Eva Outratová Knihy

Paní Ferrarsová, bohatá vdova žijící ve vesnici King's Abbot je nalezena mrtvá. Místní lékař dr. Sheppard konstatuje, že šlo o sebevraždu. Ve vsi bylo veřejným tajemstvím, že se měla provdat za prominentního obyvatele vesnice, Rogera Ackroyda, jen co uplyne rok od smrti jejího manžela. Ackroyd pozve doktora na návštěvu, neboť s ním chce mluvit o smrti své nastávající, a prozradí mu, že se mu paní Ferrarsová přiznala k tomu, že svého manžela zabila a někdo ze vsi ji vydírá. Během jejich rozhovoru donese Ackroydovi sluha dopis, který napsala paní Ferrarsová těsně před svou smrtí. Zřejmě v něm označila právě onoho vyděrače. Dopis si však Ackroyd přečte až po odchodu dr. Shepparda. Ten je o hodinu později přivolán zpět do domu. Rogera Ackroyda nalezli v jeho pracovně – probodeného…

Štěpán Lantier musel opustit milovanou práci u železnice poté, co napadl svého nadřízeného. Při hledání zaměstnání dorazí na sever Francie do hornického regionu u městečka Montsou a nechá se zaměstnat v dole Le Voreux. S havíři pracuje i žije - dokonce se zamiluje do krásné Kateřiny, ale ta si nakonec vybírá krutého Chavala. Štěpán Lantier si uvědomuje, jak nelidské jsou pracovní podmínky pod zemí a jak mizivá je za tu dřinu odměna, umožňující sotva holé živobytí. Ve Štěpánovi pomalu začíná doutnat vztek... Velmi působivý a stále aktuální román o lásce a boji proti nespravedlnosti se na začátku devadesátých let dočkal i zdařilého filmového zpracování.

V prvním příběhu, S úctou Picpus, vyšetřuje komisař Maigret vraždu jedné pařížské věštkyně, ve druhém, Inspektor Kostra, zdánlivou sebevraždu mladého milence dcery významného občana malého provinčního městečka. Hrdina obou detektivek, komisař Maigret, je policista poněkud zvláštní – neopírá se při svém pátrání ani tak o aparát spolupracovníků, řeší své případy spíše intuicí. Pečlivě vnímá atmosféru místa, kde došlo ke zločinu, přímo prožívá život lidí, kteří měli se zločinem něco společného. Kouří svou lulku, rád se napije, chodí, přemýšlí, v duchu spojuje různé osudové nitky, až je náhle případ zcela jasný. Oba příběhy mají komorní ladění, jsou napínavé a kromě vtipně řešených zápletek vynikají i znamenitým sociálním postřehem a sugestivním vylíčením prostředí.... celý text

Slavný detektiv Philo Vance řeší téměř dokonalý zločin. Dandy Philo Vance s detektivními schopnostmi vyšetřuje napínavý případ rodiny Greenů, jejíž členové byli postupně s úděsnou přesností vražděni. Jedná se tu o jeden z toho druhu zločinu, které bývají řazeny mezi téměř dokonalé.

Klasická anglická detektivka, ve které lord Petr Wimsey tentokrát řeší případ nespravedlivě obviněné spisovatelky. Mladá, půvabná spisovatelka, autorka detektivních románů, je obviněna z vraždy svého druha. Lord Wimsey, příslušník anglické aristokracie, milovník starých tisků a detektiv-amatér v ní najde zalíbení a je přesvědčen o její nevině. Lord Petr svými neotřelými metodami pátrá po pravdě a snaží se dokázat, že svého partnera neotrávila. Duchaplná detektivka se zajímavou zápletkou a anglickým humorem.

Román popisuje prostředí vznešené francouzské společnosti a pařížského podsvětí. Toto dílo vyznívá jako ostrá kritika francouzské buržoazie. 01-016-65

Mladistvý, všestranně nadaný student, syn detektiva, odhalí vraha bezohledného podnikatele, surového i k vlastní rodině. Ujal se pátrání, aby zachránil z vraždy podezřelou dívku, do níž se zamiloval. Tato jeho první láska, plná pubertálního zmatku tvoří druhou, podružnější linii románu anglické spisovatelky a překladatelky české prózy a poezie.

Před sto lety vzniklý román francouzského novináře a spisovatele (1832-1873) je uznáván za první detektivku v dnešním slova smyslu. Vedle poutavého děje, v němž hraje hlavní úlohu záhadná vražda, složité pátrání po pachateli a jeho překvapivé odhalení, je i zajímavým obrazem života amorálky tzv. lepších lidí v Paříži doby druhého císařství.

Detektivní příběh, umístěný do prostředí studentské koleje v Oxfordu a vybavený všemi náležitostmi: záhadnou vraždou, pátráním a tápáním detektiva a nečekaným rozluštěním. Předností je dobrá kresba postav i zachycení prostředí a logické odvíjení děje, v němž není násilností ani nepravděpodobností.

Divoký Západ je v povědomí řady lidí opředen doslova spoustou mýtů, více či méně pravděpodobných historek o pistolnících, desperátech, zlatokopech, cowboyích a krvavých Indiánech.Joe Hamman, který vlastně ani nebyl spisovatelem, ve své knize podává obraz země a doby, tak jak ji poznal při svých cestách křížem krážem po Spojených státech a z vyprávění pamětníků. Setkal se ještě s Buffalo Billem a s několika starými indiánskými náčelníky. Vypráví o historii postupného osidlování Divokého Západu a s ním spojeném konci indiánského národa. Není historik. Přesto vypráví střízlivě, věcně a bez příkras. Nesoudí a nehodnotí. Pouze vzpomíná – vzpomíná, abychom my nezapomněli