Eliška Hornátová Pořadí knih (chronologicky)

První část první knihy Asijské ságy o Japonsku v prvních desetiletích 17. století je inspirována historií objevných cest a zápasů o vládu nad mořem.

Ve slavném romantickém románu vytvořila Ann Radcliffová napínavý dobrodružný příběh plný dramatických scén, překvapivých zvratů a tajemných záhad. Mladá hrdinka Emilie prožila šťastné dětství, ale později čelí drsnější tváři světa a při své citlivosti se potýká s těžkými zkouškami. Její příběh je lemován záhadnými komnatami, tajnými chodbami a ponurými nádvořími gotického hradu, který se stal domovem s hrůznými historkami. Kromě kláštera, jehož prostory podněcují víru v nadpřirozené jevy, se objevují i loupežnické tvrze a úzké cesty vedoucí temnými lesy. Příběh kontrastuje s líbeznými údolími a mořskou zátokou, kde se ozývá tajemná hudba. Emilie se cítí, jako by na ni neštěstí útočilo ze všech stran, a pod tlakem otřesů, které zažívá, dosahuje její nervozita vrcholu. Její prožívání se stává jako zlý sen či hrůzostrašný příběh, přičemž vzpomínky na minulost vyvolávají lítost a obavy z budoucnosti ji naplňují hrůzou.

Hlavním hrdinou, osobitého a experimentálními prvky nabitého „psychothrilleru“ z roku 1963, je psychopatický sběratel motýlů Frederick Clegg, jenž hříčkou náhody získá nemalý obnos, díky tomu si zakoupí nový dům, kam unese a kde vězní krásnou a nadanou studentku malířství Mirandu Greyovou – nechci jí ublížit, chce ji jen vlastnit. Struktura této Fowlesovy prózy je vybudována na střídání dvou působivých vnitřních monologů a především Mirandino vyprávění, jež je pro celou knihu ústřední, vyjevuje děs a absurditu celé situace – stále jasněji se totiž ukazuje, že není vůbec jisté, kdo je zde vězeň a kdo věznitel. Klinicky přesná studie chování člověka a výstavba románu s paralelou k Shakespearově Bouři fascinuje nejen svou bizarní zvráceností, ale i jako alegorie dobra a zla nebo studie niterných muk a vnitřního pekla vychýlené obsese, sublimované do hrozivých a pro okolí nebezpečných libůstek.

Období císařství, poslední fáze římské říše, trvá přibližně pět set let (31 př. Kr. až 476 po Kr.) a zahrnuje kolem dvou set vládců. Michael Grant vybral devadesát dvě osobnosti, které významně ovlivnily vývoj státu na třech kontinentech a zanechaly trvalé stopy v naší civilizaci. Na základě pečlivého zkoumání dobových pramenů odhaluje schopnosti těchto vládců spravovat obrovský stát a řešit jeho problémy. Osudy panovníků zachycuje v kontextu válečných tažení a mocenských střetů, ale také se zaměřuje na politické, právní a měnové reformy některých císařů a jejich umělecké zájmy, které přispěly k architektonickým dílům dodnes obdivovaným. Grant se věnuje povahovým rysům jednotlivých panovníků, jejich talentům, slabostem a vzhledu, čerpaje z písemných záznamů, portrétů na mincích a bystách. Orientaci v komplikovaných vztazích usnadňují genealogické tabulky, mapy a plány. Římští císařové ovládali ohromnou mnohonárodnostní říši, a i když čelili silným tlakům, jejich vliv byl často rozhodující v římských dějinách. Grant rekonstruuje pravdivý obraz životních osudů a charakterů těchto kontroverzních jedinců, aby zaplnil mezery v našich znalostech.

Rozsáhlá sága zachycuje v 19-ti kapitolách základní historické situace, jimiž prošla Británie od pravěku do současnosti. Všechny příběhy spojuje místo děje (pevnost Sarum v Salisbury) a osudy několika generací jednoho rodu.

Druhá a třetí část první knihy Asijské ságy, která se odehrává v Japonsku 17. století. Clavell se opírá o skutečnou historii anglického mořeplavce. Velmi obsáhlý román Jamese Clavella popisuje Japonsko očima cizince – lodivoda Blackthorna, který ztroskotá u japonských břehů. Celý příběh je jazykově velmi bohatý a popisuje Blackthornův niterný přerod a pochopení japonské mentality. Pod okolními vlivy se začíná měnit jeho postoj k věcem jako je smrt, láska a sex. Díky tomu, že mu je propůjčen vysoký titul (hatamoto), se domnívá, že se mu někdy podaří vrátit se do rodné země zpět k rodině. Jeho plány už ale jednou ztroskotaly… Jeho snahy o návrat však ničí politické a mocenské pozadí, kterého se stal součástí. Z anglického originálu Shōgun (Atheneum, New York, 1975) přeložili Eliška Hornátová (kapitoly 30 - 39) a Štěpán Jindra. 1. vydání.

Výběr z kanadské prózy o nových usedlících. Moodieová S. - Život v buši, Haliburton T. CH. - Hodinář, Traillová C.P. - V kanadském zálesí

První román angloirské spisovatelky, vytěžený ze světa londýnské umělecké bohémy. Hrdinou je londýnský intelektuál a bohém, flink s dobrým srdcem a zdravým lidským jádrem. Jeho život je nepřetržitým řetězem divokých dobrodružství a fraškovitých situací. V jejich průběhu zápasí hrdina se světem i sám se sebou o své místo v životě i ve společnosti a vyprošťuje se „zpod sítě“ klamných iluzí a lákavých nástrah. Autorka zde spojuje v jednolitý literární útvar humor s opravdovostí, fantastičnost s reálností.