Knihobot

Jaroslav Šonka

    1. leden 1948
    Jaroslav Šonka
    K čemu jsou umění dobrá? Wozu sind Künste gut?
    Kronika čtená rýčem
    Válka židovská II.
    Válka židovská I.
    Válka židovská. I. díl trilogie Josephus Flavius
    Hérodotos. Dějiny
    • Spis („Dějiny aneb devět knih dějin nazvaných Músy“) řeckého historika Hérodota z 5. století př. n. l.. Jedná se o dílo, jež již svým názvem „Zpráva o pátrání“ napovídá, že v něm jsou shrnuta Hérodotova geografická a historická pátrání. Od doby Alexandra Velikého je toto dílo otce historie a geografie rozdělováno do devíti knih, které jsou pojmenované po jednotlivých múzách – Kleió, Euterpé, Tháleia, Melpomené, Terpsichoré, Erató, Polyhymnia, Úrania, Kalliopé. Hérodotos se v tomto spise věnuje převážně dějinám řecko-perských válek. V prvních svazcích se zaměřuje na příčiny tohoto konfliktu, který spatřuje hlavně v perském imperialismu. Prvních pět knih proto věnuje dějinám perské říše až do doby Dáreia I., dopouští se zde i četných historických, zeměpisných i etnografických odbočení a píše o zemích, které Peršané dobyli či napadli. Celá jedna kniha se zabývá jen Egyptem.

      Hérodotos. Dějiny
    • Druhý díl knihy, v níž autor, pravověrný Žid proniknutý římskou a řeckou vzdělaností, zpracoval jednak své vlastní zkušenosti, jednak oficiální římské vojenské záznamy a zprávy římských velitelů. Popisuje války makabejské, počátky Herodovy vlády a působení prokurátorů, také Piláta v Judeji. Počínaje povstáním za Flora, vypráví obšírně o událostech, jichž se sám účastnil. -- zdroj: Databáze Národní knihovny ČR --

      Válka židovská. I. díl trilogie Josephus Flavius
    • Válka židovská I.

      • 318 stránek
      • 12 hodin čtení
      4,1(16)Ohodnotit

      KNIHA I – III Židovsko-římský historik 1. stol. n. l. zachycuje ve svém rozsáhlém historickém díle, známém dnešnímu čtenáři hlavně ze slavného zpracování Liona Feuchtwangera, dějiny první židovské války proti Římanům, jež začala povstáním v Judsku r. 66 n. l., vyvrcholila dobytím Jeruzaléma r. 70 a skončila potlačením posledního odporu r. 73. První svazek líčí období vlády Seleukovců v Palestině (cca od poloviny 2. stol. př. n. l.), makabejské povstání, vznik posledního židovského státu ve starověké Palestině pod vládou dynastie Hasmoneovců, počátek římské nadvlády, vládu Héródovu, období správy římských prokurátorů v Palestině a začátek židovského povstání proti Římanům v r. 66 n. l.

      Válka židovská I.
    • Autor rozebírá dílo slavného řeckého dějepisce Hérodota – „Otce dějepisu“, který žil v 5. století př. n. l a snaží se odpovědět na otázku, zda popisovaná místa (Egypt, Babylón, Skýthie) opravdu navštívil a zda vědomě psal lži nebo všemu co napsal věřil. Předností díla je, žeautor vysvětluje Hérodotovy chyby a omyly a ukazuje i dobu, ve které žil a z níž vyšel. Oceňuje, že Hérodotos dokázal hledat pravdu o lidech s nečekanou kritičností a že podal souhrn poznatků, jejichž správnost potvrzují současné vědecké – zejména archeologické – výzkumy.11-028-77

      Případ Hérodotos
    • Návrat v dešti je děsivou obžalobou francouzského kolonialismu, který se na počátku šedesátých let našeho věku projevil jako nástroj nejbrutálnější zvůle, namířený jak proti obyvatelstvu, tak i proti příslušníkům evropských národů…

      Návrat v dešti
    • Převyprávění jednoho z nejslavnějších příběhů světového písemnictví – Xenofóntovy Anabáze – odehrávajícího se kolem r. 400 před n. l. Autor vycházející ze svého moderního překladu tohoto díla nic podstatného z knihy řeckého historiografa nevynechává, mění jen expozici a používá fikce první vyprávějící osoby.

      Návrat deseti tisíc