Jiří Beneš Knihy

Kniha obsahuje biblické rozhlasové pořady moderované Petrem Vaďurou, které byly odvysílány mezi lety 2004 a 2010 na různých českých rádiích. Benešův přístup k biblickému textu vyniká precizností a poctivostí, nebojí se klást otázky, na něž nezná odpovědi, a znovu se zamýšlí nad těžko pochopitelnými místy či problémy. Zkoumá smysl bolesti a utrpení, lidské nitro a odhalení, které přináší Hospodin. Jeho interpretace je inspirována židovskými rabíny, kteří se zaměřují na asociace vyvolané hebrejskými výrazy, což čtenářům umožňuje nově chápat známá biblická místa v nečekaných souvislostech. Beneš vnímá bibli jako živou knihu, skrze niž promlouvá Hospodin, a její četba by měla vést k proměně postojů a vztahů, nikoli pouze k intelektuálnímu potěšení. Čtenář se stává aktivní součástí vyprávění, což umožňuje starým příběhům skutečně zasáhnout. Kniha je určena zaujatým čtenářům, kteří chtějí nechat biblický text promluvit, a může sloužit jako průvodce složitými starozákonními vyprávěními pro ty, kteří nejsou z církevního prostředí, zatímco pro znalé čtenáře představuje nový impuls k zamyšlení.

Synovec prezidenta republiky Edvarda Beneše, syn jeho nejstaršího bratra Václava, od roku 1925 redaktor Lidových novin, v třicátých letech moskevský zpravodaj listů nakladatelství Melantrich – Jiří Beneš (1898 -1966), sepsal a vydal už v roce 1945 jednu z prvních knih o nacistických hrůzách světové války a osudech Čechů v ní. Jak závažné skutečnosti a svědectví sdělovala Benešova kniha „V německém zajetí“ lze doložit mimo jiné tím, že její informace byly využity již v norimberském procesu s válečnými zločinci nacistického Německa ve dnech 20. listopadu až 1. října 1946. Zvlášť mimořádné jsou kapitoly s obsáhlým líčením nejvíce střeženého a přísně utajeného podzemního koncentračního tábora pod jménem Dora s továrnou Mittelwerke, čtyři kilometry od města Nordhausenu (v kraji Erfurt na úpatí Harzu). Zde se vyráběly nejtajnější německé zbraně „V-2“

Když se ocitnete na moři daleko od pevniny, s větrem a vlnami, které vás ženou, musíte se podřídit osudu. Takto se cítí hlavní hrdina Uhtred z Bebbanburgu v Northumbrii, kde se odehrává třetí část ságy o raně středověké Anglii. Příběh se zaměřuje na období po vítězství krále Alfreda nad Dány u Ethandunu. Uhtred, vychovaný Vikingy, se vrací do domoviny, kde soupeří pánové usilují o moc a kde ho mnozí nenávidí. Jeho úkolem je pomstít smrt jeho druhého otce, což ho žene na cestu meče. Dne 6. května 878 porazil Alfred dánské vojsko vedené Guthrumem, což vedlo k uzavření míru a přijetí křesťanské víry Guthrumem, který se stal králem Východní Anglie. Následně byla Anglie rozdělena na sféry vlivu, což vedlo k vytvoření Danelaw, oblasti pod dánskou nadvládou. Cornwell, zakládající se na historických událostech, přenáší děj do Northumbrie, o jejíž situaci na konci devátého století je známo málo. Tato svoboda mu umožňuje napsat napínavý příběh plný dramatických událostí, hrdinských činů, zrady, odpuštění, pomsty a lásky, což činí knihu fascinující a poutavou.

Rozhovory rozhlasového redaktora P. Vaďury s teologem, biblistou a předním znalcem teologie a exegeze Starého zákona J. Benešem o prvních jedenácti kapitolách Bible, které obsahují příběhy o stvoření, konflikt Kaina a Ábela, potopu atd.

Monografie infekčního lékařství a zároveň učebnice pro potřeby mediků a postgraduálních studentů.

Elíša byl osamělý prorok spjatý s Bohem, kterého charakterizovala lidskost a solidarita. Elíšovy příběhy zaznamenané v Knihách Královských konfrontují čtenáře s jinou perspektivou, s jinými hodnotami, s jiným viděním světa. Strhávají ho k tomu, co není vidět, co je skryté, co přichází shůry. V českém či slovenském prostředí dosud takový výklad Elíšových příběhů nevyšel. Jiří Beneš – učitel Starého zákona a hebrejštiny na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy a Teologickém semináři v Sázavě – napomáhá k pečlivému čtení i promýšlení těchto příběhů a starozákonní zvěsti v neobvyklé šíři i hloubce. Necháme-li se jím vést, shledáme, že tehdejší svět nám zase tak vzdálený není: člověk se od té doby příliš nezměnil.

Připravovaný poslední díl atlasu, zaměřený na motýly s denní aktivitou, je završením čtyřdílné řady atlasů motýlů a housenek střední Evropy. Kromě většině čtenářů známých čeledí denních motýlů, jako jsou otakárkovití, běláskovití, babočkovití, modráskovití a soumračníkovití, zde budou zahrnuty i méně známé čeledi motýlů s výlučně denní aktivitou: vřetenuškovití, nesytkovití a okenáčovití. Na rozdíl od většiny tzv. nočních motýlů, o kterých pojednávaly předchozí tři díly, jsou denní motýli pro svůj nápadný zjev mezi hmyzem považováni za jeden z fenoménů přírodní krásy a v lidském povědomí představují symbol křehkosti a zranitelnosti. S výjimkou odborníků si však málokterý z nás stačil uvědomit, že současný překotný vývoj lidské civilizace, provázený necitlivými zásahy do životního prostředí, se významnou měrou podepisuje na prudkém úbytku motýlů. K nalezení odpovědi a pochopení, proč je žádoucí zachovat toto přírodní dědictví i dalším generacím, by měl přispět i závěrečný díl této řady atlasů.

Vládce Mercie Athelred umírá, aniž po sobě zanechal mužského potomka, a začíná boj o uvolněný trůn. Největší mercijský válečník Uhtred z Bebbanburgu vždy podporoval Athelredovu manželku Athelflaed a také teď se snaží prosadit, aby se vlády nad Mercií ujala ona. Přijmou však mercijští páni a ealdormani jako svého vůdce ženu, třebaže je dcerou krále Alfreda a sestrou současného panovníka Wessexu? A zatímco v Mercii panuje nesvornost znásobená snahou Západosasů přičlenit Mercii ke svému království, objevuje se na severní hranici země nový nepřítel. Sasové zoufale potřebují silného vůdce, ale místo toho bojují mezi sebou o uvolněný trůn a hrozí, že bude zničena jednota Sasů a s ní vše, čeho Sasové ve všech tvrdých bojích se seveřany dosáhli.

Od prvního dne, kdy mi byl Bebbanburg zrádně ukraden, jsem snil o tom, že ho znovu získám. Mí předci vybudovali mocnou pevnost na skále nad mořem. Bebbanburg je nedobytný a patří mně. V Británii trvá nejistý mír. Vikinský vládce Northumbrie Sigtryggr a saská královna Mercie Æthelflaed dodržují sjednané příměří, a tak největší saský válečník Uhtred z Bebbanburgu má konečně šanci pokusit se dobýt zpět svou domovskou pevnost, kterou mu před mnoha a mnoha lety ukradl jeho proradný strýc a v níž nyní sídlí jeho bratranec. Osud je však neúprosný a nepřátelé, kteří se proti Uhtredovi spikli, spolu s přísahou věrnosti Æthelflaed ho od jeho snu vrátit se do Bebbanburgu jako jeho pán odvádějí. Do boje o britská království vstupují nové síly: slavný král Alby Konstantin Skotský se snaží využít příležitosti a zabrat území severně od velké římské zdi. A stejně tak chce nejisté situace využít nejmocnější západosaský ealdorman Æthelhelm k tomu, aby posílil nárok svého vnuka na wessexský trůn. Uhtred je však rozhodnut, že žádní nepřátelé, noví ani staří, kteří se proti němu spojili, ho nemohou od jeho snu odvrátit. Je pán z Bebbanburgu, ale musí vynaložit veškeré zkušenosti a bojové umění, aby svůj sen uskutečnil a znovu získal to, co mu dědickým právem patří.

Autorka ve svém historickém díle románu líčí příběh ženy, která se dostala do konfliktu s dobou v níž žila. Děj románu se odehrává v letech 371 až 378 n. l., tedy v době vrcholícího rozpadu římského impéria na říši východořímskou a západořímskou. Hlavní hrdinkou je Charis z Efesu, mladá aristokratka snaživší se vymanit ze sevření předsudků a společenských konvencí, které ženě jejího původu nedovolovaly studovat, případně uplatnit se v jakémkoliv občanském povolání. Charis, hnána pokusy své rodiny provdat ji za hrubého a krutého místodržitele Festina, v přestrojení za eunucha, tajně uprchne do Alexandrie. Jejím snem je studovat zde Hippokratovu medicínu a stát se lékařkou, což se jí nakonec podaří. V poutavém románovém ději má čtenář možnost sledovat další osudy této odvážné ženy a jejíma očima vidět poslední dny římského impéria.