Laird Barron Životopis
Laird Barron se ve svém díle často zabývá temnými stránkami lidské povahy a zlem, které lidé páchají. Jeho styl je mrazivý a atmosférický, často zasazený do syrových a odlehlých prostředí, která podtrhují pocit izolace a napětí. Barron mistrně buduje napětí a znepokojení, ponořuje čtenáře do světů plných nevysvětlitelných jevů a hluboce zakořeněného strachu. Jeho povídky a romány zkoumají hranice mezi realitou a nadpřirozenem, zanechávajíce trvalý dojem na čtenářově mysli.
Jeden z nejvýraznějších současných „mistrů hrůzy“, obvykle zařazovaný do žánrů horror, noir a dark fantasy. Obrovský literární talent a působivý vypravěč, strůjce příběhů nabitých metafyzickým děsem tak přesvědčivým, prožitým a tíživým, že se vám velmi snadno vypálí do hlavy. (Nikdy nečtěte Barrona, máte-li depresi.)
„Píšu příběhy s prvky zločinu a horroru. Libuji si v brakové literatuře, románech odehrávajících se v minulých časech, v science-fiction a v žánru noir. Mé práce obvykle spojují jeden či více z těchto elementů a mixují je s příšernostmi nebo s podivnými nadpřirozenými vlivy.“
Vlivy Laird Barron se narodil ve městě Palmer na Aljašce, kde prožil celkem krušné dětství. Rodina žila v osamocení a trpěla chudobou. „Myslím, že vyrůstat v prostředí lidem nepřátelském je zkušenost, který vás zformuje fyzicky i psychicky. Intenzivní chlad, intenzivní žár, přehnané kontrasty světla a tmy, intenzivní izolace, to jsou prvky, z nichž je složená moje osobnost a také témata, o nichž jsem se rozhodl psát.“
(…) „Na Aljašce jsem pracoval jako rybář a stavební dělník a závodil jsem se psími spřeženími. Nechal jsem toho v roce 1995, kdy jsem se přesunul do státu Washington a začal se věnovat psaní. (…) Dnes žiju na tichém, stinném předměstí plném zeleně a kolem domu mám bílý plaňkový plot. Moje sněžnice, zbraně a nože odpočívají ve skříni. Vyhovuje mi to.“
Motivace „Horror je můj motor. Doléhá na mě na animální úrovni a naplňuje mou touhu vytvářet scénáře. Nejspíš důsledek dětství, které se často týkalo víc základního přežití než nějakého dospívání ve vyrovnaného dospělého. Vždycky mě trápily živé noční můry a hodně mých prací pochází z této setby. Nadpřirozený horror je můj přetlakový ventil pro nevyřešené duchovní otázky. Je to můj způsob, jak si lízat rány, které se odmítají zahojit.“
Oblíbenci „Mými oblíbenými autory a světly v dálce za soumraku jsou například Cormac McCarthy, Roger Zelazny, Michael Shea, Anne Sexton, Martin Cruz Smith, Angela Carter, T.E.D Klein a Peter Straub. (…) Můj oblíbený nápoj je skotská. Mými oblíbenými zpěváky jsou Roger Miller a Marty Robbins. Nejlepším románem, jaký jsem kdy četl, je Krvavý poledník. Za svůj největší úspěch považuji to, že jsem si zasloužil věrnost svého starého psa.“