Gilbert Keith Chesterton byl nesmírně plodným autorem, který se pohyboval s lehkostí mezi literární a společenskou kritikou, historií, politikou, ekonomikou, filozofií a teologií. Ačkoliv napsal stovky děl různých žánrů, včetně románů, poezie a detektivních povídek, sám sebe považoval především za novináře. Jeho rozsáhlá esejistická tvorba, která se objevovala v novinách po několik desetiletí, formovala jeho jedinečný styl. Chestertonův přístup k psaní byl nesmírně široký a pokrýval široké spektrum intelektuálních zájmů.
Chesterton je především básníkem ohromující lidské přirozenosti a veselým, hravým mystikem lidské existence i její podivuhodné každodennosti. Dobro, krása, pravda a také všechny ctnosti včetně humoru jsou pro něho extatickým vytržením a velkým dobrodružstvím každého života. A je jenom na člověku, aby si život hloupě nekazil, jinak ho bude mít…
Gilbert Keith Chesterton nebyl profesionálním filosofem. Je-li však pro každé naše spění za Filosofií, za moudrostí, nutné zacvičovat se v umění rozlišovat, lze s užitkem i s potěšením projít ateliérem tohoto mistra. Když se na samém vrcholku své spisovatelské dráhy rozhodl napsat tuto knížku, spěchá nás na samém počátku úvodní poznámky ujistit, že „nechce být ničím více než populárním náčrtkem velké historické osobnosti, jež by měla být populárnější. Dosáhne svého účelu, přiměje-li lidi, kteří dosud znají svatého Tomáše Akvinského sotva podle jména, aby si o něm přečetli nějakou lepší knihu.“ Z přehnané skromnosti ho však s netajeným obdivem nad autentickou živostí tohoto „pouhého hrubého náčrtu postavy v krajině“ (jak své dílko sám nazývá v úvodní poznámce) ihned viní takoví prvotřídní odborní znalci jako Étienne Gilson či Jacques Maritain v Evropě nebo Anton Pegis v Americe.
Gilbert Keith Chesterton se proslavil mnoha literárními žánry, ale hlavní důvod, proč stále patří k nejcitovanějším autorům světa, naleznete v této útlé knížce. Chesterton byl totiž mistrem paradoxu. Povýšil společenský bonmot na životní filosofii zdravého rozumu, na obranu občanské liberální politiky a tradičních hodnot evropské kultury. A ještě něco navíc: Chesterton je úvodem do světa tisíce malých překvapení a radostí ze života, proto byl tolik milován i těmi, kteří ne scela sdíleli jeho životní filosofii. U nás to byli především Ferdinand Peroutka, Karel Čapek, Jiří Voskovec, Jan Werich, Ivan Vyskočil a Jiří Suchý. Alexander Tomský vybral a přeložil téměř 450 úryvků z Chestertonova díla. Zhruba jedna třetina uvedených citátů pochází z knižních vydání novinových esejů a sloupků, napsaných před 1. světovou válkou. Druhá třetina pochází z novin a časopisů, které knižně nevyšly, hlavně z Illustrated London News a Daily News. Ostatní pocházejí z próz a monografií. 2. vydání.
Gilbert Keith Chesterton se proslavil mnoha literárními žánry, ale hlavní důvod, proč stále patří k nejcitovanějším autorům světa, naleznete v této útlé knížce. Chesterton byl totiž mistrem paradoxu. Povýšil společenský bonmot na životní filosofii zdravého rozumu, na obranu občanské liberální politiky a tradičních hodnot evropské kultury. A ještě něco navíc: Chesterton je úvodem do světa tisíce malých překvapení a radostí ze života, proto byl tolik milován i těmi, kteří ne scela sdíleli jeho životní filosofii. U nás to byli především Ferdinand Peroutka, Karel Čapek, Jiří Voskovec, Jan Werich, Ivan Vyskočil a Jiří Suchý. Alexander Tomský vybral a přeložil téměř 450 úryvků z Chestertonova díla. Zhruba jedna třetina uvedených citátů pochází z knižních vydání novinových esejů a sloupků, napsaných před 1. světovou válkou. Druhá třetina pochází z novin a časopisů, které knižně nevyšly, hlavně z Ilustrated London News a Daily News. Ostatní pocházejí z próz a monografií.
Svoji proslulou Autobiografii dokončil Gilbert Keith Chesterton (1874–1936) necelé tři měsíce před smrtí a mohl v ní tedy přehlédnout celý svůj život. Není to však jen kniha vzpomínek, celé dílo má pečlivě promyšlenou stavbu. Chesterton svým okouzlujícím a nenapodobitelným stylem líčí mnoho událostí ze svého dětství a mládí. Popisuje i začátky své novinářské a spisovatelské kariéry, dozvíme se zajímavé detaily o okolnostech vzniku jeho knih i o tom, kdo ho inspiroval k vytvoření postavy otce Browna. Kniha také originálně portrétuje tvůrce, se kterými se přátelsky stýkal: G. B. Shawa, H. G. Wellse, H. Jamese, H. Belloca a další u nás vydávané spisovatele. Chesterton se však nezastavil u pouhého zábavného a jistě čtenářsky přitažlivého vzpomínání. Cílem autorova vyprávění je totiž především vysvětlení a obhájení myšlenkového vývoje, jenž ho vedl od nevyhraněného pesimismu k postoji, který náš Karel Čapek obdivně nazval geniálním optimismem. Překlad veršů upravil Karel Křepelka.
Chestertonova dnes už klasická romantická „Ortodoxie“ je osobní i univerzální obhajobou zdravého rozumu, hlubokého smyslu lidské existence, demokracie a vznešeného poslání Západní civilizace. Jeho zábavná a veselá polemika s morbidními kazisvěty té doby, kterých za sto let od napsání ješte přibylo, je návodem k aktivnímu, dobrodružnému a barvitému životu plnému fantazie. Mistr paradoxu mluví o „potřebě spojovat důvěrně známé s neznámým (s tajemnem) a dívat se na svět tak, abychom měli současně pocit úžasu, daru i toho, že jsme tu vítáni“. Má-li člověk v životě to pravé poslání, stává se každý den dobrodružstvím, každodennost zázrakem a zdánlivě malé věci vyrostou do nebeských výšin. Jako detektiv pátrá Chesterton metodicky po příčině psychologicky udržitelné radosti ze života, která může vycházet jenom z určité víry, tak jako každý pesimismus vychází z nevíry. V novém, stručném a soudobém překladu zní autorova gigantická životní energie naplno.
Ortodoxie, kterou Chesterton napsal roku 1908, je v podstatě autorovou duchovní autobiorafií či vyznáním a klíčem k jeho dílu. Lze bez nadsázky říci, že představuje tematický horizont a centrum všeho, co publikoval za více než čtyřicet let své bohaté literární činnosti. Je to obrana všeho, co autor považuje za lidskou existenci za nezbytné. Obrana pravdou postavenou na hlavu, aby přitahovala pozornost, bořila konvence, uvolňovala cestu nezaujatému pohledu na svět a zneklidnila člověka tak, že ztratí půdu pod nohama a začne hledat a přemýšlet sám.
Kniha upozorňuje na základní paradox lidského vnímání. Mnohé věci, jež se člověku jeví jako velkolepé a oslnivě krásné, při bližším ohledání svou fascinaci ztrácejí, přičemž věci zdánlivě nepatrné a bezvýznamné v sobě mohou skrývat hluboké významy nebo neotřelou krásu. Gilberth Keith Chesterton se proslavil mnoha literárními žánry, ale hlavní důvod, proč stále patří k nejcitovanějším autorům světa, naleznete v této knížce. Chesterton byl totiž mistrem paradoxu. Povýšil společenský bonmot na životní filosofii zdravého rozumu, na obranu občanské liberální politiky a tradičních hodnot evropské kultury. A ještě něco navíc: Chesterton čtenáře uvádí do světa tisíce malých překvapení a radostí ze života, proto byl tolik milován i těmi, kteří ne zcela sdíleli jeho životní filosofii. U nás to jsou především Ferdinand Peroutka, Karel Čapek, Jiří Voskovec, Jan Werich a Jiří Suchý.
Jeden z nejplodnějších anglických spisovatelů první poloviny 20. století, autor mimo jiné 48 povídek s neobvyklým hrdinou-detektivem otcem Brownem, svéráznou, poněkud směšnou postavičkou v kněžském rouchu, jenž na rozdíl od svého "kolegy" Sherlocka Holmese neřeší případy za pomoci chladné dedukce, nýbrž díky hluboké znalosti lidské povahy a psychologie. "Brownovky" nejsou jen poutavým logickým cvičením, ale vynikají i zálibou v paradoxu, jíž nechybí filozofická hloubka. Výbor přináší povídky Divný krok, Kletba knihy, Prokletí Pendragonů a Znamení zlomeného meče. Anglicko-český zrcadlový text, vhodný pro výuku jazyků.
Povídky, v nichž vystupuje oblíbený a proslutý detektiv v kněžské sutaně, se vždy vyznačují neobvyklými pointami, v nichž otec Brown neomylně proniká do samé podstaty lidské povahy i konání, sebetajemnější záhadu vidí velice reálně a nenechá se svést a oklamat vnějšími okolnostmi.
