Jaromír John Knihy

Jméno Aloise Topiče je dnes většině lidí neznámé. Jistě ho však znají ti, kdo si rádi prohlížejí muzejní přírodopisné sbírky, protože je uvedeno u mnoha exponátů v Národním muzeu i v muzejích četných českých měst. Z deníků a vzpomínek podnikavého českého cestovatele, který seněkolikrát vypravil do Austrálie a obohatil naši zemi dnes už mnohdy vzácnými ukázkami života tehdejších australských obyvatel i tamější přírody, sestavil Jaromír John v roce 1938 tuto poutavou knížku.

Vyprávění o pestrém životě dětí na "rajském ostrově" Žofíně je zároveň bohatým vylíčením stavby Národního divadla a jeho zkázy požárem. Doprovázeno dokumentárními snímky.

Snad každý zná šlechetného, chrabrého, i když více než podivínského rytíře Dona Quijota a jeho nerozlučného druha Sancha Panzu. Chudého zemana dona Quijana pobláznila četba rytířských románů. Pod jménem Don Quijote de la Mancha se proto vydává na pouť za ideály bludného rytířství aza vysněnou dámou svého srdce Dulcineou. Se vznešeným posláním ale ostře kontrastuje jeho vytáhlá postava stárnoucího muže, improvizované rezavé brnění, ubohá herka Rosinante i jeho přízemní, ale upřímný panoš, sedlák Sancho. Během cesty překonávají oba hrdinové množství překážek a protivenství, jimž se srdečně zasmějeme, zároveň však pocítíme smutek nad jejich marností a uvědomíme si rozpor mezi šlechetnými ideály a mnohdy nelítostnou realitou. Slavný příběh španělského prozaika, dramatika a básníka Miquela de Cervantes Saavedry spatřil světlo světa poprvé v roce 1605. Už tehdy zaznamenal okamžitý úspěch u čtenářů, dokonce jakýsi smělý falzifikátor vydal údajný druhý díl této knihy. Český spisovatel Jaromír John renesanční román převyprávěl a svým poetickým jazykem ho přiblížil dnešnímu čtenáři.

Společenskopsychologický román přibližuje život českého maloměšťanstva a venkovské inteligence na konci 19. a začátku 20. století. Zachycuje život maloměšťáků a šlechticů na konci 19. stol. a na začátku 20. stol. Osud děje je tragikomický a jímavý osud knížecího nadlesníka ČeňkaEngelberta, uzavřený citovou katastrofou z níž vychází hrdina jako apatický přemýšlivec, žijící mimo čas a prostor. Román má hluboký společenský smysl. Pravý život je boj a činnost - v tom je aktuální výzva.

Publikace obsahuje tři romaneta: Zbloudilý syn, Paní Bohdana a skutečný příběh podkrkonošké sklářské rodiny - Eskamotér Josef. První z nich je protiválečná povídka - Zbloudilý syn - v níž autor vylíčil příběh válečného fanatika rakousko-uherského důstojníka maďarsko-charvátského původu, v jehož postavě podjal budoucí nacistickou krutovládu. V povídce druhé - Paní Bohdana - vykreslil autor s duchaplnou ironií srážku dvou různorodých povah mladého lesního adjunkta, záložního důstojníka. Poslední povídka - Eskamotér Josef - je v podstatě ironická parafráze starozákonního příběhu Jobova. Líčí příběh nezaměstnaného podkrkonošského skláře, náboženského hloubala a jeho ženy zanícené spiritistky. Josef po bludném putování za prací se pokusí zachránit svou rodinu tím, že se vydává za kouzelníka...

Román zrození a růstu. Druhé vydání. 1. vydání vyšlo 1921 pod názvem Tátovy povídačky.

Kniha s podtitulem "film lásky z roku 1872" je zajímavý literární experiment. V tomto románu v dopisech, které si v sedmdesátých letech minulého století psali Johnovi rodiče, autor s úspěchem využil dobové milostnékorespondence, aby zachytil tehdejší kulturní a společenskou atmosféru a charakterizoval jednotlivé postavy. Základem tohoto vydání je text z roku 1948.

S humorem až nadsázkou, místy s lehkým smutkem vypráví John o myšlení, náladách,touhách i zármutku českých vojáků v zákopech, lazaretech i zázemí. Tragika a nesmyslnost 1. světové války, vyznívající z podtextu jednotlivých povídek, zařazuje knihu mezi stěžejní díla líčící osudčeských lidí té doby. 14. vydání, v ČS šesté

Snad každý zná šlechetného, chrabrého, i když více než podivínského rytíře Dona Quijota a jeho nerozlučného druha Sancha Panzu. Chudého zemana dona Quijana pobláznila četba rytířských románů. Pod jménem Don Quijote de la Mancha se proto vydává na pouť za ideály bludného rytířství aza vysněnou dámou svého srdce Dulcineou. Se vznešeným posláním ale ostře kontrastuje jeho vytáhlá postava stárnoucího muže, improvizované rezavé brnění, ubohá herka Rosinante i jeho přízemní, ale upřímný panoš, sedlák Sancho. Během cesty překonávají oba hrdinové množství překážek a protivenství, jimž se srdečně zasmějeme, zároveň však pocítíme smutek nad jejich marností a uvědomíme si rozpor mezi šlechetnými ideály a mnohdy nelítostnou realitou. Slavný příběh španělského prozaika, dramatika a básníka Miquela de Cervantes Saavedry spatřil světlo světa poprvé v roce 1605. Už tehdy zaznamenal okamžitý úspěch u čtenářů, dokonce jakýsi smělý falzifikátor vydal údajný druhý díl této knihy. Český spisovatel Jaromír John renesanční román převyprávěl a svým poetickým jazykem ho přiblížil dnešnímu čtenáři. Pro čtenáře od 12 let.

Kniha s podtitulem Podivuhodné příhody českého vojáka ve světové válce. Dílo vzniklo v roce 1938, kdy hitlerismus ohrožoval celou Evropu, což v autorovi vyvolalo vzpomínky na minulou válku, kterou prožil jako rakouský důstojník v Srbsku a drsných albánských horách a své setkání s koránem a muslimskou vírou při psaní této knihy zdatně využil. Hrdinou příběhu je Václav Hubáček, hoch zvídavý, pracovitý, který prochází tvrdou školou života. Pohádkový příběh skončí šťastně. Situace, která dílo vyvolala, však perostla do války. Kniha je posledním Johnovým dílem pro mládež. Doslov a vysvětlivky: Helena Šmahelová

Soubor šesti povídek a jedné novely, humorně a rozmarně laděných próz, vzniklých koncem třicátých a čtyřicátých let. (uspořádal, edičně připravil a vstupní medailón napsal Jiří Holý. - 1. vydání v tomto celku)

Kniha má dvě části - Aforismy, poprvé vydané v knižní podobě. První část nazvaná Laškovné definice kde autor odhaluje lidské vlastnosti, obecné i dobové jevy spjaté s politickou i společenskou atmosférou kolem roku 1939. Ve druhé části pak čistými aforismy, které uchvátí moudrostí anápaditostí.

Snad každý zná šlechetného, chrabrého, i když více než podivínského rytíře Dona Quijota a jeho nerozlučného druha Sancha Panzu. Chudého zemana dona Quijana pobláznila četba rytířských románů. Pod jménem Don Quijote de la Mancha se proto vydává na pouť za ideály bludného rytířství aza vysněnou dámou svého srdce Dulcineou. Se vznešeným posláním ale ostře kontrastuje jeho vytáhlá postava stárnoucího muže, improvizované rezavé brnění, ubohá herka Rosinante i jeho přízemní, ale upřímný panoš, sedlák Sancho. Během cesty překonávají oba hrdinové množství překážek a protivenství, jimž se srdečně zasmějeme, zároveň však pocítíme smutek nad jejich marností a uvědomíme si rozpor mezi šlechetnými ideály a mnohdy nelítostnou realitou. Slavný příběh španělského prozaika, dramatika a básníka Miquela de Cervantes Saavedry spatřil světlo světa poprvé v roce 1605. Už tehdy zaznamenal okamžitý úspěch u čtenářů, dokonce jakýsi smělý falzifikátor vydal údajný druhý díl této knihy. Český spisovatel Jaromír John renesanční román převyprávěl a svým poetickým jazykem ho přiblížil dnešnímu čtenáři.

Významnou součástí díla spisovatele Jaromíra Johna je jeho rozsáhlá korespondence. Dopisoval si se Šaldou, s Vančurou, s Františkem Halasem i s mnoha dalšími básníky a umělci, ale nejen s nimi, také s "obyčejnými" prostými čtenáři, s "osvětáři", začínajícími literáty, redaktory... Ucelený soubor listů, adresovaný tehdy začínajícímu spisovateli, dnes zasloužilému umělci Karlu Michlovi má v tomto kontextu významné postavení. Vyčteme z něho svědectví o vzniku krásného přátelského vztahu, dozvíme se mnoho zajímavého o kulturním a uměleckém životě u nás, o zrodu Johnových a Michlových děl. Ale nejen to: knížka je v duchu svého názvu "Rady mladšímu spisovateli" rovněž vzácnou ukázkou Johnova moudrého myslitelství, dokladem jeho nementorské péče o mladé talenty.

Nedokončený jarmareční román o ševci Honzovi z Haštalského náměstí.

Román vznikal ve 30. letech 20. století, autor ho tehdy publikoval na pokračování v časopise Pestrý týden. Významný spisovatel, známý především svou oblíbenou knihou Večery na slamníku, se pokusil vytvořit náročnou a zajímavě komponovanou kroniku, která by zachytila některé vývojové rysy české společnosti od přelomu století až do třicátých let. Osou vypravování je nejen osud ústředního hrdiny - "estéta" Ctibora Vašátka, který se složitě a kompliikovaně snaží prodrat spletí myšlenek, názorů a proudů k prosazení vlastní subjektivity, ale i dalších reprezentativních typů, příznačných pro tvářnost zobrazovaných událostí. Vznikla tak poutavá a zajímavá knížka, pozoruhodná svou bohatou dějovostí i autorovým popisem dobových životních stylů. I když je toto vydání Estéta zpřístupněním jen prvé části zamýšleného rozsáhlého, avšak nedokončeného románového cyklu, nic to neubírá na jeho základní dotvořenosti a čtenářské přitažlivosti.

Vtipné, dobově zabarvené causerie, ve kterých se autor vysmívá maloměšťáckému životnímu stylu a secesnímu nevkusu, rozporu mezi zdravým rozumem a konvencí i přežitým společenským vztahům, jsou zároveň plny shovívavosti k lidským slabostem a lásky k prostým lidem. Všech sedm próz tohoto souboru vycházelo porůznu v letech 1934-1940 v našich novinách a časopisech...

Román vypráví o psychicky vyšinutém člověku, venkovském chudákovi, který do svých sedmi let žil ve chlévě s kozami a psem...

Dílo nalezené v literární pozůstalosti autora, soubor dopisů s očíslováním od autora.

Ironická parafráze starozákonního příběhu Jobova. Líčí příběh nezaměstnaného podkrkonošského skláře, náboženského hloubala a jeho ženy zanícené spiritistky. Josef po bludném putování za prací se pokusí zachránit svou rodinu tím, že se vydává za kouzelníka... První vydání.

Snad každý zná šlechetného, chrabrého, i když více než podivínského rytíře Dona Quijota a jeho nerozlučného druha Sancha Panzu. Chudého zemana dona Quijana pobláznila četba rytířských románů. Pod jménem Don Quijote de la Mancha se proto vydává na pouť za ideály bludného rytířství aza vysněnou dámou svého srdce Dulcineou. Se vznešeným posláním ale ostře kontrastuje jeho vytáhlá postava stárnoucího muže, improvizované rezavé brnění, ubohá herka Rosinante i jeho přízemní, ale upřímný panoš, sedlák Sancho. Během cesty překonávají oba hrdinové množství překážek a protivenství, jimž se srdečně zasmějeme, zároveň však pocítíme smutek nad jejich marností a uvědomíme si rozpor mezi šlechetnými ideály a mnohdy nelítostnou realitou. Slavný příběh španělského prozaika, dramatika a básníka Miquela de Cervantes Saavedry spatřil světlo světa poprvé v roce 1605. Už tehdy zaznamenal okamžitý úspěch u čtenářů, dokonce jakýsi smělý falzifikátor vydal údajný druhý díl této knihy. Český spisovatel Jaromír John renesanční román převyprávěl a svým poetickým jazykem ho přiblížil dnešnímu čtenáři. Pro čtenáře od 12 let.

Pět povídkových příběhů --- Dořini milenci --- Nejkrásnější sport --- Paní Bohdana --- Nadšený cyklista --- Lotos non plus ultra

Snad každý zná šlechetného, chrabrého, i když více než podivínského rytíře Dona Quijota a jeho nerozlučného druha Sancha Panzu. Chudého zemana dona Quijana pobláznila četba rytířských románů. Pod jménem Don Quijote de la Mancha se proto vydává na pouť za ideály bludného rytířství aza vysněnou dámou svého srdce Dulcineou. Se vznešeným posláním ale ostře kontrastuje jeho vytáhlá postava stárnoucího muže, improvizované rezavé brnění, ubohá herka Rosinante i jeho přízemní, ale upřímný panoš, sedlák Sancho. Během cesty překonávají oba hrdinové množství překážek a protivenství, jimž se srdečně zasmějeme, zároveň však pocítíme smutek nad jejich marností a uvědomíme si rozpor mezi šlechetnými ideály a mnohdy nelítostnou realitou. Slavný příběh španělského prozaika, dramatika a básníka Miquela de Cervantes Saavedry spatřil světlo světa poprvé v roce 1605. Už tehdy zaznamenal okamžitý úspěch u čtenářů, dokonce jakýsi smělý falzifikátor vydal údajný druhý díl této knihy. Český spisovatel Jaromír John renesanční román převyprávěl a svým poetickým jazykem ho přiblížil dnešnímu čtenáři. Pro čtenáře od 12 let.

Trojice humoristických povídek od českých autorů. Vydalo nakladatelství Práce pro členy Erb klubu jako prémii 5. ročníku.

Jméno Aloise Topiče je dnes většině lidí neznámé. Jistě ho však znají ti, kdo si rádi prohlížejí muzejní přírodopisné sbírky, protože je uvedeno u mnoha exponátů v Národním muzeu i v muzejích četných českých měst. Z deníků a vzpomínek podnikavého českého cestovatele, který seněkolikrát vypravil do Austrálie a obohatil naši zemi dnes už mnohdy vzácnými ukázkami života tehdejších australských obyvatel i tamější přírody, sestavil Jaromír John v roce 1938 tuto poutavou knížku.

Devět příběhů o lásce, které napsali: První Jan Drda, druhý František Kubka, třetí Jaromír John, čtvrtý Jaroslav Havlíček, pátý Zdeněk Němeček, šestý Jiří Mařánek, sedmý Jan Weiss, osmý Eduard Bass a devátý Josef Kopta.Knihu uspořádal Josef Kopta, který také napsal ústřední příběh s jeho vstupem, spojovacími mezihrami a vyzněním. První vydání z roku 1941 bylo nacistickými úřady okleštěné. Josef Kopta měl zákaz publikační činnosti a teprve v druhé vydání mohl být uveden jako pořadatel knihy. Jan Weiss, s nímž bylo v původním plánu počítáno, mohl svou povídku napsat teprve po válce. O peripetiích vzniku knihy napsal v doslovu Josef Šup.

Z korespondence českého spisovatele Jaromíra Johna (vl.jm. Bohumil Markalous, 1882-1952).

O muži, kterého pronásledovala auta. Román je kritikou poměrů v mladé republice, kde všechny vzájemné vztahy mezi lidmi byly určovány otázkou peněz. Honba za penězi tvoří pozadí tragikomického osudu starého penzisty, který se z venkova přestěhoval do Prahy. Uštván hlukem pouličních vozidel, okrádán na všech stranách nesvědomitým synovcem a lidmi, které využívají jeho důvěřivosti, nakonec umírá a jedině tak nachází klid.

Pohádkový příběh vojáčka Hubáčka, českého člověka , který se ocitne v ráji, ale umírá touhou pom své vzdálené a malinké vlasti. Ráj je to mohamedánský, kde se octnul po působení v Makedonii, kde byl nasazen jako vojín v 1. světové válce. Nakonec se mu jeho touha vyplní a vrací se domů do své rodné vesnice a k milované Márince.

Krátké humorné i vážné připomínky a rady do života udílené strýčkem Romualdem snoubence Evě a snoubenci Juliovi L.p. 1872. Podle moudrostí pradědů a prabáb sestavil autor.