Franz-Josef Schwarz Knihy

Horror, latinské slovo pro „hrůzu“ a „strach“, se stalo označením pro hrůzostrašné příběhy v literatuře a filmu. Edgar Allan Poe je často považován za praotce literárního horroru, avšak toto označení není zcela přesné. Hrůzostrašné prvky se objevují v nejstarších textech, legendách a pohádkách, kde slouží jako zaklínadlo proti smrti. Před Poeem existoval gotický román, charakteristický pro anglickou literaturu 18. a 19. století. Poe však neaplikuje pouze preromantickou fantastiku, ale spíše realizuje filosofickou polohu, která osciluje mezi racionálně-realistickým východiskem a grotesknem jako zobrazením absurdního bytí. Jeho zájem se soustředí na horror, který je intelektuálně gestický, známý jako horror vacui – strach před prázdnem. Poeův horror je gestem nihilismu, spřízněným s nihilismem markýze de Sade nebo hraběte de Lautréamonta, a má málo společného s tajuplnem černých románů. Společné je však lidské a vysvětluje sílu Poeových metafor smrti, soustředěných v souboru Předčasný pohřeb. Povídky zahrnují: Pád do Maelströmu, Rukopis nalezený v láhvi, Podlouhlá bedna, Předčasný pohřeb, Jáma a kyvadlo, Sud vína amontilladského, Berenice, Zánik domu Usherů, Skokan, Maska Červené smrti, Příběh z Rozeklaných hor, Rozhovor Eirose s Charmionem.

Výbor 14 povídek amerického romantického prozaika, básníka a esejisty E. A. Poea, považovaného za zakladatele moderní detektivky a hororu, kongeniálně doplňují kresby českého malíře a ilustrátora Aléna Diviše. V životě i tvorbě obou umělců najdeme mnohé paralely. Oba spojují dramatické životní osudy završené osamělou smrtí v hmotném nedostatku, oba měli zálibu v baladických příbězích s tajemnou atmosférou a také v jejich charakterech lze vystopovat shodné rysy. Tato lidská i umělecká spřízněnost patrně inspirovala Diviše k vytvoření rozsáhlého souboru čítajícího přes šedesát kreseb spojených se spisovatelovými povídkami. Ty se sice dočkaly řady reedic a výborů, ale s Divišovými ilustracemi vycházejí poprvé, a to po více než padesáti letech od jejich vzniku.

Další část románového cyklu, v němž autor líčí životní osudy mladého světoběžníka z vysoké americké společnosti v době do počátků fašismu a hospodářské krize v Evropě. 2. část románu má čtyři knihy - Kniha pátá: Údolí stínů Kniha šestá: Nějaký sladký protijed Kniha sedmá: Cesty slávy Kniha osmá: Vedou jen do hrobu... celý text

Kniha vychází u příležitosti 200. výročí narození básníka a folkloristy Karla Jaromíra Erbena (1811-1870). Erbenovo dílo, především jeho sbírka balad Kytice, podstatně ovlivnilo českou literaturu a kulturu a zasáhlo mnoho generací čtenářů. Není divu, že vyvolalo neutíchající vlnu adaptací, zejména parodií, travestií, parafrází, imitací a dalších literárních žánrů, a to vlnu bez výjimky humornou, ironickou, satirickou, sarkastickou.

Kniha nabízí nejen obsáhlý výbor z básnické tvorby Oldřicha Mikuláška, ale i průvodní komentáře a studie. Podstatnou součástí publikace jsou i dobové ohlasy Mikuláškova básnického díla v podobě četných recenzí, literárněvědných studií a dalších příspěvků. Stranou nezůstaly ani Mikuláškovy reflexe vlastního díla, které jsou zastoupeny vybranými rozhovory, úvahami a dalšími statěmi. Shromážděný materiál představuje jedinečný soubor textů, který podává plastický obraz nejen Mikuláškovy básnické tvorby, ale i její dobové recepce. Texty jsou doprovozeny vybranými fotografiemi, kresbami a karikaturami. Knihu uzavírají ediční poznámka, bibliografie a rejstříky.

Kniha Chléb pod sněhem vůbec poprvé v ucelené podobě představuje publicistickou tvorbu básníka Oldřicha Mikuláška, s níž se v letech 1934–1952 postupně seznamovali čtenáři přerovského listu Obzor a brněnských deníků Rovnost a Lidové (resp. Svobodné) noviny. Na rozdíl od Mikuláškova básnického díla zůstávala doposud stranou zájmu, avšak neprávem. Ve většině novinářských textů se totiž projevuje Mikuláškovo básnické vidění světa i jeho specifický lyrický jazyk. Výbor předkládá přes 130 příspěvků různých žánrů, rozličných námětů a proměnlivého rozsahu z celkového počtu asi 800 zveřejněných publicistických článků Oldřicha Mikuláška. Mikuláškovy texty jsou doplněny o vzpomínky jeho přátel a kolegů na dobu básníkova působení v novinách. Kniha je doprovozena fotografiemi a uzavřena vysvětlivkami dobových reálií, ediční poznámkou a seznamem pramenů a literatury.

Bilingvní vydání slavné povídky E. A. Poea a dalších dvou příběhů potěší každého milovníka tohoto autora a jeho jazyka, zvláště překladatele, knížka je totiž opatřena vysvětlivkami u výrazů, které se dnes běžně neužívají nebo nabyly jiného významu. Stačí ji tedy jen otevřít a začíná tento tajemný, temný příběh: Impia tortorum longas... Bilingvní texty, součást moderní výuky jazyků, nabízejí: - učení přirozeným způsobem: přímým kontaktem s jazykem - okamžitou zpětnou vazbu na mateřský jazyk porovnáním s překlady renomovaných překladatelů - lexikální a gramatický komentář pod čarou - slovní zásobu v kontextu - přímý kontakt s literárními díly v originále a v nezkrácené podobě - autentický text jako motivační element

Kam chodil v Praze za nevěstkami Franz Kafka? Kdo byly „Mucha Girls“? O čem snil Jan Zrzavý? Kde tančila v městě nad Vltavou „Bronzová Venuše“ Josephine Bakerová? A kde byl „záchod sebevrahů“? Na tyto a řadu dalších otázek odpovídá slovem i obrazem kniha Radima Kopáče a Josefa Schwarze "Praha erotická". Publikace představuje sto vybraných míst hlavního města v souvislosti s erotickým, obecněji sexuálním životem Pražanů zejména ve 20. století. Prochází jednotlivé městské čtvrti s důrazem na architektonické prvky a sochy ve veřejném prostoru, na lokality, kde žili nebo provozovali svoji živnost vydavatelé a autoři erotické literatury, ale i malíři, fotografové, filmaři, herci a zpěváci, případně různí popularizátoři, osvětáři a sběratelé, u nichž se objevovaly erotické motivy, a na instituce nejrůznějším způsobem spojené s tematikou lidské sexuality. Publikace přináší vedle úvodu a průvodních textů k jednotlivým zastavením četné ukázky z krásné i odborné literatury a bohatý ilustrační materiál.

Životní osudy a vzpomínky člověka, jehož život nebyl lehký. prošel exilem, totalitou a dožil se i demokracie. Cestou potkal mnoho známých a zajímavých lidí, vytvořil řadu divadelních a rozhlasových her a nepočítaně překladů z angličtiny

Publikace "Když jsem šel okolo vrat..." je prvním úplným a necenzurovaným vydáním známých lechtivých a erotických "Písní krátkých" od sběratele lidové slovesnosti Jana Jeníka z Bratřic (1756-1845). Tento soubor lidových písní kvůli své dráždivé erotické explicitnosti nikdy nevyšel v úplnosti, což se týká i edičních počinů po roce 1989. Kniha vychází při příležitosti 200letého výročí od vzniku.

Autor fantastických a mystických příběhů a současně zakladatel detektivního a hororového žánru ve své povídce z roku 1843 ukazuje, že spousta zdánlivě nevysvětlitelných náhod hraničících až s magií může mít prosté logické a racionální vysvětlení.

Další svazek populární edice Zmizelá Praha přináší výběr historického fotografického materiálu velmi nezvyklého zaměření. Lokály a zařízení dětem nepřístupné, místa spojená s nočním životem města slibují zážitek velmi nevšední.

Terry Lennox je válečný veterán, který své ne příliš šťastné manželství utápí ve whisky. Jednoho večera se před nočním klubem setkává s Philem Marlowem, který k němu pocítí jakési sympatie, a vznikne nezvyklé přátelství. Terryho manželka je ovšem jednoho večera ubita k smrti a nedlouho poté umírá i Lennox, v Mexiku a vlastní rukou. Na první pohled je vše jasné - žárlivý manžel po letech podvádění zavraždil svou manželku a poté, s výčitkami svědomí, zabil i sebe. I když zanechal i dopis, v němž se k vraždě doznává, Marlowe má stále pochybnosti. O vyšetřování se nápadně začne zajímat i úspěšný, ale věčně opilý spisovatel Roger Wade a jeho žena Eileen. Přibývají další mrtví a Marlowe začíná rozplétat záhadu, která začala dávno před jeho setkáním s Terrym. Za svou nejlepší knihu, jak o Loučení s Lennoxem mluvil sám Raymond Chandler, získal v roce 1955 cenu Edgar Allan Poe Awards, dodnes udělované ocenění pro nejlepší díla z detektivního žánru.

Poprvé v češtině vydaný povídkový cyklus vychází v překladu Josefa Schwarze, legendy české překladatelské školy. Laskavou saroyanovskou formou přibližuje radosti a strasti vztahů mezi muži a ženami...

Dvanáct povídek. Směšnost, grotesknost a parodie jsou základními prvky Poeovy tvorby – jsou jakýmsi rubem veškeré úděsnosti a hrůznosti lidského údělu, který je vždy znovu redukován malostí, zvráceností, zlem a smrtí, což Poea odjakživa fascinovalo. Specificky lidskou schopností je rozeznávat vlastní konečnost a omezenost, ale také snaha právě tuto existenciální redukci překonat nadosobními, transcendentálně „pravdivými“ konstrukcemi a hodnotovými systémy. A je to následovně konfrontace všech těchto konstrukcí a systémů s vytrvale neutěšenou a v podstatě neměnnou absurditou života, jež vyvolává jinou specificky lidskou schopnost – smích. Člověk v určitých okamžicích pochopí grotesknost svého bytí – a směje se, ať už sám sobě, nebo jiným, a blíží se tím skutečnému poznání. Podle všeobecného názoru je právě takovýto okamžik tvůrčím východiskem Edgara Allana Poea – což dokladuje předkládaným souborem povídek Na slovíčko s mumií.

Soubor povídek amerického autora vyšel až po jeho smrti a obsahuje výběr prací, otiskovaných od padesátých do sedmdesátých let v prestižních časopisech. Ve většině povídek zaznamenává Saroyan drobné, sotva postižitelné okamžiky v životě a v mezilidských vztazích, které mají pro všechny zúčastněné rozhodující význam a často nepozorovatelně změní jejich osud. Charakteristické jako vždy je zde z autorovy strany laskavé porozumění pro lidské slabosti a nezdolný životní optimismus.

V této knize vypráví Saroyan o své cestě, kterou podnikl v roce 1963 v postarší limuzíně z kanadského Ontaria do Fresna, kam ale v knize nakonec nedojede. Doprovází ho jeho stejně starý bratranec John, s kterým vede delší či kratší debaty na nejrůznější témata, včetně spisovatelského řemesla, a také o smrti a hledání vlastní identity a původu. Za cíl své cesty vysloví Saroyan snad trochu žertem přání stát se na chvíli šoférem vážených členů své rodiny, a samozřejmě než k ní dojede, povozit a vlastně poznat nejrůznější stopaře, nejlíp potulné vagabundy. Vzniká tak pestrá směs drobných příhod, žánrových obrázků, náhodných setkání a rozhovorů s obyčejnými i originálními lidmi.

Název této publikace je záměrným odkazem. Jestliže jsme jednu z kapitol studie Zůstaňtež tudíž tajemstvím…, publikované v roce 2010, pojmenovali právě tak, přebíráme tentýž název pro nynější práci z jediného důvodu: jde o spojité nádoby, o dvě strany téže mince, o knihy, jejichž ústřední téma je jedno. A sice erotika, jak se projevovala v českém prostředí v porevolučním dvacetiletí v kontaktu s různými druhy uměn, od literatury původní, přes výtvarné umění, komiks, fotografii, film, divadlo či hudbu, po literaturu překladovou. A nejen v kontaktu s uměnami, ale i relevantními vědami: právě tímto směrem míří příspěvky, pohybující se v rámci sociologie, sexuologie, psychologie (zejména v souvislosti se zobrazováním sexu a nahoty na internetu), potažmo kulturologie.

Román známého anglického satirika ostře útočí na podmínky na anglických elitních školách a na životní styl novodobé aristokracie. Hlavní dějovou linii tvoří tragikomické osudy vyloučeného žáka elitní oxfordské školy, který se po mnoha pikareskních zážitcích po roce na školu zase vrací. Kniha je mnohoznačným dílem mezi neopominutelné prózy světové literatury. Vyniká společenskou kritikou, situační komikou, výbornou charakteristikou osob i působivou formou zpracování.

Antologie erotiky v české literatuře. Výprava za tématem erotiky napříč staletími - od počátků po rok 1989. Pouť začíná v polovině 14. století dramatickým Mastičkářem a končí texty, které vznikly těsně před "listopadovým uragánem". Povaha sebraného materiálu je různá, jako se různily doby, kdy jednotlivé příspěvky vznikaly. Čtenář objeví jak velké postavy dějin české literární erotiky (Jeník z Bratřic, K. H. Mácha, K. J. Obrátil), tak desítky autorů anonymních, zapomenutých nebo dosud neobjevených. Autorem osvětové předmluvy je esejista Jan Nejedlý. Kniha pojatá zábavným, nenuceným způsobem poslouží dobře k čtení, listování i snění v každém věku.

Román patří k stěžejním dílům amerického prozaika, laureáta Nobelovy ceny (1949). Hrdinou knihy, zavádějící na americký Jih, je sirotek, o němž těžko říci, zda je původu bílého nebo černošsky smíšeného, který se však jako vyděděnec společnosti hlásí k původu černému a posléze se stává obětí společenských konfliktů a rasové zaujatosti. Není však obětí pokornou, nýbrž vzpurnou, a jako žhář a vrah není ani obětí nevinnou, nýbrž provinilou. Jeho vina je součástí viny spoluobčanů, přátel i nepřátel, zvrhlé rasové nenávisti vůbec. Dramatický příběh je zarámován poutí těhotné dívky, hledající otce svého dítěte.

V poli nedaleko anglického Muddingtonu je nalezena uškrcená mladá dívka a vzápětí je zavražděn doktor Lorrimer, jeden z laborantů proslulé Hoggattovy laboratoře, která zkoumá stopy z místa činu. Souvisí Lorrimerova smrt s jeho prací, nebo je třeba motiv hledat spíše v jeho osobním životě?Než inspektor Dalgliesh případ vyřeší, dostane na tucet podob Lorrimerovy osobnosti, na tucet motivů i podezřelých. 01-079-82

Legendární kniha Saroyanových osobních výpovědí patří již léta mezi nejvyhledávanější díla tohoto autora u nás.

Nezkrácený text. Souběžný český text. Růže pro Emilii je nejznámějším příběhem ze stejnojmenné sbírky povídek od amerického spisovatele a držitele Nobelovy ceny Williama Faulknera, který je jinak notoricky známý romány jako Absolone, Absolone! či Když jsem umírala. Ve svých příbězích mistrovsky vystihuje poměry na amerického Jihu a krutou realitu otrokářství i jeho dozvuků. Nyní představujeme výběr jeho povídek v anglicko-českém vydání.

Chcete se octnout na cestě vlakem Southern Pacifik z Oaklandu do Fresna v roce 1915? Chcete navštívit newyorský hotel YMCA na Manhattanu v roce 1928 nebo hotel Bukurešť v Moskvě v roce 1935? A co se takhle něco dovědět o Králi králů v Místě míst? Jednotlivé a pestré momentky, vzpomínky a záblesky z různých míst a z rozpětí let 1912 - 1969.

Kniha obsahuje 5 detektivních povídek amerického spisovatele – Vraždy v ulici Morgue, Záhada Marie Rogetové, Odcizený dopis, Vrah jsi ty! a Zlatý brouk. Ve třech povídkách vystupuje Augustin Dupin, známý svým analytickým myšlením. Ve čtvrté je detektivem anonymní vypravěč s břichomluveckými schopnostmi. V poslední povídce vystupuje William Legrand, který nalezne pirátský poklad. Parádní koláže Václav Sivko. Edice Máj, svazek 49.

Soubor originálních přírodních esejů amerického literáta a filozofa. Ve své nejznámější knize líčí svůj dvouletý pobyt ve vlastnoručně postavené chatě na břehu jezera Walden, kde žil odloučeně od společnosti v nejužším kontaktu s okolní přírodou. Ze zkušeností vznikla sugestivní kontemplace nad vztahem člověka a přírody, nad smyslem lidského života a existence. Doslov napsal Josef Jařab.... celý text

Dvaadvacetiletá Cordelia se po smrti svého společníka stává jedinou majitelkou soukromé detektivní kanceláře. Jako první si ji najme sir Ronald Callender, aby objasnila příčinu sebevraždy jeho syna Marka. Mark nečekaně odešel v posledním roce ze studií v Cambridgi a přijal místo zahradníka v rodině Marklandových. O necelé tři týdny později ho nalezli za podezřelých okolností v jeho domku oběšeného. Podle stopy rtěnky na jeho rtech se zdá, že jej v den smrti navštívila jakási žena. Vědí něco spolužáci ze školy, nebo snad slečna Marklandová, která si jako jediná z rodiny Marka všímala? Cordelia, která od začátku nevěří, že šlo o sebevraždu, skládá dohromady fakta a odhaluje pečlivě utajovaná rodinná tajemství.

Název svého stěžejního díla, Cesty do Indie, převzal Forster od Walta Whitmana. Zatímco však americký básník tak koncem 60. let 19. století pojmenoval skladbu oslavující otevření Suezského průplavu a vyjadřující naději ve sbratření lidí všech ras, u britského romanopisce bere na sebe téma možného porozumění mezi obyvateli různých kontinentů podstatně trpčejší a ironičtější podobu. Tak jako na šachovnici postavil Forster proti sobě dva tábory: na jednu stranu povýšeneckou anglickou menšinu, na stranu druhou místní indickou elitu, reprezentovanou doktorem Azízem, muslimským chirurgem, který musí snášet ponižování ve vlastní zemi. Mezi nimi hraje svůj part liberální anglický učitel Fielding, jenž si za sympatie k domorodému obyvatelstvu vyslouží od svých krajanů podezřívavé opovržení. Přestože Forsterův román v prvé řadě odhaluje lidsky nedůstojné koloniální praktiky, jeho poselství je mnohem obecnější – dotýká se možností a překážek komunikace nejen mezi příslušníky rozdílných národů či kultur, ale i mezi lidmi vůbec. Proto také bývá považován za významný mezník v dějinách britské literatury 20. století.

V šestatřiceti kapitolkách jako by si autor namátkou vybíral střípky zážitků, které si jeho paměť náhodou zachovala a on je jaksi dofabuloval či vypointoval s jistou dávkou své osobité filozofie...

Šestadvacetiletý Harry Angstrom, někdejší hvězda středoškolského basketbalového týmu, pociťuje s ubíhajícími roky stále tísnivěji vlastní roli bezvýznamného jedince nemilosrdně pohlcovaného a manipulovaného okolím. Zoufalá snaha uprchnout před neuspokojivým stavem vlastního manželství, bezperspektivním zaměstnáním v provinčním městě i pochybami o sobě samém jej nakonec dovede až ke skutečnému útěku, který však místo řešení přináší jen další komplikace… První díl Updikeova románového cyklu, sledujícího na osudech oblíbeného hrdiny poválečné proměny života amerických středních vrstev, lze číst jako příběh o útěku před odpovědností, zároveň však i vnímat jako působivý obraz moderního člověka nuceného neustále bojovat s vědomím smrtelnosti a omezenosti vlastních možností.

Jediný dokončený román amerického prozaika Edgara Allana Poea vypráví příběh Artura Gordona Pyma, který se z touhy po dobrodružství tajně vydá na moře. Jeho přítel, syn námořního kapitána, jej skryje na lodi a tají jeho přítomnost před ostatními, dokud nebudou dostatečně daleko. Záhy však na lodi vypukne vzpoura, při níž je povražděna původní posádka a Arturovo dobrodružství se změní v noční můru a nekonečný řetězec hrůz, z nichž některé se ani nezdají být z tohoto světa. Konec napínavého románu nechal Poe záměrně otevřený.

Humoristický román významného anglického spisovatele, který se přiřadil k literární skupině „rozhněvaných mladých mužů“. Příběh z amerického intelektuálního prostředí, jehož hrdinou je domýšlivý a přitom snobský „pomenší tlustý Angličan“, soudobý prostopášník, který podniká pikareskní pouť americkými večírky, milostnými dobrodružstvími a kolejními debatami, přičemž ho autor na společenském fóru nemilosrdně odhaluje v celém jeho domýšlivém snobství.

Kočka je zvíře přímo legendární. Dokonce i v české literatuře. Hloubání nad její duší se věnoval Jan Neruda i Jaroslav Hašek, veselé i smutné historky zažívá jako přítel člověka v textech Josefa Škvoreckého či Michaely Klevisové, podlehli jí spisovatel Karel Čapek nebo Bohumil Hrabal. Konečně je zde antologie, kde kočka hraje jedinou roli, kterou si zaslouží – tu hlavní.

Bibliografie Jaroslava Seiferta uzavírá šestnáctisvazkové Dílo Jaroslava Seiferta soupisem veškerého Seifertova díla i literatury o jeho životě a tvorbě. Bibliografie shrnuje primární i sekundární literaturu v maximálním možném rozsahu, a představuje tak důležitý zdroj pro další seifertovská literární a životopisná bádání. Bibliografie shromažďuje dokumenty bez ohledu na jazyk, místo a čas jejich vydání, v případě vlastních Seifertových textů pokrývá i rukopisy a další nepublikovaný pramenný materiál. Kromě textových dokumentů jsou do bibliografie zařazeny i zvukové knihy a záznamy divadelních, rozhlasových, televizních a filmových pořadů, ať už v podobě Seifertovy tvorby nebo adaptací jeho díla jinými autory. Bibliografie je uspořádána podle jednotlivých typů dokumentů a chronologicky a doplňuje ji několik rejstříků. Bibliografie vyjde v roce 2016 v knižní formě jako samostatný svazek, později bude zpřístupněna také v elektronické podobě, která umožní snadné vyhledávání záznamů a průběžnou aktualizaci dat. Svazek přinese také opravy a doplňky Díla Jaroslava Seiferta. – Vychází za podpory Hlavního města Prahy a Ministerstva kultury ČR.

Kronikář amerického Jihu vypráví v románě o dvou zámožných jižanských rodinách od sklonku minulého století do konce druhé světové války. Jejich osudy, představující příběhy zrazené lásky a zrazeného lidství, jsou motivovány krutými vášněmi, kariérismem a kořistnictvím.