Výbor z básní klasika ruské romatické literatury v překladech Emanuela Frynty a Josefa Hory.Michail Jurjevič Lermontov (1814-1841) byl ruským básníkem, dramatikem, prozaikem a především nespoutaným romantikem tělem i duší. První poémy psal na internátě ve čtrnácti letech a v osmnácti měl na kontě již přes dvě stovky básní a tři dramata. Z univerzity byl ale vyloučen, a tak se dal k husarům. Jeho literárním vzorem byl Puškin, který roku 1837 zemřel na následky zranění utrpěných v souboji. Lermontov mu věnoval báseň Na smrt Puškinovu, jíž si proti sobě popudil samotného cara Mikuláše I., a byl vykázán na Kavkaz. Po návratu pokračoval ve vojenské službě, ovšem nepřestával literárně tvořit. Možná tušil, že nemá příliš času nazbyt. Jako pravý romantický hrdina zemřel mlád, ve věku 26 let. Ironií je, že skonal stejně jako jeho vzor, v souboji.Zanechal po sobě úctyhodné dědictví čítající stovky básní a poém, tři romány a šest dramat. mezi jeho nejznámější díla patří epická poéma Démon, s níž se zařadil mezi velikány romantické tvorby, dále drama Maškaráda a román Hrdina naší doby.
