Knihobot

Irene Solà

    17. srpen 1990

    Irene Solà je katalánská autorka, jejíž literární dílo se vyznačuje poetickým jazykem a hlubokým zájmem o spojení mezi lidmi a přírodou. Ve svých textech zkoumá ženské hlasy a jejich vnitřní světy, často s využitím prvků mýtů a folklóru. Její psaní je smyslové a evokativní, vtahuje čtenáře do atmosféry, která je zároveň syrová a lyrická. Solà představuje silný nový hlas v současné literatuře, který je ceněn pro svou originalitu a emocionální hloubku.

    Te di ojos y miraste las tinieblas
    Bèstia
    Zpívám já a hora tančí
    • Zpívám já a hora tančí

      • 216 stránek
      • 8 hodin čtení
      4,3(11030)Ohodnotit

      Postupně zazní hlasy značně odlišné, patřící srncům, stročkům, bleskům, ale i lidským bytostem. Irene Sola předkládá svůj román jako partituru, v níž dokáže každý tón rozeznít jinak, nově. Zákoutí a širé pláně katalánských Pyrenejí netvoří pouhé pozadí, ale nesmazatelně se obtiskují do všeho a všech. I věci tak výsostně lidské jako vyprávění příběhů nebo skládání poezie nepůsobí v tomto drsném prostředí nepatřičně. Naopak jsou způsobem, jakým se můžeme přimknout k tomu, co nás obklopuje.

      Zpívám já a hora tančí
    • BÈSTIA | BESTIE Bèstia („Bestie“) ist die erste Gedichtsammlung der preigekrönten katalanischen Bestsellerautorin Irene Solà in deutscher Sprache. Mit ihrem poetischen Roman „Singe ich, tanzen die Berge“ wurde sie weltweit in über 21 Sprachen veröffentlicht und für ihre besonderen Erzählperspektiven bekannt. Auch in diesem Gedichtband erzählt Solà in besonderen, in tierischen Perspektiven. Ihre Gedichte sind düstere, aufrüttelnde und lyrisch präzise Erkundungen von Geschlecht, Identität, Sexualität und vielfältigen Formen des Begehrens.

      Bèstia
    • Te di ojos y miraste las tinieblas

      • 176 stránek
      • 7 hodin čtení

      Hidden between distant cliffs, in some remote place visited by wolf hunters, bandits, ambushers, Carlists, sorceresses, maquis, rally drivers, ghosts, beasts and demons, the Clavell farmhouse clings to the earth like a tick. It is a house inhabited by women, and where a single day contains centuries of memories. Those of Joana, who made a pact to find a husband that inaugurated an apparently cursed progeny. Those of Bernadeta, whose eyelashes are missing, and who ended up seeing what she shouldn't. Those of Margarida, who instead of a whole heart has one of three quarters. Or those of Blanca, who was born without a tongue, and she doesn't speak, she just watches. These women, and more, are preparing a party today.

      Te di ojos y miraste las tinieblas