Franz-Josef Schwarz Knihy

Horror, latinské slovo pro „hrůzu“ a „strach“, se stalo označením pro hrůzostrašné příběhy v literatuře a filmu. Edgar Allan Poe je často považován za praotce literárního horroru, avšak toto označení není zcela přesné. Hrůzostrašné prvky se objevují v nejstarších textech, legendách a pohádkách, kde slouží jako zaklínadlo proti smrti. Před Poeem existoval gotický román, charakteristický pro anglickou literaturu 18. a 19. století. Poe však neaplikuje pouze preromantickou fantastiku, ale spíše realizuje filosofickou polohu, která osciluje mezi racionálně-realistickým východiskem a grotesknem jako zobrazením absurdního bytí. Jeho zájem se soustředí na horror, který je intelektuálně gestický, známý jako horror vacui – strach před prázdnem. Poeův horror je gestem nihilismu, spřízněným s nihilismem markýze de Sade nebo hraběte de Lautréamonta, a má málo společného s tajuplnem černých románů. Společné je však lidské a vysvětluje sílu Poeových metafor smrti, soustředěných v souboru Předčasný pohřeb. Povídky zahrnují: Pád do Maelströmu, Rukopis nalezený v láhvi, Podlouhlá bedna, Předčasný pohřeb, Jáma a kyvadlo, Sud vína amontilladského, Berenice, Zánik domu Usherů, Skokan, Maska Červené smrti, Příběh z Rozeklaných hor, Rozhovor Eirose s Charmionem.

Výbor 14 povídek amerického romantického prozaika, básníka a esejisty E. A. Poea, považovaného za zakladatele moderní detektivky a hororu, kongeniálně doplňují kresby českého malíře a ilustrátora Aléna Diviše. V životě i tvorbě obou umělců najdeme mnohé paralely. Oba spojují dramatické životní osudy završené osamělou smrtí v hmotném nedostatku, oba měli zálibu v baladických příbězích s tajemnou atmosférou a také v jejich charakterech lze vystopovat shodné rysy. Tato lidská i umělecká spřízněnost patrně inspirovala Diviše k vytvoření rozsáhlého souboru čítajícího přes šedesát kreseb spojených se spisovatelovými povídkami. Ty se sice dočkaly řady reedic a výborů, ale s Divišovými ilustracemi vycházejí poprvé, a to po více než padesáti letech od jejich vzniku.

Další část románového cyklu, v němž autor líčí životní osudy mladého světoběžníka z vysoké americké společnosti v době do počátků fašismu a hospodářské krize v Evropě. 2. část románu má čtyři knihy - Kniha pátá: Údolí stínů Kniha šestá: Nějaký sladký protijed Kniha sedmá: Cesty slávy Kniha osmá: Vedou jen do hrobu... celý text

Kniha vychází u příležitosti 200. výročí narození básníka a folkloristy Karla Jaromíra Erbena (1811-1870). Erbenovo dílo, především jeho sbírka balad Kytice, podstatně ovlivnilo českou literaturu a kulturu a zasáhlo mnoho generací čtenářů. Není divu, že vyvolalo neutíchající vlnu adaptací, zejména parodií, travestií, parafrází, imitací a dalších literárních žánrů, a to vlnu bez výjimky humornou, ironickou, satirickou, sarkastickou.

Kniha nabízí nejen obsáhlý výbor z básnické tvorby Oldřicha Mikuláška, ale i průvodní komentáře a studie. Podstatnou součástí publikace jsou i dobové ohlasy Mikuláškova básnického díla v podobě četných recenzí, literárněvědných studií a dalších příspěvků. Stranou nezůstaly ani Mikuláškovy reflexe vlastního díla, které jsou zastoupeny vybranými rozhovory, úvahami a dalšími statěmi. Shromážděný materiál představuje jedinečný soubor textů, který podává plastický obraz nejen Mikuláškovy básnické tvorby, ale i její dobové recepce. Texty jsou doprovozeny vybranými fotografiemi, kresbami a karikaturami. Knihu uzavírají ediční poznámka, bibliografie a rejstříky.

Kniha Chléb pod sněhem vůbec poprvé v ucelené podobě představuje publicistickou tvorbu básníka Oldřicha Mikuláška, s níž se v letech 1934–1952 postupně seznamovali čtenáři přerovského listu Obzor a brněnských deníků Rovnost a Lidové (resp. Svobodné) noviny. Na rozdíl od Mikuláškova básnického díla zůstávala doposud stranou zájmu, avšak neprávem. Ve většině novinářských textů se totiž projevuje Mikuláškovo básnické vidění světa i jeho specifický lyrický jazyk. Výbor předkládá přes 130 příspěvků různých žánrů, rozličných námětů a proměnlivého rozsahu z celkového počtu asi 800 zveřejněných publicistických článků Oldřicha Mikuláška. Mikuláškovy texty jsou doplněny o vzpomínky jeho přátel a kolegů na dobu básníkova působení v novinách. Kniha je doprovozena fotografiemi a uzavřena vysvětlivkami dobových reálií, ediční poznámkou a seznamem pramenů a literatury.

Čtyřiatřicet povídek známého spisovatele se snaží ukázat mnohotvárnost a všestrannost jeho talentu. Jde o příběhy, v nichž se jeví jako předchůdce povídky kriminální a detektivní, vědeckofantastické a jako žánru označovaného jménem horror. Autor v nich rozehrává svou jedinečnou fantazii a uplatňuje smysl pro logickou a rozumovou konstrukci. Povídky: Pád do Maelstömu, Rukopis nalezený v láhvi, Podlouhlá bedna, Vraždy v ulici Morgue, Zlatý brouk, Vrah jsi ty !, Předčasný pohřeb, Jáma a kyvadlo, Zánik domu Usherů, Sud vína amontilladského Skokan, Maska Červené smrti, Muž davu, Démon zvrácenosti, Berenice, William Wilson, Černý kocour, Zrádné srdce, Eleonora, Medailón, Rozhovor Eirose s Charmionem, Příběh z Rozeklaných hor, Tisící druhý Šeherezádin příběh, Senzace s balónem, Tři neděle v týdnu, Von Kempelen a jeho objev, O šizení jakožto exaktní vědě, Nikdy se s čertem nesázej o hlavu !, Ďábel ve zvonici, Král Mor, Anděl pitvornosti, Metoda doktora Téra a profesora Péra, Na slovíčko s mumií, Muž, který se rozpadl. Povídkář Poe. Vydání v Odeonu druhé. Edice Klub čtenářů, svazek 413.

Kam chodil v Praze za nevěstkami Franz Kafka? Kdo byly „Mucha Girls“? O čem snil Jan Zrzavý? Kde tančila v městě nad Vltavou „Bronzová Venuše“ Josephine Bakerová? A kde byl „záchod sebevrahů“? Na tyto a řadu dalších otázek odpovídá slovem i obrazem kniha Radima Kopáče a Josefa Schwarze "Praha erotická". Publikace představuje sto vybraných míst hlavního města v souvislosti s erotickým, obecněji sexuálním životem Pražanů zejména ve 20. století. Prochází jednotlivé městské čtvrti s důrazem na architektonické prvky a sochy ve veřejném prostoru, na lokality, kde žili nebo provozovali svoji živnost vydavatelé a autoři erotické literatury, ale i malíři, fotografové, filmaři, herci a zpěváci, případně různí popularizátoři, osvětáři a sběratelé, u nichž se objevovaly erotické motivy, a na instituce nejrůznějším způsobem spojené s tematikou lidské sexuality. Publikace přináší vedle úvodu a průvodních textů k jednotlivým zastavením četné ukázky z krásné i odborné literatury a bohatý ilustrační materiál.

Životní osudy a vzpomínky člověka, jehož život nebyl lehký. prošel exilem, totalitou a dožil se i demokracie. Cestou potkal mnoho známých a zajímavých lidí, vytvořil řadu divadelních a rozhlasových her a nepočítaně překladů z angličtiny

Publikace "Když jsem šel okolo vrat..." je prvním úplným a necenzurovaným vydáním známých lechtivých a erotických "Písní krátkých" od sběratele lidové slovesnosti Jana Jeníka z Bratřic (1756-1845). Tento soubor lidových písní kvůli své dráždivé erotické explicitnosti nikdy nevyšel v úplnosti, což se týká i edičních počinů po roce 1989. Kniha vychází při příležitosti 200letého výročí od vzniku.