Až do Severního průlivu donesl žralok kusou zprávu o ztroskotání lodi Britania i výzvu nešťastných trosečníků o pomoc. A tak tři neúplné listiny nalezené v útrobách žraloka zavedou jachtu Duncan a její statečnou posádku, odhodlanou pomoci, na bludnou pouť kolem celého světa. Na palubě jachty jsou i Mary a Robert, děti skotského kapitána Granta, který se svou lodí Britania zmizel kdesi v neznámých oceánských pustinách, kde hledal novou vlast pro hladovějící lid své země. Jen úvahy a dohady řídí cestu dětí za otcem po neschůdných cestách, kde číhá plno nesnází, nebezpečí a nejednou i smrt. Víra obou dětí v konečný úspěch výpravy je však nezlomná a přenáší se i na jejich ochránce a přátele až do chvíle radostného setkání s kapitánem Grantem. Tato kniha se stala jednou z nejčtenějších a nejrozšířenějších Vernových knih, které byly i dramatizovány a filmovány. Verne vložil do tohoto prostého, ale napínavého příbehu mnoho zeměpisných, přírodovědných i národopisných poznatků o dalekých krajích, o Jižní Americe, Austrálii a Tichomoří, a jako dobrý znalec lidských povah vykreslil v dětech kapitána Granta opravdové malé hrdiny, kteří jsou i dnes vzorem statečnosti a odvahy.
Václav Beneš-Šumavský Pořadí knih (chronologicky)
Příběh patnáctiletého plavčíka americké velrybářské lodi Poutník Dicka Sanda o jeho strastiplné pouti nejdříve na lodi a posléze Afrikou je znám z mnoha vydání a adaptací. Vedle poučení z entomologie, námořnictví a přírodopisu Afriky poukazuje román na hrůzy obchodu s otroky v druhé polovině 19. století a vyzdvihuje statečnost a odvahu mladých lidí. Cena knihy v čase vydání: 34 Kčs.
Obrovský úspěch Tří mušketýrů okamžitě přiměl Alexandra Dumase staršího a jeho spolupracovníka Augusta Maqueta napsat pokračování. Proto již roku 1845 vydali (opět dvoudílný) román Tři mušketýři po dvaceti letech (Vingt ans après). Děj románu je situován do let 1648 až 1649, tedy doobdobí povstání frondy ve Francii a občanské války v Anglii. Ve Francii vládne v té době za svého nezletilého syna Ludvíka XIV. jako regentka jeho matka královna Anna Rakouská, která si za svého prvního ministra vybrala kardinála Julese Mazarina, původem z Itálie. Ten se snaží pokračovat v politice svého předchůdce kardinála Richelieua, ale chybí mu jeho velikost. Zejména snahy o centralizaci královské moci vyvolaly velkou nespokojenost v kruzích vysoké šlechty, která podnítila povstání v Paříži, jehož název fronda (prak) je odvozen od od kamenů, které pařížské davy metaly do oken příznivců kardinála.
