Ralph Manheim Knihy

Smrt na úvěr je obrazem autorova neutěšeného dospívání v rodině chudých pařížských živnostníků. Po jejím vydání zaburácela kritika: „fantastická epopej odpornosti a ohyzdnosti“, „nemorální obludnost“, z níž člověka „drtí hnus“. Céline ze svého drsného, ukoptěného dětství strhl obvyklou aureolu „nyvých vzpomínek na dětská léta“ a své pronikavé vidění života promítl i do úděsně upřímného jazyka. Jeho milostné scény na pomezí oplzlosti nám mohou připadat pohoršující či kruté, ovšem krutými je neudělal autor, nýbrž právě život, o němž píše. Mort a credit, vydaná roku 1936 nakladatelstvím Gallimard v Paříži, vyšla v témže roce i česky. K novému vydání připravila, ediční poznámku a vysvětlivky sestavila Anna Kareninová.

Hlavní postavou románu o osudech německých emigrantů v Americe na sklonku druhé světové války je novinář, antifašista, který prošel koncentračním táborem a kriminály v západní Evropě a v Americe nalezl pomoc u německých emigrantů, možnost existence i osudovou lásku k ženě. Jeho počínající americký ráj se však začíná plnít stíny, když si uvědomuje honbu za penězi, kariérismus a neschopnost země pochopit hrůzy fašismu v Evropě. Zklamání mu nakonec přináší poválečný návrat do Německa, kde se setkavá s důsledky nacismu v tom smyslu, že lidé necítí odpovědnost za hrůzy, které napáchali.

Příběh o tlouštíkovi Bastiánovi, nesmělém a všemi spolužáky vysmívaném chlapci, „synovi nikoho“, zavede čtenáře do zvláštního světa. Je jím Fantázie a Bastián se do ní dostane skrze stránky neméně zvláštní knížky. Spolu s chlapcem Átrejem – „synem všech“ – prožije na Veliké Cestě Hledání četná dobrodružství. Nejednou se ocitne v nebezpečí, stane se z něj hrdina a zmoudří. Nakonec se vrátí tam, kde je jeho místo – mezi lidi. Nekonečný příběh byl několikrát zfilmován.

The German existentialist delineates his theories concerning the nature, problems, and limitations of man's being

Román známého francouzského autora sleduje očima desetiletého chlapce život v útulku pro bezprizorné děti. Drsné prostředí, jednotlivé kruté osudy, beznadějná bída a otrlost jsou v suchém a přirozeném podání opuštěného dítěte podivuhodně věcné a velmi působivé. Toto dítě, žijící v neustálých obavách z budoucnosti, se zcela dospěle stará o umírající ženu a stává se tak nositelem neokázalého, ale o to hlubšího člověčenství. Vyjímečná kniha, naplněná hlubokým humanismem, měla světový ohlas.

Margarete Buber, the journalist daughter of Martin Buber, and Milena Jesenska, the beautiful lover of Kafka, met in Ravensbruck concentration camp in 1940. For four terrible years, the two women formed an extraordinary bond and made a pact that if only one survived, the other would bear witness. Only Margarete lived to remember. This is her story of Milena--of fearless love, sacrifice, and nobility.

Nevyčerpatelnou fabulační vynalézavostí, širokou škálou jazykových a stylistických prostředků i hlavním dějištěm navazuje román, vydaný roku 1977, na gdaňskou trilogii z přelomu 50. a 60. let (Plechový bubínek, Kočka a myš, Psí roky). Gdaňská provincie je tentokrát zasazena do groteskně zcizeného rámce světových dějin od mladší doby kamenné do současnosti. Vypravěč vystupuje v několika vtěleních jako jednající postava všech pojednávaných epoch, jejichž počet odpovídá devíti měsícům prenatálního vývoje jeho syna, zplozeného v přítomné době. Prolínání současného osobního příběhu a vyfabulované historie světa ukazuje nadčasovost hlavního tématu, jímž je věčný, ve všech epochách se opakující zápas principu ženského a mužského, popřípadě odvěká ženská snaha o emancipaci. Zárodkem románu je pohádka bratří Grimmů O rybáři a jeho ženě, ovšem ideově obrácená naruby. Dravý, o majetek a moc usilující mužský princip ztělesňuje pohádková postava mluvící ryby platejse , umělecky využitá na samé hraně možností magického realismu. Současné ideologické spory reprezentuje trefně karikovaný feministický tribunál, který soudí platejse snad za všechny hříchy mužského světa od úsvitu dějin. Zcela vážně je naproti tomu pojat jeden z příběhů současnosti: tehdy ještě nedobojovaný, ale dějinně příkladný zápas polské Solidarity s diktátorským režimem.

My Belief: Essays on Life and Art is a collection of essays by Hermann Hesse. The essays, written between 1904 and 1961, were originally published in German, either individually or in various collections between 1951 and 1973. This collection in English was first published in 1976, edited by Theodore Ziolkowski.

Brutal, scandalous, perverted, yet humorous, hummable, and with a happy ending- Bertolt Brecht's revolutionary masterpiece The Threepenny Opera is a landmark of modern drama that has become embedded in the Western cultural imagination. Through the love story of Polly Peachum and "Mack the Knife" Macheath, the play satirizes the bourgeois of the Weimar Republic, revealing a society at the height of decadence and on the verge of chaos. Complemented with music by Kurt Weill, it was one of the earliest and most successful attempts to introduce jazz into the theater, and the song "Mack the Knife" became one of the most popular and widely recorded songs of the twentieth century.

Německý spisovatel Hermann Hesse, nositel Nobelovy ceny za literaturu, publikoval v roce 1914 silně autobiografický román Panský dům. Vyrovnával se v něm s vlastní osobní, rodinnou a uměleckou krizí, kterou prožil v době svého manželství s fotografkou Mariou Bernoulli. Hrdina jeho prózy, úspěšný a bohatý malíř Veraguth cítí, že jeho manželství s pianistkou Adélou je v troskách, mezi manžely panuje hluboký nesoulad a odcizení. Jediné, co je ještě spojuje, je nejmladší synek Pierre. Nešťastný Veraguth by rád ze svazku unikl, opustil Adélu i honosné panské sídlo, v němž spolu žijí, a vydal se na cestu do Indie, ale manželka ho nabádá k rozumu, chce manželství zachovat, byť je už pouze formální. Veraguth se neodhodlá k činu jen proto, aby neztratil milovaného synka. Malý Pierre však dostane zánět mozkových blan a jeho nemoc manžele načas zase spojí. Když chlapec zemře, malíř konečně sebere odvahu opustit ženu i pohodlí svého domu a vydá se do Indie, aby našel sám sebe.