Dušan Karpatský
28. únor 1935 – 1. únor 2017
Literární historik, bohemista a kroatista.
V případě Dušana Karpatského, původně pedagoga, v šedesátých letech redaktora Československého rozhlasu, redaktora měsíčníků Plamen a Sešity pro mladou literaturu, v nichž absolvent Filologické fakulty Univerzity Karlovy, kde vystudoval češtinu a srbochorvatštinu, otiskoval své recenze a literární kritiky, bylo Státní cenou pro rok 2003 oceněno celé jeho dosavadní dílo v oblasti literárního překladu. Tomu se osmašedesátiletý autor, popularizátor chorvatské kultury u nás a agilní propagátor české kultury v Chorvatsku, věnuje především.
První překlad z chorvatštiny do češtiny zveřejnil Dušan Karpatský v roce 1958. Dnes jeho bibliografie čítá 88 knih, sedm divadelních a 11 rozhlasových her... Mimo jiné Václava Havla, Vladimíra Holana či Jana Patočku přeložil Karpatský do chorvatštiny, a do srbštiny například i jednu hru Františka Hrubína, která se hrála několik let v bělehradském divadle. Na svém kontě má především mnoho děl, která naopak přeložil z obou těchto jazyků či – jak říká – bosenské nebo černohorské varianty vpodstatě jednoho společného jazyka. Z poslední doby za zmínku stojí antologie Má duše je moře, kterou uspořádal a přeložil společně se svým přítelem Zoranem Pičuljanem, donedávna chorvatským velvyslancem v Praze. V roce 2001 vyšla v češtině Poezie charvátského Jadranu, loni esej Predraga Matvejeviće Breviář Středomoří, a letos v jeho převodu kupříkladu kniha srbského dramatika, básníka a kritika Jovana Hrstice Čechov dramatik.
Od Jihoslovanů obdržel Dušan Karpatský za svou překladatelskou práci spoustu cen, mezi jinými Cenu srbského PEN-centra a Cenu Julia Benešice Spolku chorvatských spisovatelů.