Charlotte Lerouge-Cohen Knihy

Bídníci IV. ( Selanka v ulici Plymetově a epopeje v ulici sv. Diviše). Tento román zachycuje život francouzského lidu v 1. třetině 19. století. Ústřední postavou je Jean Valjean. Je to bývalý galejník, který se na galeje dostal za krádež chleba. Když se mu podařilo uprchnout, okradl starého kněze, který mu nabídl nocleh. Když ho ale chytli četníci, kněz jim řekl, že stříbrné příbory Jeanu Valjeanovi dal darem, přidal mu ještě stříbrné svícny a tím ho zachránil od galejí. Tím Jeana ovlivnil a ten se poté stal dobrodincem a ochráncem těch nejbídnějších. Jeho protihráčem je policejní prefekt Javert, který ho pronásleduje. Zastává názor, že galejník zůstane galejníkem, a považuje dopadení Valjeana za své životní poslání. Ženskými hrdinkami románu jsou Fantine, mladá žena, kterou bída dohnala k prostituci a její dcera Cosette, které se ujal Jean Valjean a vychovává ji. Román vyznívá jako obžaloba tehdejší společnosti a mravů.

Les Parthes, peuple iranien d’origine nomade qui domina la Mésopotamie et l’Iran du milieu du second siècle av. J.-C. jusqu’en 225 ap. J.-C., furent les grands rivaux des Romains: ceux-ci tentèrent à plusieurs reprises de les envahir et de se substituer à eux en Orient, sans jamais y parvenir. Ce livre analyse l’abondante production de textes et d’images évoquant les Parthes qui, dans tout le monde gréco-romain et jusqu’à la fin du Haut-Empire, accompagna la politique romaine, afin de répondre à deux questions principales : dans quelle mesure l’image des Parthes permet-elle de mieux comprendre les buts poursuivis par les Romains au-delà de l’Euphrate, et quelle somme de connaissances Grecs et Romains amassèrent-ils à propos de ce peuple qui leur évoquait à la fois les Scythes et les Perses, déjà décrits de longue date par les Grecs ?