Antonín Strnadel Knihy

Seifertova Romance o víně nepochybně osloví každého, kdo je schopen rozpoznat a vychutnat rozmanité tóny života, miluje moravskou krajinu a inspiraci jejím vínem, jež jitří touhy a povznáší ducha tak, že člověk může nahlédnout sebe sama s jiskrnou jasnozřivostí, aniž by propadal skepsi.

Pohádky, plné nadpřirozených bytostí, kouzel a čar, vyrůstají z bohaté tradice ruské lidové tvorby a odrážejí životní zkušenosti a názory lidu. Proto v nich vítězí dobro nad zlem, chytrost prostého člověka nad hloupostí bohatce, potrestána je zloba a špatnost. Ve druhém vydání byla kromě úvodu vypuštěna pohádka Pravda a křivda a provedeny menší jazykové úpravy.

Krásná knížka, ve které autor popisuje historii svého kraje, tvrdý život, nádhernou přírodu... Ilustroval Antonín Strnadel.

Pod sklíčkem vzpomínek z dětství a v dechu ještě živých zážitků básníkových spatříte, jak tepá život chudé dědiny pod Beskydami...

Notové zápisy a texty nejkrásnějších vánočních koled.

Ze staré severštiny přeložil a doslovem a poznámkami opatřil Emil Walter. Sedmadvaceti pérovými kresbami a dvanácti původními litografiemi vyzdobil Antonín Strnadel. Sbírka eddických islandských epických mytologických a hrdinských písní. Edda znamená islandsky prababička a toto slovo mohlobýt použito s významem prazáklad skaldské poesie. Obsah: - Píseň o Völundovi (Völundarkviða) - Píseň o Helgovi, synu Hjörvardovu (Helgakviða Hjörvarðssonar) - První píseň o Helgovi, Hundingobijci (Helgakviða Hundingsbana I) - Druhá píseň o Helgovi, Hundingobijci (Helgakviða Hundingsbana II) - O smrti Sinfjötlově - Grípova věštba (Grípisspá) - Píseň o Reginovi (Reginsmál) - Píseň o Fáfnovi (Fáfnismál) - Píseň o Sigrdrífě (Sigrdrífumál) - Zlomek písně o Sigurdovi (Brot af Sigurðarkviðu) - První píseň o Gudrúně (Guðrúnarkviða I) - Krátší píseň o Sigurdovi (Sigurðarkviða inn skamma) - Brynhildina cesta do pekel (Helreið Brynhildar) - Zánik Niflungů - Druhá neboli stará píseň o Gudrúně (Guðrúnarkviða II) - Třetí píseň o Gudrúně (Guðrúnarkviða III) - Oddrúnin nářek (Oddrúnargrátr) - Píseň o Atlovi (Atlakviða) - Grónská píseň o Atlovi (Atlamál in grænlensku) - Gudrúnino popouzení (Guðrúnarhvöt) - Píseň o Hamdirovi (Hamdismál) - Píseň o Grottu (Grottasöngr)

Jarmila Glazarová nás v knize provází životem horalů od jara do zimy, od zrození ke hrobu. Zábavnou formou zaznamenává lidové zvyky, tradice a zkazky a doprovází je drobnými povídkami a historkami, plnými lidové moudrost a svérázného humoru. Zachytila tak valašskou vesnici s celým bohatstvímjejího folklóru.

Kytice pohádek. Ze svého Zlatodolu vybral Josef Štefan Kubín, il. Antonín Strnadel.

Podtitul: Lidové pohádky z Moravy. Méně známé i zcela zapomenuté moravské pohádky, plné lidové moudrosti a humoru v převyprávění i vlastní tvorbě obou autorů.

Ze sbírky pohádek, které v polovině minulého století sebral mezi moravským lidem katolický kněz B. M. Kulda, je jich pro knihu vybráno 25. Pohádkové náměty jsou podány v lidovém zpracováni, v němž hlavní úloha připadá prostým lidem, vesničanům, chytrým chasníkům, řemeslníkům, kteří svým důvtipem a srdnatostí překonávají všechna kouzla nadsvětských mocností. Text provázejí perokresby i pestré ilustrace.

Erbovní verše české poezie, v nichž básník tlumočí kolektivní sílu v trvalost národa a domova, provázejí kresby ze skicáře výtvarníka, jenž ze vzpomínek na rodné Valašsko vytvořil protějšek máchovské notě veršů. Doslov: Jiří Žáček a František Dvořák.

Drobná publikace na paměť národního umělce Antonína Strnadla (10. 5. 1910 – 31. 10. 1975) . Věnuje se ilustracím dětských knih, ve kterých Strnadel obzvlášť vynikal.

Z Kosmovy Kroniky české Z Kroniky české Václava Hájka z Libočan Legenda Křišťanova

Výbor českých, moravských a ruských pohádek - sestavil a doslov "Malířovo dětství" napsal Josef Strnadel. Pořadatel zařadil do knihy české a moravské pohádky J.Š. Kubína (U veselého věnce, Nebeský mlýnek, Nebeská, Havlíček), B.M. Kuldy (Janíček s voničkou), E. Kiliánové - O. Sirovátky (Zlaté pero, podkova a vlas, Vysvobozené princezny), K.J. Erbena (Tři zlaté vlasy děda Vševěda) i pohádky své (Zamrzlá studánka, O čarodějnicích), a překlady ruských národních pohádek (O třech carstvích, O Kostějovi Nesmrtelném), které pro nejrůznější knižní vydání ilustroval malíř, grafik a ilustrátor A. Strnadel. Pro čtenáře od 8 let.

Vyprávění o rušném životě a práci našeho pedagoga J.A. Komenského, o jeho dětství, studiích a cestování po Evropě v první polovině 17. století.

Česká poezie pro děti. Pestře ilustrovaná knížka básní o krásách a štědrosti přírody, dětských radostech i zábavách v průběhu celého roku.

Monografie historika výtvarného umění o ilustrátorském díle kreslíře a malíře, národního umělce (1910-1975) přibližuje atmosféru jeho tvorby, svět valašské přírody a venkovského života, a popisuje a rozebírá splynutí tradice a modernosti.

Epická báseň vynikajícího gruzínského básníka (1705-1792), čtvrtá část jeho básnické sbírky, shrnující jeho tvorbu a nazvané podle jeho křestního jména Davitiani. Veselá vesna byla inspirována ukrajinskou lidovou písní a psána písňovou formou po sugestivním vylíčení krutého boje Zimy a Vesny, jenž končí jejím nástupem, uvádí na scéně prosté lidi, pastýře a pastýřky, jako hlubokým zaujetím i humorem vypráví jejich příběhy a poznávání života.

Druhá část historické románové tetralogie (Valašský vojvoda, Jednou za slunovratu, Zbojníci, Živly), zabývající se hukvaldskými rebeliemi, vypráví o povstání poddaných třiceti vesnic na Hukvaldsku r. 1695, kteří se zbraní v rucevystoupili proti porušování císařského mandátu panem Harasovským, proti nelidským sociálním podmínkám, v nichž žili. Autor v široce rozvětveném románovém ději s řadou lidových rebelantských postav podává výrazný a přesvědčivý obraz dramatu poddanského povstání.

Z hradeckého rukopisu vybral, úvodem, poznámkami a jazykovými vysvětlivkami opatřil Jan Vilikovský. Obsahuje: Satiry o řemeslnících -- Desatero kázanie Božie -- Podkoní a žák -- O liščě a čbánu.

Notové zápisy a texty nejkrásnějších vánočních koled.

Její pastorkyňa: V jednom mlýně pracuje pohledná Jenůfa s Lacem a Števou. Ti tři tvoří milostný trojúhelník. Jenůfa je zamilovaná do Števy, s nímž pak čeká dítě. Laco Jenůfu skutečně miluje, ale ví, že Števu k Jenůfě přitahuje jen její krása. Proto jí v zoufalství pořeže tvář... Gazdina roba: Příběh "krajčířky" Evy a její nešťastné lásky patří k stále živému odkazu českého realistického dramatu.

Ilustrovaná koleda – z knihy Františka Sušila Moravské národní písně a nápěvy do textu vřaděnými / Nakreslil a upravil Antonín Strnadel. Nestránkováno, s notami.

Ze staré severštiny přeložil a doslovem a poznámkami opatřil Emil Walter. Sedmadvaceti pérovými kresbami a dvanácti původními litografiemi vyzdobil Antonín Strnadel. Sbírka eddických islandských epických mytologických a hrdinských písní. Edda znamená islandsky prababička a toto slovo mohlobýt použito s významem prazáklad skaldské poesie. Obsah: - Píseň o Völundovi (Völundarkviða) - Píseň o Helgovi, synu Hjörvardovu (Helgakviða Hjörvarðssonar) - První píseň o Helgovi, Hundingobijci (Helgakviða Hundingsbana I) - Druhá píseň o Helgovi, Hundingobijci (Helgakviða Hundingsbana II) - O smrti Sinfjötlově - Grípova věštba (Grípisspá) - Píseň o Reginovi (Reginsmál) - Píseň o Fáfnovi (Fáfnismál) - Píseň o Sigrdrífě (Sigrdrífumál) - Zlomek písně o Sigurdovi (Brot af Sigurðarkviðu) - První píseň o Gudrúně (Guðrúnarkviða I) - Krátší píseň o Sigurdovi (Sigurðarkviða inn skamma) - Brynhildina cesta do pekel (Helreið Brynhildar) - Zánik Niflungů - Druhá neboli stará píseň o Gudrúně (Guðrúnarkviða II) - Třetí píseň o Gudrúně (Guðrúnarkviða III) - Oddrúnin nářek (Oddrúnargrátr) - Píseň o Atlovi (Atlakviða) - Grónská píseň o Atlovi (Atlamál in grænlensku) - Gudrúnino popouzení (Guðrúnarhvöt) - Píseň o Hamdirovi (Hamdismál) - Píseň o Grottu (Grottasöngr)

Spisovatel a učitel Karel Dvořáček sbíral lašské pověry, pověsti a pohádky. Některé upravil pro rozhlas, jiné zdramatizoval. Tyto pohádky spisovatel přebásnil do nádherného jazyka. Původní název knihy, která poprvé vyšla v roce 1941, byl Boží země. Pohádky z hor, rok 1980, 3. vydání (1. v Albatrosu).

Antonín Hartl, jenž znal v rukopise Mateřské znamení, napsal o podstatě lyriky Nechvátalovy: „Kladným polem básníkovy osobnosti je jakýsi pudový lyrism, smyslnost, touha po zbožnění všeho, s čím přijde básník do styku. Záporným pólem je básníkovo odmítání skutečnosti, nenávist k hmotařskému světu, nenávist k zmatku a chaosu. Kladný pól dochází výrazu v teskné a smyslné písni, záporný v pathetickém řečnění; z onoho roste zpěvák melodických písní, z tohoto kazatel, karatel, prorok. Obojí spojuje živel dionyský, opojení, smysl pro hudební charakter slova." V hudebním charakteru poesie Nechvá-talovy, v dionyském opojení vidí Hartl zatímní vrchol jeho tvorby, provázený novým vroucím vlastenectvím, k němuž se básník probojoval a promiloval utrpením a bolestí. To je ono básníkovo mateřské znamení národní tradice, tradice prvního posvěcení české poesie v Máchovi a tradice písně lidové. "S tímto návratem k tradici ruku v ruce jde jiná snaha: úsilí o útvar složitější, pout od písně k symfonii, v níž je synthesa lyrismu a rétoriky a svorník lyrické dramatičnosti básníkovy. Souvislost tohoto návratu k tradici a tohoto směřování k útvarům vyšším je zřejmá: v tradici nachází básník pevnou oporu, základy, na kterých lze budovat, vykoupené ze základního bytostného sváru — tu se mohou vyvíjet oba póly bytosti, aby se spojily nakonec v kladném díle, ve vroucím vyznavačství, v hymnu víry.“