Ralph Manheim Knihy

Smrt na úvěr je obrazem autorova neutěšeného dospívání v rodině chudých pařížských živnostníků. Po jejím vydání zaburácela kritika: „fantastická epopej odpornosti a ohyzdnosti“, „nemorální obludnost“, z níž člověka „drtí hnus“. Céline ze svého drsného, ukoptěného dětství strhl obvyklou aureolu „nyvých vzpomínek na dětská léta“ a své pronikavé vidění života promítl i do úděsně upřímného jazyka. Jeho milostné scény na pomezí oplzlosti nám mohou připadat pohoršující či kruté, ovšem krutými je neudělal autor, nýbrž právě život, o němž píše. Mort a credit, vydaná roku 1936 nakladatelstvím Gallimard v Paříži, vyšla v témže roce i česky. K novému vydání připravila, ediční poznámku a vysvětlivky sestavila Anna Kareninová.

Hlavní postavou románu o osudech německých emigrantů v Americe na sklonku druhé světové války je novinář, antifašista, který prošel koncentračním táborem a kriminály v západní Evropě a v Americe nalezl pomoc u německých emigrantů,možnost existence i osudovou lásku k ženě. Jeho počínající americký ráj se však začíná plnit stíny, když si uvědomuje honbu za penězi, kariérismus a neschopnost země pochopit hrůzy fašismu v Evropě. Zklamání mu nakonec přináší poválečný návrat do Německa, kde se setkává s důsledky nacismu v tom smyslu, že lidé necítí odpovědnost za hrůzy, které napáchali. Edice: Knihy Srdce ; Sv. 95

Příběh o tlouštíkovi Bastiánovi, nesmělém a všemi spolužáky vysmívaném chlapci, „synovi nikoho“, zavede čtenáře do zvláštního světa. Je jím Fantázie a Bastián se do ní dostane skrze stránky neméně zvláštní knížky. Spolu s chlapcem Átrejem – „synem všech“ – prožije na Veliké Cestě Hledání četná dobrodružství. Nejednou se ocitne v nebezpečí, stane se z něj hrdina a zmoudří. Nakonec se vrátí tam, kde je jeho místo – mezi lidi. Nekonečný příběh byl několikrát zfilmován.

The German existentialist delineates his theories concerning the nature, problems, and limitations of man's being

Román známého francouzského autora sleduje očima desetiletého chlapce život v útulku pro bezprizorné děti. Drsné prostředí, jednotlivé kruté osudy, beznadějná bída a otrlost jsou v suchém a přirozeném podání opuštěného dítěte podivuhodně věcné a velmi působivé. Toto dítě, žijící v neustálých obavách z budoucnosti, se zcela dospěle stará o umírající ženu a stává se tak nositelem neokázalého, ale o to hlubšího člověčenství. Vyjímečná kniha, naplněná hlubokým humanismem, měla světový ohlas.

Margarete Buber, the journalist daughter of Martin Buber, and Milena Jesenska, the beautiful lover of Kafka, met in Ravensbruck concentration camp in 1940. For four terrible years, the two women formed an extraordinary bond and made a pact that if only one survived, the other would bear witness. Only Margarete lived to remember. This is her story of Milena--of fearless love, sacrifice, and nobility.

Autor je synem židovských rodičů, kteří uprchli z Německa do Nizozemska. Jako malé dítě byl spolu s rodiči deportován do koncentračního tábora, kde rodiče zahynuli. Tato novela je prostý a zároveň šokující autobiografický příběh. Působivě líčí, jak malý židovský chlapec prožívá druhou světovou válku a dobu krátce po ní. Oberskimu se podařilo s velkou naléhavostí a silou zachytit události očima dítěte. Kniha byla zfilmována italským režisérem Robertem Faenzem pod názvem Jonáš, který žil v břiše velryby. Film zvítězil v roce 1993 na FF v Moskvě a na festivalu Efebo d´Oro na Sicílii.

Německý spisovatel Hermann Hesse, nositel Nobelovy ceny za literaturu, publikoval v roce 1914 silně autobiografický román Panský dům. Vyrovnával se v něm s vlastní osobní, rodinnou a uměleckou krizí, kterou prožil v době svého manželství s fotografkou Mariou Bernoulli. Hrdina jeho prózy, úspěšný a bohatý malíř Veraguth cítí, že jeho manželství s pianistkou Adélou je v troskách, mezi manžely panuje hluboký nesoulad a odcizení. Jediné, co je ještě spojuje, je nejmladší synek Pierre. Nešťastný Veraguth by rád ze svazku unikl, opustil Adélu i honosné panské sídlo, v němž spolu žijí, a vydal se na cestu do Indie, ale manželka ho nabádá k rozumu, chce manželství zachovat, byť je už pouze formální. Veraguth se neodhodlá k činu jen proto, aby neztratil milovaného synka. Malý Pierre však dostane zánět mozkových blan a jeho nemoc manžele načas zase spojí. Když chlapec zemře, malíř konečně sebere odvahu opustit ženu i pohodlí svého domu a vydá se do Indie, aby našel sám sebe.

Nevyčerpatelnou fabulační vynalézavostí, širokou škálou jazykových a stylistických prostředků i hlavním dějištěm navazuje román, vydaný roku 1977, na gdaňskou trilogii z přelomu 50. a 60. let (Plechový bubínek, Kočka a myš, Psí roky). Gdaňská provincie je tentokrát zasazena do groteskně zcizeného rámce světových dějin od mladší doby kamenné do současnosti. Vypravěč vystupuje v několika vtěleních jako jednající postava všech pojednávaných epoch, jejichž počet odpovídá devíti měsícům prenatálního vývoje jeho syna, zplozeného v přítomné době. Prolínání současného osobního příběhu a vyfabulované historie světa ukazuje nadčasovost hlavního tématu, jímž je věčný, ve všech epochách se opakující zápas principu ženského a mužského, popřípadě odvěká ženská snaha o emancipaci. Zárodkem románu je pohádka bratří Grimmů O rybáři a jeho ženě, ovšem ideově obrácená naruby. Dravý, o majetek a moc usilující mužský princip ztělesňuje pohádková postava mluvící ryby platejse , umělecky využitá na samé hraně možností magického realismu. Současné ideologické spory reprezentuje trefně karikovaný feministický tribunál, který soudí platejse snad za všechny hříchy mužského světa od úsvitu dějin. Zcela vážně je naproti tomu pojat jeden z příběhů současnosti: tehdy ještě nedobojovaný, ale dějinně příkladný zápas polské Solidarity s diktátorským režimem.

Satirická próza Žabí lamento o Německo-polské hřbitovní společnosti se odehrává na přelomu 80. a 90. let 20. století. V roce 2005 podle této knihy natočil režisér Robert Glinski stejnojmenný film.