Novinka: pošli knihy k prodeji AlzaBoxem! 
Knihobot

Jean Tardieu Knihy

    1. listopad 1903 – 27. leden 1995

    Jean Tardieu byl významný francouzský dramatik a básník, jehož dílo se vyznačovalo hravou komedií a kritickým pohledem na tradiční divadlo. Často spojován s Teatrem absurdity, Tardieu mistrně proplétal komediální prvky s hlubokými filozofickými úvahami. Jeho inovativní přístup k dramatu ovlivnil francouzské divadelní umění po druhé světové válce, kde se významně podílel na rozvoji rozhlasového vysílání a dramatické tvorby. Důkazem jeho literární všestrannosti je i jeho poezie a prose, které nacházejí ozvěnu v dílech jiných umělců a jsou předmětem překladů.

    Jean Tardieu
    Mein imaginäres Museum
    Le Professeur Froeppel
    Lettre de Hanoï
    Le bibliobus CE2
    Business and Economics 2. Lexique
    Mezi dveřmi a oknem

    • Lettre de Hanoï

      • 60 stránek
      • 3 hodiny čtení

      Janvier 1928, Hanoï, le soldat de 2ᵉ classe Jean Tardieu commence une lettre à Roger Martin du Gard. Il est secrétaire d'état-major, sous le commandement du frère de Marcel Aymé, au moment même où il publie ses premiers poèmes dans la N.R.F. Il a vingt-cinq ans. Cette publication posthume, baignée par l'exotisme des lieux, contient bien avant l'heure une critique vive du colonialisme, ainsi qu'une méditation pertinente sur l'identité des cultures.

      Lettre de Hanoï
      3,4

    • Mein imaginäres Museum

      Aus dem Französischen übersetzt von Gerhard M. Neumann und Werner Spies. Mit einem Nachwort versehen von Werner Spies

      • 94 stránek
      • 4 hodiny čtení

      Jean Tardieu, Jahrgang 1903, der unter dem Eindruck des Surrealismus Gedichte und Dramen zu schreiben begann, gehört heute mit seinen Stücken zu den Autoren des absurden Theaters. Gegenstand der im vorliegenden »Museum« vereinigten Texte ist die Malerei. Tardieu beschreibt Bilder, übersetzt sie in Worte. In keinem seiner Sätze verleugnet der Betrachter seine Objekte, und dennoch geht er mit jedem seiner Sätze über seine Objekte hinaus. Der Kommentar wird zu einem autonomen Gebilde, in dem der Charakter der kommentierten Bilder (von Cézanne, Seurat, Daumier, Klee, Wols, Hartung, Giacometti u.a.) zugleich wiedergegeben und – im anderen Medium, der Sprache – wiedererschaffen ist.

      Mein imaginäres Museum