Jiřina Vrtišová Pořadí knih

Povídky ostře a žlučovitě zaměřené proti instituci manželství a feminismu.

První díl trilogie norského spisovatele Trygve Gulbranssena nás přivádí na Medvěddí důl, statek ležící mezi lesy v horách na severu. Hospodařit uprostřed krásné, ale drsné přírody není snadné a zdejší lidé, chtějí-li přežít, musí ctít vlastní zákony a tradice. V jejich čele stojí rod Björndalů, svrchovaných pánů na Medvědím dole a znávaných medvědobijců. Ani jim se nevyhýbají tragédie, v těžkých životních podmínkách není nic zadarmo - mnohý se nevrátí z lovu na medvěda zabijáka, podlehne živlům nebo lidské zlobě, ale rod pokračuje dál. Nyní je vládcem usedlosti a okolního kraje Dag Björndal, muž hrdý, nesmlouvavý i hloubavý, strohý i vřelý. Také prvnímu z jeho synů se nevyhne neštěstí. A druhý syn, mladý Dag? Najde dost odvahy, aby se vyznal ze své lásky ke krásné Adelheid, dceři majora Barra? V osudech rodiny statkáře Daga Björndala se ukrývá prožitá lidská zkušenost, její členové se k moudrosti a zrání musí protrpět bolestnými ztrátami, každodenním úsilím a hledáním víry. A právě proto jsou nám tak blízcí...

Čtyři pohádky vyprávějící o tom, jak princezna dokázala, že je princeznou (O princezně na hrášku), o podvodu založeném na společenské přetvářce (Císařovy nové šaty), o dobrotě něžného srdce, odměněné láskou a krásou (Malenka)a o potrestané marnivosti a pýše (Pasáček vepřů).

Románová trilogie Löwensköldův prsten (1925, Löwensköldska ringen), Charlotta Löwensköldová (1925, Charlotte Löwensköld) a Anna Svärdová (1928, Anna Svärd), která se odehrává v polovině 19. století a uvádí čtenáře do nejrozmanitějších společenských prostředí. V bohatém ději s mnoha zápletkami, v němž je zachycena řada lidských typů a charakterů, vystupují do popředí dvě ženy: Charlota Löwensköldová, bojující o svou lásku proti společenským konvencím, a Anna Svärdová, řešící svou lásku podle tradic a životní moudrosti svého venkovského domova. Ústředním motivem této mohutné ságy je víra v rodovou pověst, podle níž musí být smrtí potrestána spáchaná vina.... celý text

V jednom svazku vydané tři díly slavné rodové ságy o Dagu Björndalovi, patriarchovi z Medvědího Dolu, nejsou jen líčením dávných zvyků norského venkova, drsné krásy severské přírody a tvrdého zápasu lidí, žijících uprostřed „věčně zpívajících lesů“. Je to i hluboce poetické, působivé vyprávění o dramatických osudech, o lásce vášnivě zničující, ale i o lásce čisté a vykupující. Je to příběh o zradě, nenávisti a pohrdání, ale zároveň i o skutečném přátelství a veliké a všechápající lidské moudrosti. Dag Björndal a jeho rod životními zkouškami dozrávají do podoby skutečného protipólu oficírské pološlechty a bohatnoucích kupců, tyjících z pozlátka válečnické slávy a společenského pletichaření. Jsou protipólem i sedlákům z rovinatého kraje pod horami, jejich úzkému obzoru a malichernosti, zaštítěné povětšinou plnými stodolami a poslušnou důvěrou v panstvo. Medvědí Důl není jen rodovým statkem. Stal se symbolem jistot, svobodné nezávislosti a hrdé nepokořenosti. Je domovem pro ty, kdo svými životy pokračují ve zděděném odkazu.

Bláznova obhajoba je vzrušující zpovědí, subjektivním obrazem nejen autorova prvního manželství s herečkou Siri von Essen. Manželské historie - povídky ostře a žlučovitě zaměřené proti instituci manželství a feminismu.

Kniha sleduje život a citové zrání zemanské dcery z odlehlých norských hor od dívčích let až ke sňatku s půvabným, ale lehkomyslným Erlendem. Pro tuto lásku se mladičká hrdinka vzepře rodině a milovanému otci a postaví se bez zaváhání i proti panujícím společenským zákonům. Brzy po svatbě pozná manželovu nespolehlivost, ale jeho chyby ji k němu ještě více připoutávají a její lásku přetavují do pocitu odpovědnosti První část /Věnec/ klasického norského historického románu, v němž autorka líčí příběh velké tragické lásky ze 14. století

Román líčí osudy švédského dobrodruha, který přijel do Jihoafrické republiky zbohatnout.

Autorem románu z prostředí islandské rybářské osady v době meziválečné je islandský spisovatel a dramatik, nositel Mezinárodní ceny míru a Nobelovy ceny. Prostá venkovská dívka Salka Valka žije v zapadlé vsi těžký život nemanželského a nakonec osiřelého dítěte. Ačkoli je obklopenabídou hmotnou i mravní, svými ryzími lidskými vlastnostmi, statečností a nezlomným životním elánem se prodírá k svému místu na světě. Román, který se v postavě SalkyValky stal symbolem síly a neporazitelnosti prosté ženy, získal spisovateli světovou slávu a byl zfilmován.

Ústřední postavou obou románů je mladá žena Uni s uměleckými sklony, která touží uplatnit své nadání, ale není o svém talentu natolik přesvědčena, aby se zřekla lásky a rodinného života. Vzdává se tedy umělecké dráhy a po letech šťastného rodinného života však dospěje do období, kdy vyvrcholí její vnitřní konflikt mezi touhou po uměleckém uplatnění a rolí manželky a matky. Nakonec přijme roli obyčejného řadového vojáka, který nesmí zběhnout ze svého životního postu.