Šógun (Shogun) je román Jamese Clavella z roku 1975. Je chronologicky první knihou v cyklu Asijská sága od Jamese Clavella. Děj je zasazen do feudálního Japonska někdy kolem roku 1600 a podává fiktivní svědectví o vzestupu Tokugawy Iejasua k moci tak, jak je viděl anglický námořník John Blackthorne, jehož postava je volně založena na osudech skutečného trosečníka Williama Adamse.
Ve slavném romantickém románu vytvořila Ann Radcliffová napínavý dobrodružný příběh plný dramatických scén, překvapivých zvratů a tajemných záhad. Mladá hrdinka Emilie prožila šťastné dětství, ale později čelí drsnější tváři světa a při své citlivosti se potýká s těžkými zkouškami. Její příběh je lemován záhadnými komnatami, tajnými chodbami a ponurými nádvořími gotického hradu, který se stal domovem s hrůznými historkami. Kromě kláštera, jehož prostory podněcují víru v nadpřirozené jevy, se objevují i loupežnické tvrze a úzké cesty vedoucí temnými lesy. Příběh kontrastuje s líbeznými údolími a mořskou zátokou, kde se ozývá tajemná hudba. Emilie se cítí, jako by na ni neštěstí útočilo ze všech stran, a pod tlakem otřesů, které zažívá, dosahuje její nervozita vrcholu. Její prožívání se stává jako zlý sen či hrůzostrašný příběh, přičemž vzpomínky na minulost vyvolávají lítost a obavy z budoucnosti ji naplňují hrůzou.
Ve slavném romantickém románu Záhady Udolfa vytvořila Ann Radcliffová (1764–1823), vynikající vypravěčka, kterou obdivovala a u níž se v mnohém inspirovala Jane Austenová, sestry Brontëovy, Edgar Allan Poe a mnoho dalších, napínavý dobrodružný příběh plný dramaticky vypjatých scén, překvapivých zvratů, úkladných intrik a tajemných záhad. Jeho mladá hrdinka Emilie prožila šťastné dětství, ale v další cestě životem zakouší jinou, o mnoho drsnější tvář světa a při své citlivosti čelí všem těžkým zkouškám za cenu mimořádného duševního vypětí. Emiliin příběh lemují záhadné komnaty, tajné chodby a ponurá nádvoří gotického hradu, k bydlení nově upravený zámek se starým opuštěným křídlem opředeným hrůznými historkami, klášter, jehož prostory podněcují i víru v nadpřirozená zjevení, loupežnická tvrz vyvolávající představy krutých násilností, úzké cesty vedoucí temnými lesy a divokými roklemi, rozbouřené přírodní živly – ale také líbezná údolí prosycená vůní tisíce květů, mořská zátoka se šuměním vod narážejících na pobřeží a ztišené večerní soumraky, v nichž se ozývá tajemná hudba nadpozemské krásy. Bledá úzkostí a hrůzou čekala, až Barnardine upraví pochodeň, a jak opět sklouzla pohledem na vykopaný hrob, nedalo jí, aby se nezeptala, pro koho je připravený. Klíčník zdvihl zrak od světla a zahleděl se jí beze slova do tváře. Emílie tiše opakovala svou otázku. Ale Bernardine jen zatřepal pochodní a znovu vykročil.
Hlavním hrdinou, osobitého a experimentálními prvky nabitého „psychothrilleru“ z roku 1963, je psychopatický sběratel motýlů Frederick Clegg, jenž hříčkou náhody získá nemalý obnos, díky tomu si zakoupí nový dům, kam unese a kde vězní krásnou a nadanou studentku malířství Mirandu Greyovou – nechci jí ublížit, chce ji jen vlastnit. Struktura této Fowlesovy prózy je vybudována na střídání dvou působivých vnitřních monologů a především Mirandino vyprávění, jež je pro celou knihu ústřední, vyjevuje děs a absurditu celé situace – stále jasněji se totiž ukazuje, že není vůbec jisté, kdo je zde vězeň a kdo věznitel. Klinicky přesná studie chování člověka a výstavba románu s paralelou k Shakespearově Bouři fascinuje nejen svou bizarní zvráceností, ale i jako alegorie dobra a zla nebo studie niterných muk a vnitřního pekla vychýlené obsese, sublimované do hrozivých a pro okolí nebezpečných libůstek.
Období císařství, poslední fáze římské říše, trvá přibližně pět set let (31 př. Kr. až 476 po Kr.) a zahrnuje kolem dvou set vládců. Michael Grant vybral devadesát dvě osobnosti, které významně ovlivnily vývoj státu na třech kontinentech a zanechaly trvalé stopy v naší civilizaci. Na základě pečlivého zkoumání dobových pramenů odhaluje schopnosti těchto vládců spravovat obrovský stát a řešit jeho problémy. Osudy panovníků zachycuje v kontextu válečných tažení a mocenských střetů, ale také se zaměřuje na politické, právní a měnové reformy některých císařů a jejich umělecké zájmy, které přispěly k architektonickým dílům dodnes obdivovaným. Grant se věnuje povahovým rysům jednotlivých panovníků, jejich talentům, slabostem a vzhledu, čerpaje z písemných záznamů, portrétů na mincích a bystách. Orientaci v komplikovaných vztazích usnadňují genealogické tabulky, mapy a plány. Římští císařové ovládali ohromnou mnohonárodnostní říši, a i když čelili silným tlakům, jejich vliv byl často rozhodující v římských dějinách. Grant rekonstruuje pravdivý obraz životních osudů a charakterů těchto kontroverzních jedinců, aby zaplnil mezery v našich znalostech.
Český čtenář už ví, že Edward Rutherfurd je specialista na ságy o ohromujícím časovém rozpětí, protože se mu dřív než toto dávnější dílo dostal do rukou Londýn (BB art, 1999), monumentální freska zobrazující na osudech jednotlivců tisícileté dějiny hlavního města Velké Británie. V románu Sarum uplatnil podobnou metodu: kolébku čtyř fiktivních rodů situoval hluboko do pravěku a pak už jen sledoval jejich osudy až do dnešních dnů, ba v dovětku ještě kus za ně. Výsledkem je unikátní a vpravdě monumentální historický román, jehož hlavními hrdiny jsou sice obyčejní lidé, příslušníci čtyř rodů, s obyčejnými starostmi. Důležitou hrdinkou knihy je však sama historie. Autor totiž líčí osudy svých hrdinů na pozadí detailně prostudovaných dějinných událostí: válek i katastrof, údobí rozkvětu i úpadku, velkých objevů vědy a významných momentů kultury.
Druhá a třetí část první knihy Asijské ságy, která se odehrává v Japonsku 17. století. Clavell se opírá o skutečnou historii anglického mořeplavce. Velmi obsáhlý román Jamese Clavella popisuje Japonsko očima cizince – lodivoda Blackthorna, který ztroskotá u japonských břehů. Celý příběh je jazykově velmi bohatý a popisuje Blackthornův niterný přerod a pochopení japonské mentality. Pod okolními vlivy se začíná měnit jeho postoj k věcem jako je smrt, láska a sex. Díky tomu, že mu je propůjčen vysoký titul (hatamoto), se domnívá, že se mu někdy podaří vrátit se do rodné země zpět k rodině. Jeho plány už ale jednou ztroskotaly… Jeho snahy o návrat však ničí politické a mocenské pozadí, kterého se stal součástí. Z anglického originálu Shōgun (Atheneum, New York, 1975) přeložili Eliška Hornátová (kapitoly 30 - 39) a Štěpán Jindra. 1. vydání.
Výběr z kanadské prózy o nových usedlících. Moodieová S. - Život v buši, Haliburton T. CH. - Hodinář, Traillová C.P. - V kanadském zálesí
První román angloirské spisovatelky, vytěžený ze světa londýnské umělecké bohémy. Hrdinou je londýnský intelektuál a bohém, flink s dobrým srdcem a zdravým lidským jádrem. Jeho život je nepřetržitým řetězem divokých dobrodružství a fraškovitých situací. V jejich průběhu zápasí hrdina se světem i sám se sebou o své místo v životě i ve společnosti a vyprošťuje se „zpod sítě“ klamných iluzí a lákavých nástrah. Autorka zde spojuje v jednolitý literární útvar humor s opravdovostí, fantastičnost s reálností.
