje základní principy, jež napomáhají bourat tradiční a nepřirozené modly, čímž formuje zcela nová hodnotová východiska. Principy přehodnocení všech hodnot. "Duševní aristokratismus" a "O životě a umění" představují pouhý výbor z rozsáhlého díla Wille zur Macht. (zdroj: Pc., mlp.cz)

Reprezentativní výbor představuje více než osmdesát japonských básníků, kteří se věnovali oblíbené formě haiku. Vybral, přeložil a doslov napsal Alfons Breska. Rozkvět tohoto žánru spadá do 17.-18. století, kdy ho k vrcholu dovedl především básník Macuo Bašó. Haiku je trojverší o sedmnácti slabikách, které se pokouší zachytit autorův vnitřní svět nebo proměny přírody. Takto letmo vytvářené obrazy se až úzkostlivě snažily vyhýbat prudkým citovým vznětům, které mohly být v této formě pouze lehce naznačeny. Kniha je doplněna bibliografií českých překladů staré japonské poezie. 2. vydání...

Autor se obrací proti věčným modlám tohoto světa, které se zrodily na půdě filosofie, náboženství a morálky.

Sbírka obdivných básní věnovaných francouzskému vojevůdci a císaři. Verše se obracejí k jeho rodné Korsice a k bouřlivým nebeským znamením při jeho narození, mapují jeho slavnou životní dráhu, od egyptského tažení a bitvě proti mamelukům pod pyramidami přes zisk císařské koruny a svatbu s Josefinou až k bojům proti Prusům a Angličanům a tažení do Ruska, včetně příšerného ústupu uprostřed zimy. Sbírka končí popisem bitvy u Waterloo a vylíčením zrádných pletich, jež měly být příčinou Bonapartova pádu; a rovněž předpovědí velikánova návratu.

Reprezentativní výbor japonských básníků, kteří se věnovali oblíbené formě haiku. Vydalo Japonské sdružení při Orientálním ústavě.

Zasazen do kontextu francouzské společnosti 19. století, román zkoumá témata sociální třídy a rodinného tlaku prostřednictvím postavy Rosalie, dcery vysoce postavené, ale dysfunkční rodiny. Její plachý otec ostře kontrastuje s její hrdou a kontrolující matkou, která si přeje, aby Rosalie navázala vztah s povrchním M. de Soulas. Příběh se zabývá složitostmi osobních aspirací a společenských očekávání během období restaurace a červencové monarchie, což odráží Balzacovy bystré pozorování lidské přirozenosti.

Romantický román v dopisech líčí lásku muže, který miluje ženu svého přítele, a protože nevidí východisko ze situace, rozhodne se zemřít. Dílo rozhodujícího významu pro historii německé i světové prózy, je jedním z prototypů romantického románu v dopisech, založeného na prosté klasické zápletce. Autorovi šlo o víc, než o příběh nešťastné lásky. Jako hrdinu zvolil člověka své doby, představitele mladé buržoazie, který ve snaze dosáhnout svobody naráží na překážky v podobě feudálních konvencí. Je příliš osamělý a neschopný proti společnosti bojovat a proto raději volí smrt.

Domnělé autentické milostné dopisy ze 17. století, dopisy portugalské jeptišky Marianny Alcoforadové francouzskému šlechtici de Chamillymu. Teprve nyní na základě (zahraničních) odborných studií bylo objeveno, že jde o umělecké dílo francouzského autora (1628-1685), podílejícího se významně na politickém, společenském a kulturním životě doby Ludvíka XIV.