Fausta Cialente Knihy

Malé ženy jsou nestárnoucím příběhem, který vychází z autorčiných vlastních zážitků z mládí. Vypráví o rodině čtyř sester Marchových, Meg, Jo, Beth a Amy, které snad nemohou být už více rozdílné. Román sleduje, jak uprostřed malé komunity v Nové Anglii dospívají z dětí v ženy. S otcem daleko od domova a pracující matkou, která musí živit rodinu, jsou sestry odkázány jedna na druhou. Příběh o jejich domácích dobrodružstvích, přátelství se sousedy Laurencovými a později jejich milostných pletkách zůstává stále okouzlující. Anglicko-český zrcadlový text pro mírně pokročilé Little Women is an ageless story based on the author's own experiences from her youth. It tells the story of a family of four March sisters, Meg, Jo, Beth and Amy, who perhaps can no longer be different. The novel follows the development of children from women into women in the middle of a small community in New England. With a father away from home and a working mother who has to support the family, the sisters depend on each other. The story of their home adventures, their friendship with Laurence's neighbors and later their love affairs still remains enchanting. English-Czech mirror text for intermediate students

Apparso per la prima volta nel 1936 e poi ripubblicato nel 1953, questo romanzo racconta la decadenza di un ambiente esotico nella cosmopolita e levantina Alessandria d'Egitto prima di Nasser, dove i personaggi sembrano vivere al contempo in una polveriera e in un acquario, ma sempre ai margini della storia. Fausta Cialente è considerata da alcuni studiosi una delle maggiori scrittrici italiane del secondo Novecento.

Jamesova próza Utažení šroubu z roku 1898 sice nese jasné hororové prvky, její vyznění a symbolické poselství je však mnohem složitější než u běžného duchařského příběhu. Hlavní zápletka je přitom vcelku průzračná – guvernantka osiřelých sourozenců zjistí, že pravý život jejích svěřenců se odehrává ve spojení s již mrtvými osobami, sluhou a bývalou vychovatelkou. I ona se s nimi setkává, chce děti před přízraky ochránit, ale neúmyslně tak způsobí neodvratitelnou tragédii. „Mámo co dělat s příběhem,“ napsal o knize překladatel Radoslav Nenadál, „který přerůstá ve varovné podobenství o škodlivosti násilí a všech překážek stavěných do cesty svobodného rozvoje mladého člověka… Není však třeba vůbec zapotřebí tento homosexuální podtext zvlášť zdůrazňovat nebo se o něj přít, stačí brát tíhnutí dětí k oněm přízrakům krásných rozesněných nocí, které guvernantce naopak připadají tak úděsné, jako touhu po realizaci dětské fantazie, a především po právu na vlastní volbu toho, jaký budu a jaký cítím, že musím být… James předvedl krajní případ. Nemůže-li mladý člověk žít dál tak, jak odpovídá jeho představám a jeho bytostnému založení, hyne jako květina ve tmě nebo v suchu.“...

In einem bezaubernden Triest Ende des 19. Jahrhunderts, belebt von der mitteleuropäischen Luft und dem Wind des Irredentismus, bewegen sich die vier Schwestern Wieselberger, anmutig und sich ihres tragischen Schicksals bewusst. Sie gehören zur besseren Gesellschaft: die Mutter ist eine ruhige Dame, die sich zwischen der Stadtwohnung, die nach Wachs und Sauberkeit duftet, und dem großen Landhaus mit Garten, Gemüsebeet und Weinberg aufteilt; der Vater ist ein geschätzter Musiker, der sowohl die Familie als auch das Orchester der "dilettanti filarmonici" mit liebevoller Autorität leitet. Indem sie ihre Geschichte erzählt, die auch die ihrer weitverzweigten Familie ist, schildert Fausta Cialente ein halbes Jahrhundert Geschichte. Durch die Verbindung von Erinnerung und Fantasie und das Erfassen der expliziten und verborgenen Zusammenhänge zwischen Privatleben und Öffentlichkeit, zwischen Individuum und Geschichte, bringt „Die vier Schwestern Wieselberger“, Gewinner des Premio Strega 1976, die menschliche und expressive Reife der schriftstellerischen Tätigkeit von Cialente, die sich über vierzig Jahre erstreckt, zur vollendeten Entfaltung und verwirklicht den geheimsten und wahrhaftigsten Sinn ihrer künstlerischen Berufung.