Culturally significant, this work is a reproduction of an original artifact, preserving its historical integrity. It includes original copyright references and library stamps, reflecting its importance in the knowledge base of civilization. The text remains faithful to the original, offering readers a glimpse into the past and the scholarly value of the work.
Hlavní hrdinkou románu je mladičká Denisa. Prostá, upřímná dívka, která je z celého srdce zamilovaná do svého šéfa, majitele největšího obchodního podniku v Paříži. A právě způsob, jakým projevuje tato hluboce citově založená žena svou lásku v prostředí, kde koketování, flirt, svádění a chvilková milostná vzplanutí jsou všední věcí, svědčí o Zolově umění analyzovat milostné city. Pohledy do intimních hnutí lidské mysli se prolínají s popisem vývoje obchodního podniku od skromných začátků až po vrchol úspěchu a prosperity velkopodniku.
Slavný román Émila Zoly o dívce z pařížského předměstí, která se bezostyšným využíváním svých ženských půvabů stává první pařížskou kurtizánou, vyšel poprvé v roce 1880 a stal se otřesným naturalistickým svěděctvím o rozkladu měšťácké společnosti ve Francii na sklonku 60. let minulého století.
Vášnivá Nana kolem sebe nenasytně hromadí muže, kteří zcela propadají jejímu kouzlu a stávají se z nich trapné loutky ochotné vzdát se své cti, majetku i společenského postavení, shromažďuje hmotné statky, jež se jí přímo rozplývají pod rukama. Její krása kolem sebe šíří smrt a rozklad. Nakonec i ona sama, v předvečer války s Pruskem, bídně umírá v pařížském hotelu a z krásného těla, které okouzlovalo a ničilo Paříž, zbývá jen beztvará, hnijící masa.
Osud Nany, její sláva a ubohá smrt je symbolem lesku, rozkladu a pádu 2. císařství.
Si suppone che gli avvenimenti si svolgano nel Duecento. Manfredo, signore di Otranto, nipote dell'usurpatore del regno che ha avvelenato Alfonso, il legittimo sovrano, vive sotto l'incubo di una profezia, secondo cui la stirpe dell'usurpatore continuerà a regnare, finché il legittimo sovrano non sia divenuto troppo grosso per abitare il castello e finché discendenti maschi dell'usurpatore lo occupino. Quando la profezia sembra avverarsi, Manfredo atterrito confessa il modo dell'usurpazione e si ritira in un monastero con la moglie. Il romanzo fu pubblicato nel 1764 e, nella prima edizione, era descritto come una versione dall'italiano.
This is a pre-1923 historical reproduction that was curated for quality. Quality assurance was conducted on each of these books in an attempt to remove books with imperfections introduced by the digitization process. Though we have made best efforts - the books may have occasional errors that do not impede the reading experience. We believe this work is culturally important and have elected to bring the book back into print as part of our continuing commitment to the preservation of printed works worldwide.
Lugubri castelli infestati da spettri, sinistre apparizioni notturne, giovani eroine preda di indescrivibili orrori, tenebrosi e fatali persecutori, mostri, licantropi, vampiri...Il romanzo “gotico”, dal Castle of Otranto di Walpole (1764) al Melmoth di Maturin (1820) – per indicare due libri che, secondo una certa convenzione, segnerebbero gli estremi cronologici del fenomeno – è davvero soltanto questo cupo bric-à-brac di luoghi, personaggi e situazioni? O invece la narrativa gotica, con il suo «sublime del terrore», in reazione al predominio della ragione e del common sense, nasconde angosce e inquietudini che oggi torniamo a sentire sorprendentemente vicine?...Attraverso i capolavori dei maestri indiscussi del genere (Horace Walpole, M.G. Lewis, Ann Radcliffe, Mary Shelley, C.R. Maturin, John William Polidori) il lettore è chiamato a esplorare i labirintici sentieri della paura – elemento cardine della Gothic Fiction, e che, come notava D. Punter, «non è semplicemente un tema o un atteggiamento, ma ha anche delle conseguenze in termini di forma, stile e rapporti sociali dei testi» –, a godere, con un brivido di delizia, la caotica, trionfante irruzione del terrore sulla pagina scritta.