František Fröhlich Knihy

První svazek výboru vrcholných děl slavného norského dramatika obsahuje texty her Peer Gynt (1867), Domeček pro panenky (1879), Přízraky (1881), Nepřítel lidu (1882) a Divoká kachna (1884).

Prázdniny v Řecku právě začínají! Penelopka, Petr a Šimon si hrají na pláži, ale náhle se k nim po vlnách přiblíží velký balík, z něhož se ozývají záhadné hlasy... To vzdělaný papoušek Papouš a jeho zpívající pavoučice Dulcibela připluli hledat pomoc pro zemi Mytologii, kterou ovládli krutí baziliškové. Děti se s nimi vydávají na fantastickou pouť za laskavým čarodějem H. H., ješitnými jednorožci, bezcharakterními ropušáky a snobskými mořskými pannami. Podaří se jim získat zpátky ukradené mluvící knihy a svrhnout bazilišky? Půvabný pohádkový příběh pro děti z pera autora oblíbených příběhů o zvířatech (O mé rodině a jiné zvířeně, Chytněte mi guerézu, Ptáci, zvířata a moji příbuzní).

Druhý svazek děl Henrika Ibsena obsahuje texty her Rosmersholm (1886), Paní z moře (1888), Heda Gablerová (1890), Stavitel Solness (1892), Eyolfek (1894), John Gabriel Borkman (1896) a Když my mrtví procitneme (1899).

2 detektivní příběhy švédských autorů. Roseanna: Pátrání po vrahovi americké turistky. Zmizelé hasičské auto: Pátrání po pachateli série zločinů, do kterých je zapletena mezinárodní organizaci překupníků s automobily.

Příběh o muži, který nenávidí lidi, a aby jim škodil, vycvičí si krysy...

Patnáct povídek z celkem tří sbírek próz Bennyho Andersena ukazuje postavy a postavičky obyčejných lidí v obyčejných životních situacích a krizích, tu více, tu méně komických. Jemné předivo těchto minipříběhů ironicky i vážně vypovídá o potřebě porozumění, tolerance, lidské blízkosti, komunikace a lásky, těch nejlidštějších nástrojů k překonávání groteskní absurdity světa a k jeho humanizaci.

Kniha obsahuje nejznámější pohádky proslulého dánského spisovatele Hanse Christiana Andersena. Tyto Pohádky jsou určeny především starším dětem a dospělým. Andersen v pohádkách oživuje neživé věci a nechává je promlouvat, stejně jako zvířata. Obyčejní lidé a děti jsou v jeho pohádkách často chytřejší než boháči a mocní. Autor využívá svůj smysl pro humor a ironii k zesměšnění špatných lidských vlastností, a tak se čtenáři nejen pobaví, ale jejich morální vlastnosti jsou také posíleny, zejména schopnost empatie. Spisovatelův osobitý styl a poutavá dějová linie pohádek přimějí čtenáře přečíst je jedním dechem.

Ve výboru sedmi novel dánské spisovatelky (1885–1962), známé u nás knihou Africká farma (resp. Vzpomínky na Afriku), jde o úsměvné nebo ironicky laděné příběhy, odehrávající se v období zhruba sta let po roce 1770. Autorka se v nich snaží odhalovat podstatu jednotlivých lidských figurekči loutek vzhledem k tomu, jak se staví k životu, k osudu, jakou pravdu si o sobě připouštějí čijakou skutečnou hodnotu má to, co sami pokládají za lež, za zradu nebo naopak za lásku, vznešenost, opravdovost, štěstí.

Podtitul: Příběh bitvy o Normandii v roce 1944. Knihy s líčením průběhů druhé světové války z první ruky nebývají časté a jejich výsadním postavením je proniknutí do doposud rozvíjející se historie. Kniha generála Rohmera je skutečně tou z první ruky a prvotřídní. Autor vyvrací sklon letců nahlížet a pozemní bitvy se zdrženlivým postojem a zveličeným hrdinstvím a přesvědčuje svým obětavým výzkumem, osobní angažovaností a objektivním respektem, opravuje nepochopení nebo omyl, aby vyjasnil záhadu, kdo byl zodpovědný za mezeru ve Falaise.

Výbor slavných i méně známých pohádek Hanse Christiana Andersena v překladech Františka Fröhlicha, doplněný kouzelnými ilustracemi Artuše Scheinera.

Tak krásně to má prevít zmáknuté. Rodiče poskočí na každé zavřísknutí. Zatím. Svět mu leží u nohou. Zatím. Znamenitější a nadanější batole těžko pohledat. Zatím. Jednoho dne však nastává onen černý okamžik, kdy se na scéně objevuje konkurence.

Druhý díl humorně pojednává výchovu batolete z pohledu toho, jenž má situaci ve skutečnosti pevně v rukou: batolete samotného. Sotva si rodič zvykne na skutečnost, že jeho miminko, na které se tolik těšil, není až tak rozkošné, jak si bláhově maloval, a sotva si začne (naivně) myslet, že to se svou ratolestí „umí“, vytasí se prevít s novými zbraněmi: naučí se mluvit a chodit. Bilingvní vydání.

První část výboru z her klasika švédské moderní literatury. Prvním svazek výboru se soustřeďuje na ranější Strindbergovu tvorbu ovlivněnou naturalismem a na dramata historická. Jmenovitě jde o hry: Otec — Slečna Julie — Věřitelé — Ta silnější — Hra s ohněm — Mistr Olof — Gustav Vasa — Erik XIV. — Karel XII. — Kristina.

V třetím dílu malý prevít, který v předchozích svazcích šikanoval a zcela zotročil své rodiče a domácí kočku, musí čelit nové výzvě, jež ohrožuje jeho dosud výsadní postavení: nyní proti němu nestojí jen On a Ona, ale také nový sourozenec. Jak se náš malý hrdina vyrovná s novými protivenstvími? Nepochybně jako pravý prevít! Někdo bude škaredě litovat, ale to už bude pozdě! Vyd. v bilingvní podobě.

V druhé knížce jde o batole, jehož akční radius se náležitě zvětšil. Bezprostřední okolí poskytuje nyní mnohem víc možností, jak dospělým zavařit a nenechat je na pochybách, kdo v rodině poroučí. Rodiče se však také učí a začínají se útokům bránit, takže se malý hrdina musí nerad smířit s dílčími neúspěchy.

Děj románu se odehrává za druhé světové války na Faerských ostrovech - malé zemičce uprostřed oceánu mezi Norskem a Islandem. Hlavními postavami knihy jsou obyvatelé městečka ležícího u zátoky oficiálně nazvané Královský lodní přístav, lidově zvané Kotel - vojáci, běženci, duše čisté i posedlé ďáblem, opory společnosti i její zapřisáhlí nepřátelé.

Šest novel klasika dánské literatury i u nás známého romány Paní Marie Grubbová a Niels Lyhne. Stejně jako ony i novely zaujmou jazykovým bohatstvím, mocným lyrickým fondem a bezprostředním zachycením citů a myšlení soudobého člověka. Nejrozsáhlejší z novel, Mogens, byla vstupem naturalismu do dánské literatury a uskutečňovala přání „převést zákony přírody do básnictví“, novela Měly by tu být růže dala název známé Macharově básnické sbírce Zde by měly kvést růže.

Prokletí rodu Dainů mohlo vyjít až po roce 1989. Tento román patří k nejzajimavějším románům Hammetta. Jde o sérii vražd mezi uličkami San Franciska konce dvacátých let. Skleněný klíč vychází již po třetí a odehrává se na malém městečku poblíž New Yorku – na pozadí předvolebního boje se odehrává tento příběh.

Kniha vypráví o pátrání po pachateli série zločinů, do kterých je zapletena mezinárodní organizaci překupníků s automobily. Ze švédského originálu „Brandbilen som försvann“, vydaného nakladatelstvím P.A. Norstedt och Söners Förlag, Stockholm 1969, přeložil František Fröhlich. Vydání druhé, v Nakladatelství Svoboda první.

Detektivka líčí práci policejního aparátu v případě bestiálních vražd dětí v stockholmských městských parcích. Sociálně kritický záměr autorů je zvýrazněn dokonalým odromantizovaním zločinu i práce vyšetřovatelů a záměrně věcným stylem.

Jedno z velkých severských dramat s ženskou hrdinkou, čerstvě provdanou Hedou Gablerovou. Příběh o jejím těžkém hledání splnění vlastních tužeb, které vede k tragickým koncům, patří mezi nejhranější Ibsenovy hry. Vychází v edici D jako 133. svazek ve skvělém překladu Františka Fröhlicha.

První díl bilingvního, anglicko-českého vydání úspěšné humorné série líčí rodičovské trampoty a život rodiny z pohledu novorozence. Úsměvná kniha otevře oči všem bláhovcům, kteří považují miminka za roztomilá a bezbranná. Teprve díky ní pochopíte, že každé dítě je od narození především prevít a že je potřeba být neustále ve střehu a nepodléhat jeho lstivě roztomilým úsměvům.

Výbor povídek od slavného otce americké literatury Mark Twain (1835–1910) byl především průkopníkem humoristické literatury v Americe. Sám se zdráhal jím být, neboť humor byl vnímán jako nižší forma psaní. Tomuto žánru se však svým temperamentem nemohl vyhnout. Jeho styl nemá obdoby. William Faulkner ho právem označil za otce americké literatury.

Desátý román nositele Nobelovy ceny je vyprávěním mladého vysokoškolského pedagoga, odborníka na ruskou literaturu, Kennetha Trachtenberga. Ten se z Paříže přestěhuje na americký Středozápad, aby byl nablízku svému strýci, proslulému a úspěšnému botanikovi Bennu Craderovi, ve kterém se zhlédl. Strýček se těší velké oblibě u žen a bohatě toho využívá, ale přelétavý život mu neposkytuje naplnění, jaké by si představoval. Domnívá se, že svatba jeho problémy vyřeší, ale opak se ukáže být pravdou. Problémy ve vztahu zažívá i jeho synovec Ken a oba muži se snaží přijít na kloub tomu, proč se inteligentní a vzdělaní lidé potýkají v osobním životě s tak nepřekonatelnými nesnázemi.

Román Červený pokoj nám ukazuje tehdejší reálnou situaci v severských státech a poukazuje na "nečistotu" společnosti. Život bohéma, podvodné praktiky politiků, obchodníků a podnikatelů, pokrytecká morálka vládnoucích vrstev. Červený pokoj nebyl za autorova života uznáván kritiky, dnesale patří mezi největší díla severské literatury. Zážitek z románu umocňuje to, že se jedná o autorovo vyznání - o část jeho života. Doslovem a poznámkami opatřil František Fröhlich.

Detektivní příběh švédské autorské dvojice. Komisař Martin Beck a jeho policejní tým se pouští do vyšetřování. Významný finanční magnát Viktor Palmgren je zastřelen neznámým mužem uprostřed slavnostního večírku v hotelu Savoy. Kvůli lehce opožděné reakci řadových policistů střelec uniká a nezůstává po něm jediná stopa. Vzhledem k tomu, že se vyšetřovatelé brzy dostávají s případem do slepé uličky, vyžádají si na pomoc komisaře Martina Becka. Ten se však rychle zamotává do spletitých intrik vrcholné politiky a businessu…

Historický román zpracovává téma honů na čarodějnice v 17. století. Za základ je vzat skutečný proces z francouzského Loudunu v roce 1634, který autor jen nepatrně pozměnil. Líčí richelieuovskou Francii a dobu pronásledování údajných nepřátel církve formou dialogu o nadčasovém problému morálního aspektu lidského jednání. Hrdina příběhu, jezuitský kněz, se pro svůj odpor k dogmatům a konvencím dostává do konfliktu s představiteli církve i světské moci, kteří v inscenovaném procesu s čarodějnicemi vidí vítanou příležitost k jeho likvidaci. Komentátor děje, městský úředník, je protikladem knězovy zásadovosti jako představitel malého člověka, který si dobře uvědomuje, na čí straně je právo, ale na jeho obranu není ochoten cokoliv riskovat. Druhé vydání.

Nový román předního angl. spisovatele se odehrává v leproserii v hlubinách konžského pralesa a jeho námětem je zápas slavného katolického architekta o pravý, lidský smysl života. Zatímco druhý se stává v okamžiku, kdy zjistí, že je potřebný a užitečný lidem, opět člověkem schopným se obětovat. Je to příběh dívky, která nešťastně provdána a přinucena žít v rovníkové Africe bez jakékoli možnosti společenského vyžití, touží opustit svého manžela a vrátit se do Evropy, a která také své touze nakonec obětuje i život neznámého člověka – umělce, který do Afriky prchá před životem v civilizované Evropě.

Heinesenův čtenářsky nejúspěšnější román, odměněný Cenou Severské rady, je psán formou fiktivních deníkových záznamů dánského faráře Petra Borresena, který přijede na Faerské ostrovy, aby se zde ujal svého nového kněžského úřadu. Píše se rok 1669 a na Faerských ostrovech, jež jsou lénem německého parvenu Christoffera Gabela, oblíbence absolutistického krále Frederika III. , vládne útlak a bezpráví. Kromě toho zde vzkvétá pověrečná blouznivost, extaktická víra v nadpřirozené jevy a bytosti, a to nejen mezi prostým lidem, ale dokonce i ve vysokých církevních kruzích. Proti oběma zlům se Petr Borresen rozhodne bojovat, je však ve svém boji takřka osamocen a nejednou se zdá, že vše je definitivně ztraceno. Nepřátelé využijí jeho slabostí (rád si přihne a ženy mu občas projevují větší náklonost, než se na božího služebníka sluší), takže z žalujícího se málem stane obžalovaný. Nakonec je však přece jen učiněno spravedlnosti zadost. V Dobré naději, tak jako v celém svém díle, manifestuje Wiliam Heinesen svou víru v lidskou důstojnost a svobodu.

Detektivní román, v němž Martin Beck pátrá po zmizelém stockholmském novináři, který jel údajně dělat reportáž do Budapešti, a nakonec musí vyřešit jeho vraždu. Ze švédského originálu „Mannen som gick upp i rök“, vydaného nakladatelstvím P.A. Norstedt och Söners Förlag, Stockholm1966, přeložil František Fröhlich. Vydání druhé.

Putování dou lidí žijících na okraji společnosti - tuláků Francise Phelana a Heleny Archerové - se odehrává v 30. letech 20. století ve městě Albany. Jejich hledání kousíčku štěstí někdy přináší alespoň krabici, ve které je možné se vyspat. Kombinace černé komedie s patosem.

Ibsenovo drama odhaluje příběh rodiny Hjalmara Ekdala. V postavách hry se naplňuje osud divoké kachny, kterou postřelil továrník Werle. Stejně jako ona jsou Werlem zasaženi všichni z rodiny, klesli kvůli němu do bahna a chaluh a od té doby vedou nepřirozený, umělý život plný falešných iluzí a přetvářky. Jedno z nejpůsobivějších autorových dramat vychází v moderním překlad Fr. Fröhlicha jako 81. svazek edice D.

Slavný Greenův román je zasazen do dusné, paranoidní atmosféry panující v Evropě před druhou světovou válkou; sledujeme v něm hořce ironický životní příběh nájemného vraha Ravena, jehož citu pro spravedlnost se bolestně dotkne, že byl svými zaměstnavateli podveden a zneužit, a rozhodne se jim všechno vrátit i s úroky. Přestože se dílo řadí mezi lehčí, zábavnější kusy z pera slavného autora, nabízí pronikavou sondu do mechanismů, které ovládají jak celospolečenské dění, tak osobní dramata lidského života. Každá z postav se potýká se svými jizvami, bolestmi a osobními nedostatky – a ani titulní „nájemný vrah“ není jednoznačně záporným hrdinou, spíše nejednoznačným symbolem stavu společnosti a povahy lidství. V tomto překladu 1. vyd.

Naturalistické drama z roku 1888 bývá označováno jako manifest skandinávského naturalismu. Příběh trojice mladých lidí rozdělených společenským postavením se odehrává za magické svatojanské noci, kdy se dostávají na povrch skryté touhy a vášně, od začátku spěje k neodvratné tragédii. Vychází v moderním překladu Fr. Fröhlicha jako 82. svazek edice D.

Tento první román dánského autora vypráví o nádherném přátelství dvou chlapců, Januse Tolneho a Tora Reimera, kteří spolu nerozlučně zdolávají všechny nástrahy mladých let. Tito nerozluční přátelé objevují složitost a záludnost světa dospělých. Čím víc se o něm dozvídají, tímje vše bolestnější. Janusův a Toreoův neomylný smysl pro upřímnost a spavedlivost odhaluje v dánské poválečné společnosti typické rysy měšťáctví, avšak pouze Tore je dětsky čistý v odmítání světa dospělých důsledný, a právě on je jím pak zasažen na nejcitlivějším místě… Obálku s použitím fot. Ivana Doležala a vazbu s kresbou Vladimíra Tesaře navrhl Miloslav Fulín.

John Gabriel Borkman je Ibsenovo pozdní psychologické komorní drama, které se ve všech částech soustředí na Borkmanův osud. Postavy jsou hluboce psychologicky propracovány. Je to hra především o životních iluzích. Stárnoucí postavy obětovaly celý svůj život vyšším cílům (kariéra, výchova), ale na sklonku života se ukazuje, že z této snahy něco dokázat zbyly jen trosky. Život v iluzi a sebeklamu je typický pro titulní postavu John Gabriela, který stále věří, že je jakýmsi spasitelem, který všechny své činy udělal z nejlepších pohnutek a snaží se to dokázat i společnosti. I další charaktery hry lžou samy sobě. S touto generací žijící v neustálé lži kontrastuje generace mladá, která jde za svými sny, nebojí se změny a řídí se především svou svobodnou vůlí, nikoliv konvencemi. Kniha obsahuje text hry, seznámení s autorem, pojednání a úvahy, poznámky režiséra Ľubomíra Vajdičky, Ibsenovy hry v Národním divadle, divadelní program (premiéra 3. 12. 1998 ve Stavovském divadle) a portréty inscenátorů a herců.

Bláznova obhajoba je vzrušující zpovědí, subjektivním obrazem nejen autorova prvního manželství s herečkou Siri von Essen. Manželské historie - povídky ostře a žlučovitě zaměřené proti instituci manželství a feminismu.

Rozsáhlý román Štastný Per představuje jeden z vrcholů dánské realisticko-naturalistické literatury, jejíž největší rozkvět spadá do poslední čtvrtiny minulého století. Autor, nositel Nobelovy ceny za r. 1917, si v něm bere na mušku nezdravou romantiku, snílkovství, naivní víru, že všesamo od sebe dobře dopadne, jakož i neschopnost proměňovat myšlenky v činy. Na osudech farářského synka Petra Sideni, který se vzbouří proti rodině, škole, církvi i celé společnosti a pokusí se "dobýt svět", ale nakonec vlastní vinou ztroskotává, ukazuje, že nestačí chtít a přát si, že v životě je třeba umět důsledně jít za svým cílem a překonávat i nejobtížnější překážky. Spisovatelův pohled na svět a člověka v něm není ovšem vůbec černobílý, jednotlivé postavy knihy jsou nazírány vždy z několika stran, takže kritiku často provází obhajoba, či alespoň snaha o pochopení.

Krátký veselý příběh o tom, jak obživl nakreslený nosorožec. Přeložil František Fröhlich, ilustroval Jindřich Kovařík, vydáno v roce 1986.

V dramatickém příběhu o grónském Eskymákovi dává autor nahlédnout do života dnešních Eskymáků a zároveň ukazuje, jakými změnami prochází dnešní Grónsko, jak se s nimi vypořádávají jeho obyvatelé a jak se tradice střetává s civilizačním procesem. 11-001-79

Thorkild Hansen proslul zejména svými dokumentárně laděnými romány. V cestopise Nešťastné putování do Šťastné Arábie vychází z autentických zpráv, korespondence a deníků šestičlenné výpravy, kterou v roce 1761 vyslal dánský král do Jemenu. Jeho vyprávění je jazykově úsporné a velmi dramatické, ostatně z šest let trvající výpravy se živ vrátil pouze jediný muž, ale dokáže být taky ironický a vtipný. Autorovi se zdařilo napsat nikoli „pouhopouhý“ popis útrap odvážných poutníků, ale cestopis s výrazným filosofickým základem a poselstvím čtenáři.

Novely ze dvou samostatných sbírek význačné dánské autorky (Zimní pohádky, 1942; Anekdoty osudu, 1958) zobrazující mizející svět aristokratických a rytířských ideálů. Odehrávají se především koncem století a vyznačují se ironickým nadhledem a fantastičností. Formou jsou novely inspirované vypravěčskými tendencemi orientálními i evropskými, jejich obsah je mnohoznačný, připouští řadu výkladů; každý příběh není příběhem sám o sobě, ale má vždy další obecný výklad.

Experimentální román o mladém úředníkovi, který si sepisuje ústrky, jichž se mu dostává od společnosti, a rozhodne se za ně pomstít.

Paní Marie Grubbová Historický román líčící interieury společnosti XVII. stol., plný místního koloritu,,jenž vzbudil velkou pozornost a nadšení u kritiky a obecenstva. ---- Niels Lyhne Hrdina románu je typickou postavou dánské literatury. Je to snílek bez křídel, který se mnohokrát připravuje k rozletu, na který mu však nezbývá sil. Jeho příběh, připomínající osudy Goethova Werthera, je dokonalým obrazem citové výchovy člověka. Autor se v líčení soustřeďuje především na vnitřní svět jednotlivých postav.

Společenskokritický román dánského spisovatele (1923-1977) z prostředí měšťácké rodiny, v níž dochází k morálnímu úpadku a vzájemným zločinům.