Ingvar Ambjørnsen Knihy

Roberto je mazaný a věčně hladový kocour, Samson tak trochu ustrašený pes. A přesto jsou to ti nejlepší kamarádi. Žijí spolu na předměstí velkoměsta těžkým životem zvířat bezdomovců, v zapadlém koutě, kde se snad ani slunce neodvažuje ukázat. Jednoho dne se však přece jen blýskne na lepší časy. Samson dostane dopis. Dědictví po strýčkovi! Jeho strýc mu odkázal hotel v atraktivní turistické lokalitě. Tohle musí všechno změnit! V naději na nový a snadný život balí kufry a vydávají se společně na cestu za štěstím. Čeká je teď báječný život opravdových hoteliérů! Tedy, jak se vzápětí ukáže, spíš je čeká zchátralý a opuštěný hotel a pořádný kus práce - ale také a hlavně spousty neuvěřitelně legračních dobrodružství!

Ingvar Ambjornsen (*1956) patří k nejčtenějším norským spisovatelům současnosti. Roku 1986 vyšla jeho průlomová kniha Bílí negři - velkolepý a nelítostný román z prostředí mladých lidí, kteří se v osmdesátých letech 20. století pod tíhou okolností nebo z protestu proti měšťáctví ocitají mimo norskou většinovou společnost. Autor své hrdiny neidealizuje ani nad nimi nemoralizuje - snad i proto se stal mluvčím outsiderů. Román však čtou se zájmem nejen oni. Bílí negři bývají přirovnáváni ke Kerouacově generační výpovědi Na cestě. Nakladatelství Doplněk již vydalo Ambjornsenův román Elling - Pokrevní bratři, jehož dramatizaci úspěšně uvádějí mnohé divadelní scény.

Elling a Kjell Bjarne jsou pokrevní bratři. Stali se jimi, když spolu začali bydlet, když si zvládli koupit koťata, když zachránili těhotnou Reidun Nordslettenovou a když po narození holčičky poprvé zažili kocovinu... Citlivý Elling a hromotluk Kjell Bjarne jsou zkrátka jiní. Žijí ve světě, kterému nerozumějí a který nerozumí jim, ale neřeší to. Jejich pohled na každodenní situace překvapí, pobaví, ale taky donutí k zamyšlení, že věci mohou být jinak. Kde jsou vlastně hranice normálnosti?

Úvodní díl tetralogie o citlivém podivínovi Ellingovi. Celý Ellingův dosavadní život, dvaatřicet let, tu byli jen oni dva – on a matka. Po její smrti se plachému asociálovi otevřou zcela nové výhledy… Pořídí si dalekohled a šmíruje sousedy, neváhá vyrazit ani do terénu a pozorovat své objekty na poště nebo v supermarketu. Vzniká tím spousta úsměvných situací, ale jeho bezelstnýma očima spatříme i leccos nelichotivého o takzvaně normálních lidech.

Ulf Vågsvik hat mit seinem früheren Leben gebrochen, mit leichtem Gepäck Oslo verlassen, sich diesen neuen Namen zugelegt und einen Hut gekauft. Den Hut wird er zwar sehr bald verleugnen, aber als er auf die kleine Insel in Nordwestnorwegen kommt, wo seine Brieffreundin Berit wohnt, da kommt er, um zu bleiben. Er scheint auf Vaksøy Frieden gefunden zu haben. Doch bald wird die kleine Inselgemeinschaft dramatische Dinge erleben. Eine niederländische Familie hat ihre Ankunft auf der Insel angekündigt. Hier sind neue Steuerzahler sehr willkommen, und so richten die Bewohner liebevoll das alte Schulhaus für die van der Klerks her. Beim großen Empfang mit Kaffee und Kuchen im Gemeindehaus jedoch tritt die Katastrophe ein und die Idylle bricht zusammen. Ulf wird gezwungenermaßen zum Vertrauten des zwölfjährigen Tom van der Klerk – was ihm seine eigene Vergangenheit näher bringt, als ihm lieb ist. ›Den Oridongo hinauf‹ ist ein wunderschöner und verstörender Roman über eine Gemeinschaft, die von dramatischen Ereignissen heimgesucht wird – und eine ganz besondere Liebesgeschichte.

Victor von Falk ist Privatdetektiv und wohnt in St. Georg, dem anrüchigen Viertel gleich hinter dem Hamburger Hauptbahnhof. Drogenprobleme sind sein tägliches Brot, und der Auftrag einer Prostituierten führt ihn einmalmehr ins Heroingeschäft. Doch seine neue Klientin ist skurril: Ihre Beine sind Prothesen, aber ihre Geschäfte laufen nicht schlecht. Die «mechanische Frau» führt Falk an Orte und zu Menschen des Milieus, die selbst er als Insider der Szene bislang nicht kannte.

"Jeg husker den første tyren. Den kom som skutt inn på arenaen. Så ble den brått stående og stampe med bena, forvirret og skremt av de fremmede lydene. De store musklene i nakken strammet seg, de lå som kveiler under den skinnende huden. Det var et flott dyr, og nå skulle det dø. Oksen sto der, struttende av muskler og liv. Det luktet sex av den. Energi, potens, sperma. Og den var rasende. De tappet den for blod, stakk den ihjel og slepte den ut etter bakbena. Jeg spiste det blodige kjøttet. Det var en god biff. Vinen var utmerket. Jeg var helt og holdent smertefri. Bare en svak murring i venstre nyre. Noen kilte meg med kården." Boken inneholder novellene Musene, Sølvfjorden, Oksen, Skogens hjerte, Natt til mørk morgen og Electric Ladyland. Novellene har en underliggende, uforklarlig uro knyttet til trusler og farligheter som hører til nattemørket i vårt sinn.

Ingvar Ambjörnsens Erzählungsband thematisiert Wohnungseinbruch, Selbstmord und Base-Jumping, die die Figuren herausfordern. Seine (Anti-)Helden kämpfen mit den Widrigkeiten des Alltags und werden oft aus der Bahn geworfen. Ambjörnsen beleuchtet die Absurditäten des normalen Lebens auf eindringliche Weise.

Laila und Ronny Olsen sind ein Ehepaar, Privatdetektive und Trinker in Oslo. Ihr Geld verdienen sie mit der Beschattung untreuer Eheleute – bis ihr Freund, der Journalist und Schriftsteller Bernard, tot aus dem Hamburger Hafen gefischt wird. Während Laila und Ronny sich noch den Kopf darüber zerbrechen, warum Bernard umgebracht wurde, wird auch Bernards Vater, der in Oslo sein Dasein als Alkoholiker fristet, Opfer eines bestialischen Killers. Die Ermittlungen des Schnüfflerpaares führen über Hamburg zum KZ Neuengamme, in dem Bernards Vater 1945 Zeuge wurde, wie sich ein russischer Kriegsgefangener freizukaufen versuchte – mit »Stalins Augen«, mysteriösen Diamanten aus der UdSSR. Diesen Diamanten war Bernard auf der Spur, und Laila und Ronny sind es schließlich auch … Ingvar Ambjørnsens Roman erschien als deutsche Erstausgabe 1989 bei Nautilus. Stalins Augen ist ein turbulenter Detektivkrimi. Clever und mit schwarzem Humor lösen seine Protagonisten gegen diverse Widerstände ihren Fall.