Karl Löwith Knihy

Moderní člověk, tvrdí Karl Löwith, pohlíží na svět zároveň okem víry i okem rozumu, a jeho vidění dějin je proto nevyhnutelně zkreslené. Dějiny západního světa byly po staletí nahlíženy z hlediska křesťanského, anebo klasického – z hluboké víry v Boží království, anebo z víry vopakující se a věčné životní cykly. Moderní mysl však není ani křesťanská, ani pohanská – a její výklady dějin jsou proto jen odvozeně křesťanské a ve výsledku protikřesťanské. Pro věřícího nejsou dějiny autonomní oblastí lidského usilování a pokroku, nýbrž sférou hříchu a smrti, která potřebuje vykoupení; v této perspektivě nelze historický proces jako takový pokládat za svrchovaně důležitý. Moderní myšlení vyhlíží pokrok, avšak vylučuje křesťanskou perspektivu důsledků stvoření a naplnění času; od starověkého světonázoru sice přejímá představu nekonečného pohybu, zároveň však odmítá jeho kruhovou strukturu. Moderní historické vědomí je tak se svým pojetím lineárních dějin jakousi křesťanskou „herezí“. To vysvětluje tendenci k eschatologickému pohledu na lidský pokrok, jež se v dějinách a ve filosofii často objevovala. Löwith rozvíjí tuto teorii ve svém dnes již klasickém díle na podkladě analýzy klíčových textů, přičemž začíná přístupnějšími filosofiemi dějin, které vznikly v devatenáctém a osmnáctém století, a postupně se propracovává nazpět k autorům starověkým a k Bibli.

For Lowith, the centerpiece of Nietzsche's thought is the doctrine of eternal recurrence, a notion which Lowith, unlike Heidegger, deems incompatible with the will to power.

This is a key text in modern interpretations of alienation in Marxist theory and rationalization in Weber's sociology. It remains the best student introduction to the differences and comparisons between these two essential thinkers.

Modern man sees with one eye of faith and one eye of reason. Consequently, his view of history is confused. For centuries, the history of the Western world has been viewed from the Christian or classical standpoint—from a deep faith in the Kingdom of God or a belief in recurrent and eternal life-cycles. The modern mind, however, is neither Christian nor pagan—and its interpretations of history are Christian in derivation and anti-Christian in result. To develop this theory, Karl Löwith—beginning with the more accessible philosophies of history in the nineteenth and eighteenth centuries and working back to the Bible—analyzes the writings of outstanding historians both in antiquity and in Christian times. "A book of distinction and great importance. . . . The author is a master of philosophical interpretation, and each of his terse and substantial chapters has the balance of a work of art."—Helmut Kuhn, Journal of Philosophy

Martin Heidegger and European Nihilism makes available in English Lowith's major writings concerning the origins of cultural breakdown in Europe that paved the way for the Third Reich. Including incisive discussions of Heidegger and Carl Schmitt, a noted legal theorist of the same period who also supported the Third Reich, Heidegger and European Nihilism helps to illuminate the allure of Nazism for scholars committed to revolutionary nihilism. Lowith's landmark essay on European nihilism is also included in its entirety here, along with two never-before-published letters from Heidegger to Lowith. In a work of impressive historical depth, Lowith traces the abandonment of higher European ideals in favor of a fatal flirtation with nihilism. These essays explore the enthronement of man above God, a trend that had begun to appear in European thought by the mid-nineteenth century in the works of Nietzsche and Marx and one that informed the nihilist philosophies of Heidegger and other theorists of the early twentieth century. An introduction by editor Richard Wolin provides lucid commentary, placing the three essays gathered here in a broad historical context, along with suggestions for further reading. This seminal work of intellectual history sheds light on the fascist impulses of nihilism in the first half of the twentieth century, but also offers unique perspective on the intellectual malaise of today.

The book offers a comprehensive collection of the correspondence between philosopher Martin Heidegger and his student Karl Löwith, shedding light on their intellectual exchanges and personal relationship. This unprecedented compilation enhances the understanding of German intellectual and cultural history, providing insights into Heidegger's philosophical development and the influence he had on Löwith.

Diese zum Klassiker avancierte Studie zur Geschichte des deutschen Geistes im 19. Jahrhundert sucht das Schicksal des Hegelschen Denkens zu erfassen: die Umbildung und Verkehrung der Philosophie des absoluten Geistes durch Marx und Kierkegaard, den Umschlag des geschichtlichen Denkens in das Verlangen nach Ewigkeit bei Nietzsche. Die Erstausgabe erschien 1941 in New York. Der Text dieser Studienausgabe folgt der leicht gekürzten 2. Auflage von 1950.

Wissenschaftsgeschichte im neuen Licht. Die Nazis unterbrachen 1935 die Karriere des aufstrebenden Philosophen und Heidegger-Schülers Karl Löwith abrupt. Der Grund: seine jüdische Herkunft. 1940 im Exil rechnet Löwith mit seinem Deutschtum und mit falschen Weggefährten ab. Erstmals erscheint der Bericht jetzt im vollen Wortlaut des Originals. Ergänzt um eine Fülle von neuen Erkenntnissen und Materialien, treten jetzt Verflechtungen und Netzwerke zu Tage, die bislang im Dunkeln geblieben waren.

Der „Fiala“ – ein Selbstfindungsversuch des Philosophen Karl Löwith – wurde 1926 in Form einer Erzählung verfasst und wird hier – über 90 Jahre später – erstmalig publiziert. Die eindrücklichen Schilderungen wesentlicher Lebensphasen wechseln ab mit philosophischen Erörterungen über die Freundschaft, den Selbstmord, den Lebenssinn, die Natur und die Geschichte. Gleichzeitig porträtiert Löwith jene Lehrer, die ihn entscheidend geprägt haben: Max Weber, Edmund Husserl und Martin Heidegger. Für ein Verständnis Karl Löwiths ist sein erster Lebensbericht, betitelt Fiala, ebenso wichtig wie sein zweiter „Mein Leben in Deutschland vor und nach 1933“.