Michael Žantovský Knihy

Václav Havel pohledem Michaela Žantovského: už tím je řečeno vše, co nová havlovská biografie přináší. Oba muži spolu dlouhá léta úzce spolupracovali, pojilo je blízké přátelství – a politický (a do značné míry i kulturní) odkaz Václava Havla dodnes Michael Žantovský rozvíjí jakožto diplomat působící na těch nejprestižnějších velvyslaneckých postech (USA, Izrael, Velká Británie). Jeho kniha však nabídne nejenom autorův pohled „zevnitř“; Žantovský dokáže Havlovo působení vnímat i kriticky, s maximální možnou objektivitou a lidskou i odbornou erudicí. Už prvotní autorův „nástřel“, sestávající ze tří ukázkových kapitol, vzbudil v nakladatelském světě nefalšované nadšení – a dnes jsou práva na šestisetstránkovou publikaci (již autor napsal anglicky a sám si ji coby oceňovaný překladatel přeložil do svého mateřského jazyka) prodána již do deseti jazyků, přičemž další jazykové mutace jsou v jednání. Ono nadšení ostatně potvrzují první recenze, vycházející ještě před podzimním vydáním knihy – mluví se v nich mj. o „živé, podrobné a zasvěcené biografii… působivé, citlivé kronice, úspěšně postihující spletité osudy velké postavy 20. století“ (Publishers Weekly) či o „impozantním životopise velkého muže uprostřed dějin těžce zkoušeného národa“ (Kirkus Review).

Kolekce fotografií Václava Havla začala vznikat na přelomu let 2011 a 2012 bezprostředně po jeho pohřbu. Prvotním záměrem byla výstava věnovaná období Havlova veřejného působení i soukromého života, včetně 13 let v prezidentském úřadu, jak jej zachytili fotoreportéři ČTK v letech 1988 až 2011. Tým autorů při jejím sestavování prohlédl kolem 14.000 fotografií v archivu ČTK. Finální výběr stovky velkoformátových snímků byl pak poprvé k vidění na Staroměstské radnici v Praze, kde ČTK v červnu a červenci 2012 uspořádala výstavu nazvanou Prezident.

Rozsáhlá vzpomínková próza světoznámého izraelského autora je knihou v mnoha ohledech výjimečnou a výjimečný je i ohlas, který jak na domácí scéně, tak v mezinárodním měřítku vzbudila. Oz v ní bezpochyby vytvořil své doposud nejlepší a také nejosobnější dílo, v němž spojil vylíčení pohnuté historie vlastní rodiny s dramatickou ságou dějin sionistického hnutí a vzniku židovského státu a svědeckou výpovědí o přelomových okamžicích jeho bouřlivého vývoje. Kniha získala řadu domácích i zahraničních ocenění a byla již přeložena do více než dvaceti jazyků.

Klasik americké detektivky a zakladatel tzv. drsné školy pracoval v nejrůznějších profesích, mimo jiné také ve službách slavné Pinkertonovy detektivní kanceláře v Chicagu. Díky tomu poznal důkladně nejen práci detektiva, ale také svět všemožných kriminálních živlů. Ve svých knihách Hammett vytvořil několik výrazných typů detektivů, kteří podobně jako jejich protivníci, zločinci, nejsou ani zcela dobří, ani zcela zlí. Mezi ně patří také malý tlustý detektiv z Kontinentální (Continental Op), jenž vystupuje v sedmi povídkách vydaných pod názvem. Čtenář se prostřednictvím tohoto bezejmenného detektiva-vypravěče seznamuje se celým příběhem, jeho postavami a rovněž s autentickým prostředím amerických velkoměst dvacátých let minulého století.

Dlouho očekávaná autobiografie české rodačky a bývalé ministryně zahraničí USA.

Monografie o americkém filmovém režiséru, scénáristovi a dramatikovi Woody Allenovi obsahuje i scénář filmu Hana a její sestry.

S kultem fyzické krásy jako podmínky pro ideální, romantickou lásku se americký divák setkává ve filmu i na stránkách časopisů. Tento stereotyp působí o to ničivěji tam, kde je reklamní obraz v zásadním rozporu se skutečností. Komorní příběh dvou černošských rodin s dospívajícími dcerkami se odehrává během roku 1942. Ústřední hrdinka, jedenáctiletá Pecola Breedlovová, je protipólem „rozkošného dítka" Shirley Templeové – je ošklivá, černá a smutně dospělá. Taková je rovněž Pecolina láska: temný vír, který pohltí vše a zanechá za sebou jen pomatenou iluzi, že malá černoška může mít ty nejmodřejší oči na světě. Doslov Josef Jařab. Předchozí vydání vyšlo pod názvem Nejmodřejší oči.

Jak se proměnil prostor svobody v naší zemi za posledních třicet let? Jaký je stav společenské a osobní svobody? Kniha dvanácti rozhovorů s významnými osobnostmi politického a kulturního života reflektuje „prostor svobody“ v současné české společnosti. Účastníci mají blízký vztah k demokratizaci státu, někteří se na ní přímo podíleli. Mezi nimi jsou disidenti a politici jako Luboš Dobrovský a Petr Pithart, novinář Aleš Palán, ústavní právník Jan Kysela, profesor historie Igor Lukeš, aktivista Šimon Pánek, politický komentátor Jiří Pehe, spisovatel Mark Slouka, historik Timothy Snyder a dokumentaristka Olga Sommerová. Přírodovědec a kněz Marek Orko Vácha se zaměřuje na lékařskou etiku a otázky svobody, zatímco Michael Žantovský, zakládající člen Občanského fóra, byl poradcem prezidenta Václava Havla. Rozhovory se uskutečnily u příležitosti třicátého výročí sametové revoluce a založení nakladatelství PROSTOR, přímého nástupce samizdatové edice. Autory rozhovorů jsou novináři Eva Bobůrková, Jiří Leschtina, Petr Placák a Petr Vizina. Kniha je doplněna bohatým fotografickým materiálem.

Na podzim 1977, po událostech „roku Charty“, Václav Havel sepsal reportáž o prvních hodinách Prohlášení Charty 77, vyšetřování a čtyřměsíční vazbě, kterou na něj uvalil komunistický režim. Po propuštění následovalo mučivé sebezpytování. Havel zmínil, že text někde ukryl a „už dávno nevím, kde je. Třeba ji někdy najdu“. Ačkoli reportáž během jeho života nenalezl, objevila se v pozůstalosti jeho přítele Zdeňka Urbánka a byla nalezena jeho vnukem Davidem Duškem. Text, který je fragmentární, zrekonstruovala Knihovna Václava Havla. V původní osnově, součásti rukopisného nálezu, Havel plánoval doprovodné eseje od jiných autorů. Vydávaný soubor tak obsahuje eseje Anny Freimanové, Petra Blažka, Davida Duška a Michaela Žantovského, který je editorem. Freimanová zkoumá divadelní souvislosti Havelova textu a jeho inspiraci faustovským Pokoušením. Blažek odpovídá na otázku o vyšetřovatelích, kteří se Havelovi v roce 1977 věnovali. Dušek přispívá osobní vzpomínkou na začátky Charty z pohledu osmiletého dítěte. Žantovský se zaměřuje na Havlovy morální dilemata a snahu o jejich řešení.

Kniha povídek známého amerického scenáristy, režiséra a herce Woodyho Alena.

Autorka se coby americká ministryně zahraničí během dvou prezidentských období Billa Clintona podílela na zásadních politických rozhodnutích své doby a účastnila se nejednoho dějinného dramatu, od mírových jednání na Blízkém Východě přes zásah NATO na Balkáně po politické střety s Iránem či Irákem. Pozoruhodný však byl i autorčin předchozí život - jakožto dcera českého diplomata se už v dětství pohybovala ve vysokých diplomatických kruzích; jakožto nadaná studentka, pocházející ovšem z komunistického Československa, se musela zorientovat v nové vlasti; jako uznávaná diplomatka musela sloučit náročnou kariéru a rodinný život…O tom všem Madeleine Albrightová dokáže vyprávět se svým příslovečným šarmem a jemným, inteligentním humorem - a výsledkem je jeden z nejlepších politických memoárů posledních několika desetiletí.

Stav beztíže je pátá sbírka humoristických próz z pera Woodyho Allena; podobně jako čtyři předchozí knihy Vyřídit si účty, Bez peří, Vedlejší účinky a Čirá anarchie nabízí i Stav beztíže to, na co jsme od Woodyho Allena zvyklí z jeho nezapomenutelných filmů: osobitý, inteligentní a absurdní humor, kombinovaný s jistou plachostí a notnou dávkou nervózní sebereflexe.Kniha se přitom vyznačuje pozoruhodnou tematickou šíří; ať už však autor píše o koních, kteří malují, o autech, která myslí, o sexuálním životě celebrit, nebo o čínské kuchyni, vždy zůstává nezaměnitelným originálem.Osobitý, inteligentní a absurdní humor!

Známý americký autor seznamuje v románě s prostředím velkého hotelu v New Orleansu. V zajímavém a napínavém příběhu představuje zaměstnance i hosty a přibližuje i problematiku konkurence hotelů patřících jednotlivcům a hotelů patřících monopolním společnostem.

Povídky zde obsažené vznikaly v letech 1975 a 1980, než autora film zahltil natolik, že už mu na psaní nezbýval čas. Čestné místo mezi pracemi tohoto souboru patří takovým povídkám, jako je Postava Kugelmasse či sokratovská parodie Obrana Allenova.

Tato kniha vyšla Allenovi jako první v roce 1971 a byla kompilací sedmnácti nejlepších povídek, které napsal od r. 1966 pro časopis The New Yorker. Kromě své milované ruské literatury četl Allen samozřejmě i literaturu americkou, z básníků má rád Whitmana, Frosta, Sandburga, Dickinsonovou, Cummingse a ze svých kolegů Arta Buchwalda a Saula Bellowa. Přesto Allen psal své povídky čistě pro zábavu.

Slavný režisér, komik, herec a spisovatel ve svých pamětech odhaluje své bouřlivé životní osudy s humorem. Popisuje dětství v Brooklynu a jak získával autorské zkušenosti psaním pro varietní show Sida Caesara. Vypráví o těžkých začátcích na standupových pódiích, než dosáhl úspěchu a uznání. Svým šťavnatým vypravěčským stylem nás provede dlouhou režisérskou kariérou, od komediálního debutu přes klasické filmy jako Annie Hallová a Manhattan až po poslední snímky. Průběžně se vyjadřuje ke svým manželstvím, láskám a přátelstvím, mluví o jazzu, knihách a divadelních hrách, které napsal za více než půlstoletí. Otevírá se o svých démonech, omylech a hrdosti, o lidech, které miloval, s nimiž pracoval a od nichž se naučil mnohé. Woody Allen, vlastním jménem Allen Stewart Konigsberg, je světově proslulý režisér a scenárista, který se prosadil jako autor ryze autorských snímků. I přes nedokončené studium na Newyorské univerzitě se stal významným intelektuálem s citlivostí pro moderní společnost. Jeho osobní život plný výstřelků a eskapád inspiroval jeho bohatou tvůrčí kariéru, což reflektuje v této vzpomínkové knize, která vzbudila rozruch před vydáním.

Proslulý americký válečný román odehrávající se za 2.sv.války v Tichomoří na ostrově Feneráhan -- smrt a život, život a smrt v divoké džungli.

V jakém sportu si vedla královna Alžběta lépe než herec Daniel Craig? Čím Woody Allen pohostil ve svém bytě Václava Havla? A kdo daroval Margaret Thatcherové "bahňáka"? Spisovatel, překladatel a diplomat Michael Žantovský ve svém novém literárním díle s okouzlující nadsázkou a vtipem líčí "nesmazatelné zážitky" s významnými osobnostmi světového dění: od Václava Havla, George Bushe staršího, Françoise Mitterranda, Margaret Thatcherové a Michaila Gorbačova přes nizozemskou a britskou královnu a Rolling Stones až po papeže Jana Pavla II. a 14. tibetského dalajlámu. Díky autorovi čtenář prožije znovu, i když trochu jinak, převratné dějinné události konce dvacátého století - rozšíření Severoatlantické aliance, peripetie mírového procesu na Blízkém východě a vývoj Evropské unie k "čím dál užšímu svazku". Navštíví skutečné hlavní město Spojených států Georgetown, nashvillskou Grand Ole Opry i olympijské hry v Londýně, zavítá mezi hollywoodské hvězdy velikosti Jacka Nicholsona, Sylvestera Stallona či Woodyho Harrelsona, a zúčastní se dokonce též jednoho ze zasedání tajemné organizace Bilderberg, kde se za našimi zády rozhoduje o osudu nás všech. Ve třinácti kapitolách své knihy odhalí Michael Žantovský skutečnou povahu světového dění a potvrdí nám všechna podezření, se kterými jsme se dosud neodvažovali svěřit nikomu kromě svého psychiatra. Text doprovázejí barevné dokumentární fotografie z autorova archivu.

Když Henry Kissinger začátkem roku 2001 položil ve své poslední knize provokativní otázku Potřebuje Amerika zahraniční politiku?, nemohl tušit, jak klíčovou se stane během několika měsíců. Prosperující sebestředná Amerika konce minulého století prošla během jediného roku hospodářskou recesí, otřesným traumatem teroristických útoků 11. září a zánikem iluze o americké nedotknutelnosti. Zahraniční politika se stala ústředním tématem americké politiky právě ve chvíli, kdy jí podle Henryho Kissingera i dalších pozorovatelů chybí jasná koncepce i kompas.

Osmnáct nových povídek od nezaměnitelného newyorského autora, který už čtyřicet let baví diváckou (jako autor i jako herec v kině a v divadle) i čtenářskou veřejnost svým osobitým, inteligentním a absurdním humorem. Jeho podoba – nesmělý, nervózní a ukecaný intelektuál v brýlích – i způsob jeho uvažování vešly do dějin. Nová sbírka povídek tak naváže po pětadvacetileté odmlce na jeho čtenářsky úspěšné předchozí sbírky povídek.

Sci-fi thriller z blízké budoucnosti zkoumá ochlazení vztahů mezi Ruskem, Evropskou unií a NATO, přičemž Rusko přestává dodávat Evropě ropu a plyn. Příběh sleduje vypravěče K., českého zpravodajce, jehož cesta začíná v Bělorusku a pokračuje přes Čechy, Ameriku a Izrael až do Ruska. Odkaz na Kafku je zde opodstatněný; nejistota je součástí jak vnějšího světa, tak vnitřního prožívání postav. Vypravěč se pohybuje mezi současnými zpravodajci, bývalými operativci ministerstva vnitra a agenty KGB, což mu neumožňuje cítit se bezpečně. Je neustále v ohrožení a musí pečlivě plánovat každý krok, žijíc v prostředí, kde nikdo nikomu nedůvěřuje. Na začátku románu ruské tanky potlačují demokratické snahy v Bělorusku, což vyvolává vzpomínky na události z roku 1968 v Československu a následnou normalizaci. Tato situace se rozvíjí v mrazivý příběh, kde jedinou nadějí zůstává bezpodmínečná láska. Nové vydání románu, které autor mírně upravil a doplnil osobním doslovem, nelze označit pouze za „špionážní thriller“, ale spíše jako thriller z horké současnosti, reflektující aktuální geopolitické napětí.

Kniha receptů spjatých s Václavem Havlem – ať už v roli spokojeného strávníka či po všech stránkách svébytného kuchaře. Václav Havel byl dramatik, esejista, disident, vězeň svědomí a prezident Československa a České republiky, jedna z velkých postav českých, evropských a světových dějin 20. století. Takto o něm hovoří encyklopedie, odborné studie a učební osnovy. Málokde se ale uvádí, že Havel byl také po celý život nadšeným, hloubavým, tvůrčím a ve společnosti oblíbeným kuchařem. Přestože v této oblasti nedosáhl stejně významných výsledků jako v jiných, čas strávený v kuchyni dotvářel jeho život, obohacoval život jeho nejbližších a pomáhal vytvářet pevná pouta, spojující podobně smýšlející přátele v nelehkých dobách normalizace. Také z tohoto důvodu mu věnujeme tuto malou kuchařskou připomínku. Nechceme stavět Havlovi kuchařský pomník, ani ho dávat za příklad zdravého stravování, ale prostě jen potěšit ty, kterým seznámení s touto méně známou částí jeho života udělá radost. Veškerý výtěžek z prodeje této knihy (včetně autorských honorářů) bude použit na rozvoj aktivit Knihovny VH

Třetí román Josepha Hellera, kde se opět projevila jeho pověst jízlivého satirika a moralisty swiftovského ražení. Jde o frašku napadající americkou vládní mašinérii a lidskou zkorumpovanost mocí, za kterou člověk platí ztrátou kulturních kořenů, z nichž vzešel.

Humoristická kniha o rodinných problémech. O rodinných figurkách, hlavní postavou je velmi svérázný tatínek pan Day a jemu zcela na úrovni sekundující maminka paní Dayová.

Jeden z Havlových nejbližších přátel a spolupracovníků a oceňovaná komiksová autorka z generace mileniálů přicházejí ve snaze přiblížit největší postavu českých dějin konce minulého století s prvním havlovským komiksem. Rok 1977 byl jedním z nejdramatičtějších období života dramatika, esejisty a bojovníka za lidská práva. Po několika dnech výslechů po zveřejnění prohlášení Charty 77 a domovních prohlídek skončil tehdy již slavný Havel ve vyšetřovací vazbě s obviněním z podvracení republiky a poškozování zájmů republiky v cizině. Propuštěn byl po čtyřech měsících a po dalších dvou letech skončil ve vězení znovu, tentokrát na více než čtyři roky. Právě to je půdorys komiksového mikrodramatu, v němž hrdina svádí boj nejen s úklady totalitního režimu, ale také s vnitřními pochybnostmi a slabostí. Vydání knihy finančně podpořilo Ministerstvo kultury ČR

Vaclav Havel was an iconoclast and philosopher-king, an internationally successful playwright who became a political dissident and then, reluctantly, a president. His pivotal role in the Velvet Revolution, the end of Communism and the birth of a modern, west-facing Czech Republic makes him a key figure of the 20th century. Michael Zantovsky, one of Havel's closest friends, explores his remarkable life."

Pocas vidas hay que resuman de forma tan fascinante y radical el siglo XX como la de Václav Havel. Nacido en Checoslovaquia, vivió la ocupación nazi de su país y la Segunda Guerra Mundial, la implantación del régimen comunista, la esperanza de la Primavera de Praga, la caída del Muro de Berlín y la llegada de la democracia a su país a través de la llamada revolución de terciopelo que él mismo lideró