Jiřina Vrtišová Pořadí knih (chronologicky)

Povídky ostře a žlučovitě zaměřené proti instituci manželství a feminismu.

Románová sága o lidech žijících na prastarém rodovém statku v hlubokých lesích východního Norska, kteří jsou nuceni neustále zápasit o uhájení své životní existence s drsným podnebím a divokou zvěří, a kteří jsou životním zápasem zoceleni, sebevědomí a hrdí na svůj rod. Tito lidé se naprosto liší od sedláků z rovin či bohatnoucích měšťanů. Střetávání dvou rozličných světů tvoří hlavní osu příběhu, odehrávajícího se uprostřed krásné severské přírody.

Čtyři pohádky vyprávějící o tom, jak princezna dokázala, že je princeznou (O princezně na hrášku), o podvodu založeném na společenské přetvářce (Císařovy nové šaty), o dobrotě něžného srdce, odměněné láskou a krásou (Malenka)a o potrestané marnivosti a pýše (Pasáček vepřů).

Rozsáhlá trilogická sága (Löwensköldův prsten, Charlotta Löwensköldová, Anna Svärdová), poslední románové dílo nositelky Nobelovy ceny, se odehrává v polovině minulého století ve Švédsku a uvádí do nejrozmanitějších společenských prostředí. V bohatém ději s mnoha zápletkami, v němž je zachycena řada lidských typů a charakterů, vystupují do popředí dvě ženy: Charlotta Löwensköldová, bojující o svou lásku proti společenským konvencím, a Anna Svärdová, řešící svou lásku podle tradic a životní moudrosti svého venkovského domova. Ústředním motivem této mohutné ságy je víra v rodovou pověst, podle níž musí být smrtí potrestána spáchaná vina.

V jednom svazku vydané tři díly slavné rodové ságy o Dagu Björndalovi, patriarchovi z Medvědího Dolu, nejsou jen líčením dávných zvyků norského venkova, drsné krásy severské přírody a tvrdého zápasu lidí, žijících uprostřed „věčně zpívajících lesů“. Je to i hluboce poetické, působivé vyprávění o dramatických osudech, o lásce vášnivě zničující, ale i o lásce čisté a vykupující. Je to příběh o zradě, nenávisti a pohrdání, ale zároveň i o skutečném přátelství a veliké a všechápající lidské moudrosti. Dag Björndal a jeho rod životními zkouškami dozrávají do podoby skutečného protipólu oficírské pološlechty a bohatnoucích kupců, tyjících z pozlátka válečnické slávy a společenského pletichaření. Jsou protipólem i sedlákům z rovinatého kraje pod horami, jejich úzkému obzoru a malichernosti, zaštítěné povětšinou plnými stodolami a poslušnou důvěrou v panstvo. Medvědí Důl není jen rodovým statkem. Stal se symbolem jistot, svobodné nezávislosti a hrdé nepokořenosti. Je domovem pro ty, kdo svými životy pokračují ve zděděném odkazu.

Bláznova obhajoba je vzrušující zpovědí, subjektivním obrazem nejen autorova prvního manželství s herečkou Siri von Essen. Manželské historie - povídky ostře a žlučovitě zaměřené proti instituci manželství a feminismu.

Kniha sleduje život a citové zrání zemanské dcery z odlehlých norských hor od dívčích let až ke sňatku s půvabným, ale lehkomyslným Erlendem. Pro tuto lásku se mladičká hrdinka vzepře rodině a milovanému otci a postaví se bez zaváhání i proti panujícím společenským zákonům. Brzy po svatbě pozná manželovu nespolehlivost, ale jeho chyby ji k němu ještě více připoutávají a její lásku přetavují do pocitu odpovědnosti První část /Věnec/ klasického norského historického románu, v němž autorka líčí příběh velké tragické lásky ze 14. století

Román líčí osudy švédského dobrodruha, který přijel do Jihoafrické republiky zbohatnout.

Autorem románu z prostředí islandské rybářské osady v době meziválečné je islandský spisovatel a dramatik, nositel Mezinárodní ceny míru a Nobelovy ceny. Prostá venkovská dívka Salka Valka žije v zapadlé vsi těžký život nemanželského a nakonec osiřelého dítěte. Ačkoli je obklopenabídou hmotnou i mravní, svými ryzími lidskými vlastnostmi, statečností a nezlomným životním elánem se prodírá k svému místu na světě. Román, který se v postavě SalkyValky stal symbolem síly a neporazitelnosti prosté ženy, získal spisovateli světovou slávu a byl zfilmován.

Ústřední postavou obou románů je mladá žena Uni s uměleckými sklony, která touží uplatnit své nadání, ale není o svém talentu natolik přesvědčena, aby se zřekla lásky a rodinného života. Vzdává se tedy umělecké dráhy a po letech šťastného rodinného života však dospěje do období, kdy vyvrcholí její vnitřní konflikt mezi touhou po uměleckém uplatnění a rolí manželky a matky. Nakonec přijme roli obyčejného řadového vojáka, který nesmí zběhnout ze svého životního postu.

Autorka v tomto románe spracovala príbeh o mladom, hašterivom a zlom farárovi, ktorý sa rozíde so snúbenicou, rodičmi, neskôr s manželkou a napokon umiera v spoločnosti tej, ktorá si aj bez neho vedela nájsť miesto v živote. Toto dielo patrí do románovej trilógie za ktorú autorke udelili v roku1909 Nobelovu cenu.

Norská pohádka o statečném Halvorovi, zlých trolech a třech zakletých princeznách.

Sepsal spolu s Jørgenem Engebretsenem Moem. Pro čtenáře od 9 let. Obsah: Kněz a kostelník, O čertovi a drábovi, Každému se vlastní děti líbí nejvíce, Domácí myš a lesní myš, Medvěd a liška, Kohout a liška, Chlapec a čert, O hloupém Matějovi, O houdkovi Bedříškovi, O klíči v kuželi, O princezně, kterou nikdo nedovedl umlčet, O zajíci, který se oženil, O nenasytné kočce, O tom, jaké dovedou ženské být, O skříňce a co neobyčejného bylo v ní

Měli zdánlivě všechno. Pak Sigurd podvede Nathalii a jako kdyby jejich 16-leté manželství nebylo. Život Nathalii se rozpadne, je to tak neuvěřitelně ponižující... S. Undset popisuje co se děje ve skrytých koutech naší mysli. Že se dokážeme zvednout a odpovědět si na základní otázku, conás dělá dobrými lidmi a kdy jsme nejšťastnější.

Román - životní příběh ženy - matky, která se těžce probíjí životem se sedmi dětmi.

Kniha popisuje zkušenosti mladého švédského doktora, který přichází do oblasti Laponska v severním Švédsku, kde se setkává s lidmi, kteří na severu přežívají po tisíce let v souladu s přírodou, bez kontaktu s civilizací. Jako lékař pozná útrapy obyčejného života i štěstí, které se v něm díky prostotě dá nalézt.

Životopis švédského krále a vojevůdce Gustava II. Adolfa. Autor čtenáře detailně seznamuje se životem jedné z největších osobností 17. století a třicetileté války.

Námětem románu švédského básníka a prozaika (nar. 1904), nositele Nobelovy ceny za literaturu, je příběh neradostného dětství malého chlapce, který je po smrti rodičů ponižován a vykořisťován cizími lidmi a který neztrácí optimismus a hledá útěchu ve volné přírodě.