Velemir Chlebnikov
8. listopad 1885 – 28. červen 1922
Velimir Chlebnikov byl klíčovou postavou ruského futurismu, přestože jeho vliv dalece přesahuje toto hnutí. Byl považován za „básníka pro básníky“, mistra jazyka, který zkoumal jeho kořeny a vytvářel nespočet neologismů. Jeho tvorba zahrnuje experimentální poezii, dramatické práce i futurologické eseje, v nichž předjímal moderní technologie. Chlebnikovův jedinečný přístup k jazyku a hluboké zkoumání jeho podstaty z něj činí nezapomenutelnou postavu avantgardní literatury.
Viktor Vladimirovič Chlebnikov (Виктор Владимирович Хлебников) (* 9.11.1885, † 28.6.1922) byl ruský symbolistický básník a dramatik, mluvčí ruského básnického futurismu. Používal pseudonymy Velemir, Velimir či Velipolk a rodné příjmení Chlebnikov (Велемір, Велемир, Велимир, Велиполк Хлебников). Narodil se v Kazani. Po gymnáziu (1903) studoval matematiku a přírodní vědy (1906 zatčen a odsouzen k vězení), od roku 1908 pak slovanskou filologii v Petěrburgu. V roce 1921 se s armádou ocitl v Íránu, kde těžce onemocněl. Proslul jako autor experimentální poezie, tvůrce pojmu „zaum“, neologistického básnického obrazu s mytologickým až psychoanalytickým obsahem. Vycházel z ruského folklóru, z mytologické, filosofické hierarchie prvobytného umění a z klasických literárních eposů různých kultur. Stylizoval se do role básnického mesiáše a vytvořil teorii o ovládnutí číselných zákonů času a o vzniku jednotného světového jazyka. Byl originálním novátorem s mimořádným jazykovým citem, přesto jej lidé pokládali za podivína. Po strašném utrpení zemřel ve 36 letech na sepsi v Santalovu v Novgorodské gubernii.