Charlotte Lerouge-Cohen Knihy

Hrdina románu Jean Valjean byl dvakrát nespravedlivě odsouzen na galeje pro přestupky, jichž se dopustil z donucení. Ač život, jejž vede pod přijatým jménem, když se mu podařilo uprchnout, je jediným řetězem dobrých skutků, zůstává přesto zločincem v očích společnosti, která mu odpírárehabilitaci. Pozadím románu, vyznívajícím v sociální obhajovací řeč, je rozsáhlá freska, zachycující v bohaté galerii postav svět bídy a zločinu, jehož průzkum našel rom. pokračovatele v E. Zolovi. Ústředním dějovým pásmem, v němž se vedle nepravděpodobných zápletek najde nejedno místo jímavé krásy, přečetnými episodami a digresemi, v nichž spisovatel, který v románě propůjčil něco z rysů své mladosti Mariovi, vyslovuje své politické názory a svou humanitní filosofii, vzrostl román v mohutnou encyklopedii, obsahující život francouzské společnosti za restaurace a za červencové monarchie. V originále má tento sociální román, zkřížený s rom. policejním, deset svazků

Les Parthes, peuple iranien d’origine nomade qui domina la Mésopotamie et l’Iran du milieu du second siècle av. J.-C. jusqu’en 225 ap. J.-C., furent les grands rivaux des Romains: ceux-ci tentèrent à plusieurs reprises de les envahir et de se substituer à eux en Orient, sans jamais y parvenir. Ce livre analyse l’abondante production de textes et d’images évoquant les Parthes qui, dans tout le monde gréco-romain et jusqu’à la fin du Haut-Empire, accompagna la politique romaine, afin de répondre à deux questions principales : dans quelle mesure l’image des Parthes permet-elle de mieux comprendre les buts poursuivis par les Romains au-delà de l’Euphrate, et quelle somme de connaissances Grecs et Romains amassèrent-ils à propos de ce peuple qui leur évoquait à la fois les Scythes et les Perses, déjà décrits de longue date par les Grecs ?