Nicht nur wegen seiner Erfolge, sondern auch wegen seiner beeindruckenden Persönlichkeit ist Rudolf von Habsburg als ein besonders populärer König in die Geschichte eingegangen. Dies schlug sich bereits zu seinen Lebzeiten in zahlreichen Anekdoten nieder. Unter Einbeziehung struktur- und mentalitätsgeschichtlicher Forschungsansätze und der kritischen Auswertung dieser Anekdoten beschreibt Karl-Friedrich Krieger Persönlichkeit, Leben und Herrschaftspolitik des Habsburgers.
Od Rudolfa I. (1218-1291) do Fridricha III. (1415-1493)
254 stránek
9 hodin čtení
Habsburkové patřili od druhé poloviny 13. století k nejvýznačnějším soupeřům českých královských dynastií, Přemyslovců i Lucemburků. Do širšího evropského vědomí vstoupili až v osobě římského krále Rudolfa Habsburského (1218–1291), jenž byl v době oslabení panovnické moci v říši zvolen „německým králem“ a jako soupeř Přemysla Otakara II. se úspěšně pokusil dobýt pro svůj rod rakouské dědictví po Babenbercích. Přemyslova porážka na Moravském poli a obhájení zájmů v rakouských oblastech učinilo z Rudolfa a jeho potomků jeden z nejmocnějších rodů středověké Evropy a zajistilo silnou mocenskou základnu, jež dřívějším římským panovníkům scházela. Z hlediska Habsburků nebyli jejich soupeři ale pouze Přemyslovci či Lucemburskové – obdobné politické střety museli vést i s Wittelsbachy či se švýcarským spříseženstvím. Ve 14. století i přes mohutné snahy mnoha panovníků (Fridrich Sličný, Rudolf IV.) došlo k oslabení jejich postavení a do velké politiky je vrátil až císař Fridrich III. (1415–1493), jenž dokázal mistrným způsobem využít nestabilní politické situace a především svoji sňatkovou politikou připravil cestu svému synovi, Maxmiliánovi I.
Souhrnné dějiny našeho osudového souseda od nejstarších dob až po sjednocení v roce 1990. Kniha je doplněna kapitolou věnovanou událostem nejnovější doby po sjednocení zemí (1990–1995), která se zabývá i vztahy mezi SRN a ČSFR, později Českou republikou.
