J. W. Goethe

Johann Wolfgang von Goethe (* 28.8.1749, † 22.3.1832) se narodil roku v dobře situované rodině ve Frankfurtu nad Mohanem. Na studiích ve Štrasburku se seznámil s J. G. Herderem – filosofem, spisovatelem a literárním vědcem, s nímž stál u zrodu hnutí Sturm und Drang (Bouře a vzdor). Herder, o pět let starší, zasvětil Goetha do lidové poezie a sám nadšený obdivovatel Shakespeara William Shakespeare, prohloubil Goethovu lásku k tomuto autorovi, která ho pak provází až do smrti.

Už dostudovaný mladý právní zástupce Goethe se ve Wetzcaru na krátký čas stává praktikantem u říšského komorního soudu. Setkal se zde s Lottou Buffovou, zasnoubenou s vyslancovým tajemníkem Kestnerem. Její příběh dal vzniknout románu „Utrpení mladého Werthera“. Pro toto romantické dílo je typický citát H. Heina: „Příroda chtěla vědět, jak vypadá, a stvořila Goetha.“.

V duchu německého preromantismu, pro nějž je typická zejména idealizace silného hrdiny a jeho individuální vzpoura proti společenským poměrům, vydal Goethe dále vlastním nákladem drama \"Götz von Berlichingen\". Tato rytířská hra podle Shakespearova vzoru měla u mladé generace obrovský úspěch – byla prodchnuta duchem vzpoury a vycházela z německých dějin. Od roku 1775, kdy přijal pozvání mladého prince Sasko-Výmarského Karle Augusta, žil Goethe ve Výmaru. Tam zastával státní a hospodářsko-organizační funkce. Na počátku tohoto období vytvořil další dvě hry – „Clavigo“ a „Stella“. V té době začal Goethe pracovat na svém celoživotním díle „Faust“ a dramatu „Egmont“. V prvním roce 18. století byla ve Vídni uvedena Goethova hra „Ifigenia na Tauridě“ s ústředním tématem vyslovujícím přesvědčení, že lidstvo může být zachráněno jen velkou obětí a humanitou. Tato hra, která byla inspirována tragédií Euripidovou, patří k vrcholným podobám dramatu.

Goetha brzy omrzela nemožnost jakýmkoliv způsobem poměry v zemi změnit, a proto záhy odjel do Švýcar, kde se začal zabývat přírodovědným studiem. Navštívil Itálii a po svém návratu do Výmaru se seznámil se Shillerem, který mu byl důvěrným přítelem po šest let. Jejich vztah byl ukončila až Shillerova smrt v roce 1805. Goethe si uvědomil, že přítelovou smrtí skončila významná etapa jeho života. První léta 19. století nebyla pro Goetha příznivá. Několikrát byl vážně nemocný, což mu nepřidalo na schopnosti soustředit se na soustavnější práci.

V říjnu 1806 si Goethe vzal za manželku Christianu Vulpiusovou a dopsal první díl „Fausta“. Další bolest a zklamání přinesla Goethovi smrt Christiany pouhých deset let po svatbě. V té době si navykl často navštěvovat české lázně, zejména Mariánské. Tam se také zamiloval do mladičké Ulriky von Levetzow, ale brzy svou nabídku k sňatku odvolal – byl mezi nimi věkový rozdíl přes padesát let.

Roku 1831, na sklonku svého života, dokončil Goethe „Fausta“, své největší a celoživotní dílo. Tento velký německý básník a spisovatel zemřel ve věku 83 let na nachlazení po vyjížďce na koni.