Miloslav Žilina Knihy

Děj příběhu začíná 13. listopadu 1967, kdy je v dvoupatrovém autobuse postříleno včetně řidiče celkem osm cestujících a jeden je vážně zraněn. Kdo se mohl něčeho takového dopustit? Jde o dílo psychopata, nebo je zamýšlenou obětí jen jeden z cestujících? Proč byl mezi pasažéry policista? A tak se rozbíhá zdlouhavé vyšetřování…

Výňatek nejvýznamnější partie se spisu Literární recenze, v němž autor analyzuje anonymní román Dva věky, staví do protikladu revoluční dobu a svou současnost. Pro Kierkegaarda revoluční doba představuje bytostné zanícení, niternou účast a permanentní nadšení, zatímco současnosti vyčítá přemíru reflexe, která vede k pouhému diváckému postoji, k napětí, rušícímu opravdový vztah a nastolujícímu negativně jednotící princip záští a nivelizace, jež nalézá svůj výraz v abstraktnosti veřejného mínění. Práce je sestrojena z jemného přediva autorova dialektického umění.

Příběh čerpá z historických událostí, na jejichž pozadí se odehrává milostný příběh kastilského krále dona Alfonsa a krásné židovky Raquel.

Napínavý detektivní příběh se odehrává v hotelích, mezi herci pornofilmů a je zároven poutavým románem o dnešním životě ve Švédsku.

Sedm fantastických povídek anglického mistra tohoto druhu literární formy, jenž odborně vzdělán v přírodních vědách, našel svůj nejvlastnější obor ve fyzice a v užité matematice. Jeho povídky, zřetelně navazující na Wellse, jsou tedy opřeny o odborné znalosti, takže mají rysy reality,a zaujmou jak bohatě rozvíjeným darem fantazie, tak smyslem pro humor v tomto literárním odvětví vzácným.

Jeden z nejproslulejších románů 20. století, jímž se Albert Camus stal duchovním otcem celé jedné poválečné generace, byl bezprostředně po svém vydání v r. 1942 označen vichystickou kritikou jako "ochablost ducha" a "degenerace lidství". Ve skutečnosti je příběh Meursaulta, náhodného vraha odsouzeného k smrti, protože odmítá přijmout roli v společenských hrách, působivou oslavou člověka, a to člověka revoltujícího. Podle vlastní Camusovy interpretace "cizinec" až do konce odmítá lhát a bez jediného náznaku hrdinského chování souhlasí s tím, že zemře pro pravdu, aniž by ji "těm druhým" vnucoval.

Rozsáhlá románová freska je humorným pohledem na poměry zapadlého brazilského městečka. Do tohoto městečka na severu Brazílie přijíždí po 26 letech žena, kterou kdysi otec v mládí vyhnal pro nemravný život. Už jí odpustil, protože jej i své sestry finančně podporuje a je považovánaza bohatou a váženou ženu. Další událostí, která rozvíří poklidnou hladinu života je připravovaná stavba chemické továrny. Tato stavba a očekávaný turistický ruch mají pozvednout městečko. Když se však ukáže, že továrna by zamořila okolí a zničila život v moři, reagují obyvatelé svérázným způsobem. Rovněž zjistí, že bohatství rodačky má choulostivý charakter.

Autorem detektivního románu z čínského prostředí je proslulý autor anglických detektivek, diplomat a vynikající znalec staré čínské literatury, umění a kultury (nar. 1910 v Holandsku). Příběh na pozadí působivě vylíčeného prostředí a krutých zvyku náboženského kultu objasňuje sérii vražd, které provázejí úsilí získat ztracený císařský klenot, obrovskou perlu, která se kdysi záhadně ztratila z císařskéno palace a po stu letech se objevuje na trhu překupníků.

Pád (1956) je poslední velkou prózou Alberta Camuse. Původně měl být zařazen do povídkové sbírky Exil a království, vzhledem k neustále se rozšiřujícímu obsahu díla se však spisovatel rozhodl povýšit jej na román a publikovat odděleně. Pád je jedinou Camusovou prózou, do jejíhož hrdiny vložil autobiografické prvky, přestože sklon pokoutního advokáta Clamence vynášet nad lidmi soud autorovi rozhodně vlastní nebyl, stejně jako neschopnost poznat a analyzovat vlastní vinu. Clamence nepřispěje na pomoc tonoucí sebevražedkyni – jako „člověk revolutující“ nemůže své provinění omluvit ani odpykat, protože nemá Boha ani budoucnost, která by mu dala rozhřešení. „Mytický“ ráz předešlých románů se rozhodl Camus v Pádu nahradit dušezpytným ponorem, neboť si, jak sám napsal v Zápisníku, předsevzal postihnout „lež, což je rozpor mezi vnějším projevem a skrytým životem člověka“.

Dvacet pikantních a žertovných příběhů slavného autora italské renesance.

Pan Teste zaujímá v tvorbě francouzského básníka, esejisty a filozofa Paula Valéryho centrální místo. Je to sice dílko fragmentární, mozaikovité, mnohé jeho části jsou jenom načrtnuté, dokonce jen suchou jehlou aforismů, ale cyklus testovských fragmentů představuje cosi jako východisko Valéryho životní a umělecké dráhy a dramatu, z nichž vyroste jeho následující dílo. Obsahuje celou jeho poetiku, všechna základní témata, kolem nichž se rozkrouží veškeré jeho myšlení a cítění, celý jeho umělecký program. Program, který si Valéry vytyčil a formoval na samém začátku své umělecké dráhy a který se v dalším životě snažil realizovat, často v zoufalém vědomí, že jde o program v poezii (ale i mimo ni!) nerealizovatelný, absurdní.

Šrí Krišna přednesl sedm set veršů Gíty, aby vedl svého důvěrného přítele Ardžunu v nelehké životní situaci. Moudrost Bhagavad-gíty přináší poznání o povaze člověka, přírody, Absolutní Pravdy, živých bytostí i o jejich vztahu k Nejvyšší Duši. Šrí Krišna učí Ardžunu o způsobu, jakým dosáhnout seberealizace, která je skutečným smyslem lidského života a přináší vše, po čem každý ve své podstatě touží. Aby byl překlad autentický a měl jasný smysl, Šríla Prabhupáda uvádí původní text v sanskritu, jeho přepis do latinského písma, překlady jednotlivých slov, celý překlad verše a podrobný výklad vycházející z komentářů velkých učitelů. Kniha obsahuje vysvětlivky ke čtení sanskritu, rejstřík veršů z Bhagavad-gíty a citovaných veršů a všeobecný rejstřík. Bhagavad-gítá taková, jaká je obsahuje také slovník použitých sanskritských výrazů.

Ve svazku jsou obsaženy čtyři přednášky, z nichž dvě pocházejí z roku 1933 a zbylé byly prosloveny v létech 1941 a 1942. Mají meditativní, básnicky laděný charakter. Francouzský nábožensky orientovaný filosof existence v nich nahlíží do zášeří prožitkového světa člověka se zřetelem k jeho poznávání, k zážitku vlastnictví, ke vztahu mezi „já“ a „druzí“ a k formování naděje.

Autor zpodobuje v románě zanikajíci aristokratickou a patricijskou měšťanskou kulturu gründerských let švédského podnikání. Historie rodu zneuznaného vynálezce, podávaná v nadsázkách a karikaturách, se odvíjí ve Švédsku, Americe a Německu.

Pohled západoněmeckého filosofického antropologa je zacílen na některá zřetězení jevů, jež vyjadřují a spoluurčují postavení člověka v moderním technicky vyspělém světě. Pozoruje jeho kulturní projevy i určité dominantní rysy jeho zážitkového pole a formy jeho chování. Autor patří mezi teoretiky industriální společnosti. Zaznamenává sociálně psychologické diagnózy a snaží se vyvodit závěry, které by ukazovaly další cestu. Vedle jistých apologetických názorů na buržoazní společnost jsou v knize i podnětná hlediska.

Výbor ze stěžejního filosofického díla francouzského filosofa, matematika a fyzika. Nedokončené dílo (doplňující jeho Listy provinciálovi, útočící proti jezuitům), v němž se autor snaží zharmonizovat realitu společnosti a jedince a v němž se na pozadí snahy o obhajobu křesťanství snaží rozpor mezi vědou a náboženstvím, rozumem a vírou posvětit jako rozpor neřešitelný, a tím zachovat jak vědu, tak i náboženství. Dílo vyniká neobyčejnou formální krásou, silou představivosti, lyrismem, expresivitou a dramatičností.

Paní Marie Grubbová Historický román líčící interieury společnosti XVII. stol., plný místního koloritu,,jenž vzbudil velkou pozornost a nadšení u kritiky a obecenstva. ---- Niels Lyhne Hrdina románu je typickou postavou dánské literatury. Je to snílek bez křídel, který se mnohokrát připravuje k rozletu, na který mu však nezbývá sil. Jeho příběh, připomínající osudy Goethova Werthera, je dokonalým obrazem citové výchovy člověka. Autor se v líčení soustřeďuje především na vnitřní svět jednotlivých postav.

Posláním knihy je podat souhrnnou informaci o podstaných rysech výtvarné kultury této významné oblasti, což se autorce jak v poutavém textu, tak v rozmanité obrazové dokumentaci vskutku podařilo...

Svazek zahrnuje téměř všechny autorovy publikované články, doslovy a eseje a je doplněn bibliografií Žilinových původních, překladových i redakčních prací. (Převzato z anotace na přebalu titulu.)