Václav Beneš-Šumavský Pořadí knih (chronologicky)

Ve svém rozsáhlém díle popsal Jules Verne cestu kolem světa hned v několika románech. V žádném z nich však hlavním hrdinům nenavršila jeho fantazie do cesty tolik děsivých překážek jako zde. Hrdinu románu lorda Glenarvana a jeho blízké vtáhla do smrtelného dobrodružství touha pomoci kapitánu Grantovi. Ten ztroskotal kdesi ve světě, přičemž vzkaz nalezený ve žraločím břiše poskytl jen jediné vodítko: to místo se nalézá kdesi na sedmatřicáté rovnoběžce jižní zeměpisné šířky. Nezbude tedy než putovat pustinami Jižní Ameriky a pak Austrálie a Nového Zélandu. Překážky vytváří nespoutaná příroda, ať už to jsou zemětřesení nebo větrné smrště, ale i lidé, lidojedi, uprchlí trestanci a především výlupek všeho zla, chladnokrevný zrádce. Čtenář dostává tento příběh do rukou opět v převyprávěné podobě podtrhující napínavost děje a vyzdobený skvostnými ilustracemi Zdeňka Buriana. Příběh se bude čtenáři odvíjet před očima jako dobrodružný film, od něhož se jen těžko dokáže odtrhnout

Příběh patnáctiletého plavčíka americké velrybářské lodi Poutník Dicka Sanda o jeho strastiplné pouti nejdříve na lodi a posléze Afrikou je znám z mnoha vydání a adaptací. Vedle poučení z entomologie, námořnictví a přírodopisu Afriky poukazuje román na hrůzy obchodu s otroky v druhé polovině 19. století a vyzdvihuje statečnost a odvahu mladých lidí. Cena knihy v čase vydání: 34 Kčs.

Obrovský úspěch Tří mušketýrů okamžitě přiměl Alexandra Dumase staršího a jeho spolupracovníka Augusta Maqueta napsat pokračování. Proto již roku 1845 vydali (opět dvoudílný) román Tři mušketýři po dvaceti letech (Vingt ans après). Děj románu je situován do let 1648 až 1649, tedy doobdobí povstání frondy ve Francii a občanské války v Anglii. Ve Francii vládne v té době za svého nezletilého syna Ludvíka XIV. jako regentka jeho matka královna Anna Rakouská, která si za svého prvního ministra vybrala kardinála Julese Mazarina, původem z Itálie. Ten se snaží pokračovat v politice svého předchůdce kardinála Richelieua, ale chybí mu jeho velikost. Zejména snahy o centralizaci královské moci vyvolaly velkou nespokojenost v kruzích vysoké šlechty, která podnítila povstání v Paříži, jehož název fronda (prak) je odvozen od od kamenů, které pařížské davy metaly do oken příznivců kardinála.