Kniha vypráví příběh Franze Biberkopfa, dělníka a zlodějíčka, jehož život se odehrává v Berlíně těsně před nástupem nacismu. Seznamujeme se s ním po propuštění z vězení, kde si odpykal trest za zabití přítelkyně, a on se snaží začít nový život jako slušný člověk. Jeho úsilí však narazí na nevyzpytatelné síly osudu. Biberkopfovy peripetie představují jen jednu část vyprávění; na pozadí jeho příběhu se rozvíjí dynamický obraz velkoměsta, které je zde zobrazeno jako živý organismus. Autor využívá techniky koláže a montáže, vkládá do textu reklamní slogany, novinové titulky, úřední vyhlášky a další prvky, čímž vytváří plastický zvukový a vizuální obraz Berlína. Čtenář je vtahován do hypnotizujícího víru městského života, slyší hukot ulic, burácení tlampačů a zvuky z jatek. Výsledkem je mnohovrstevnatá symfonie velkoměsta. Dílo, často srovnávané s významnými romány jako Odyssea nebo Manhattan Transfer, se stalo inspirací pro mnohé autory, včetně Bertolta Brechta a Güntera Grasse, a Döblin je považován za jednoho z nejvýznamnějších expresionistických prozaiků.
