Básnické prózy významného libanonského spisovatele a malíře Chalíla Džibrána jsou dnes už proslaveným poselstvím moudrosti a lásky. Džibrán původně zamýšlel napsat trilogii (Prorok, Zahrada prorokova a Smrt prorokova). V úvodní části mladý prorok Mustafa promlouvá o všem podstatném mezi zrozením a smrtí. Ve druhém, ne zcela dokončeném oddíle Mustafa učí v zahradě své matky devět žáků. Ze zamýšlené třetí části se bohužel zachovalo jen několik náčrtů. Smrt ukončila básníkův život dříve, než dílo dokončil. Avšak i v této podobě zůstává stále vyhledávaným pramenem tvořivé životní inspirace....
Kniha je sbírkou čtyřiceti životních příběhů lidí z různých dob a různých národností, kteří přímo anebo jen volně patří do tradice unitářství. Společné mají to, že byli pomyslně „požehnáni ohněm“; konfrontovali sami sebe a své ideály s tím, co by bylo pohodlnější, ale podle jejich mínění nesprávnou životní volbou, a následně si vybrali obtížnější cestu.
Ne všechny v knize zařazené osobnosti pro své přesvědčení položily život, ale všechny musely překonat samy sebe v situaci, která hrozila určitým nebezpečím a osobními ztrátami. Oheň symbolizující toto ohrožení zde má však ještě druhý význam, můžeme ho vnímat i jako alegorii nadšení, zapálení pro věc, bez něhož si člověk jen stěží dobrovolně vybere méně pohodlnou cestu. Jsou zde zařazeny i mnohé poměrně známé osobnosti, například Thomas Jefferson, Ralph Waldo Emerson, Louisa May Alcottová, Charlotta Garrigue Masaryková či Rabíndranáth Thákur.
Soudobé unitářství a univerzalismus staví na náboženské toleranci, respektu k názorům druhého a na individuálním přístupu ke spiritualitě. A i když se unitáři mohou mezi sebou v různých východiscích a přístupech lišit, měla by jim být vždy společná snaha nevnímat případné rozdíly jako překážku k pěstování kladných vztahů mezi lidmi a vědomí, že je to vždy především aplikovaná etika, respektive praktické skutky, jimiž lze vážit opravdovost vlastní duchovní cesty.
Nové vydání nejčtenějšího Schwobova literárního počinu, jenž je zároveň jedním z nejkouzelnějších květů symbolismu. Nový překlad Borise Merhauta, který je zároveň autorem drobnější studie o Marcelu Schwobovi. Podobu knihy doplňují křehké až naivní ilustrace Veroniky Tydlitátové.
Nejvýznamnější prozaická práce libanonského autora, žijícího v Americe, je vrcholnou uměleckou syntézou východní a západní kulturní tradice. Sugestivní text líčí život titulního hrdiny, který si získal vážnost a úctu lidí v cizí zemi a před odjezdem do vlasti vypráví obyvatelům města o lásce, manželství, rodinném životě, zločinu a trestu, životě a smrti a dalších základních otázkách lidské existence. Z jeho slov promlouvá hluboká moudrost, vycházející z tisícileté tradice křesťanství i islámu. Kniha vyniká kromě myšlenkového bohatství i působivou atmosférou a krásou básnického jazyka....
V jednom z nejhlubších filosofických textů historie rozmlouvá mytický mudrc dávnověku Aštávakra se svým žákem králem Džanakou o nejzazších otázkách života a o způsobu, jak dosáhnout poznání a vnitřního osvobození. Ačkoli tento skvost ducha vznikl před mnoha staletími, osloví i dnes svým poeticky podaným nadčasovým poselstvím zanícené spirituální badatele i milovníky orientální kultury. Z německých překladů přeložil a předmluvu napsal Jiří Navrátil. Podle sanskrtského originálu zrevidoval Dr. Boris Merhaut.
Ucelený výklad o sestavě prostředků, jimiž je dosahováno psychické osvobození a fyzické uvolnění od nežádoucích tlaků, probírá jednotlivá odvětví jógy, která si hledí různých stránek lidské osobnosti a její aktivity. Značná část svazku je věnována tělesným pozicím, pak dechovým cvikům a cvičením mysli. Objasnění historie a systému je vázáno na srovnání s poznatky moderní psychologie a na hledisko terapeutického využití v léčebné praxi. (Databáze Národní knihovny ČR)
