Luba Pellarová Knihy

Nová, do značné míry autobiografická hra, děj se odehrává v mysli ústřední postavy, v jejích myšlenkách. Na scénu staví asi čtyřicetiletého právníka, jenž se rozborem nejvýznamnějších skutečností svého života snaží dopátrat se pravdy o své vině na tom, co udělal on i společnostkolem něho. Přeložili Luba a Rudolf Pellarovi za jazykové spolupráce Hildy Lassové.

Nejlepší povídky z cest představují další tematický soubor povídek Ephraima Kishona, které s humornou nadsázkou zachycují zážitky čtenářům dobře známého „obyčejného Izraelce" a jeho „nejlepší manželky ze všech", tentokrát na cestách po Evropě, Americe a Izraeli. Oba s větším či menším úspěchem čelí obyčejům a zvyklostem jednotlivých zemí, překonávají vzdálenosti geografické, jazykové i kulturní a vymýšlejí důmyslné triky proti nástrahám na jejich nervy, žaludek a peněženky. Cestování je v této pestré směsi krátkých vypointovaných próz pojato jako zábavná lapálie, již lze jen doporučit.

Klasik moderní americké literatury J. D. Salinger (1919–2010), mistr filozoficky laděné prózy s hluboce humanistickým podtextem, líčí v povídkové knize z roku 1953 na pozadí válečných prožitků a deziluzí vzájemný střet světa dospívajících mladých lidí se světem dospělých; konfrontaci, která je aktuální dodnes. Připočteme-li k tomu mistrovský styl, jímž jsou tyto texty napsány, pochopíme, proč je jejich autor – proslavený především románem Kdo chytá v žitě (1951) – ceněn, čten a oblíben po celém světě.

Modré silnice: cesta do nitra Ameriky. Dnes již legendární kniha o putování po třinácti tisících mil "modrých silnic" Ameriky – venkovských cest značených na starých mapách modrou barvou – a stovkách měst, městeček a vesnic upomene na Steinbeckovy Toulky s Charleym či Kerouacův román Na cestě. Její autor, missourský rodák s anglickou i indiánskou krví v žilách, v ní nezapomenutelným způsobem líčí cestu napříč USA, k níž ho přivedl mezní životní okamžik, pouť s cílem "hledat místa, kde změna neznamená zkázu a kde není zpřetrháno pouto mezi časem, lidmi a skutky".

Dobrodružné až detektivní povídky, jejich námětem je oslava mužnosti, statečnosti a spravedlnosti: Plantážník z Malaty, Společník, Hostinec u dvou čarodějnic, Kvůli dolarům.

Generační román známého amerického spisovatele vypráví příběh židovské rodiny Levovů, kteří paradoxně v 60. letech 20. století prožívají své nejhorší chvíle. Jeden z nejslavnějších autorových románů, za který dostal v 90. letech Pulitzerovu cenu, je především zpovědí milujícího otce, jehož dcera se v 16 letech stala aktivistkou hnutí proti vietnamské válce a zapojila se do aktů politického násilí. Jinými slovy, z Merry se stala teroristka. Její otec se snaží přijít na to, kdy a kde se stala ta změna s jeho milovanou holčičkou? Kdy se z ní stal člověk, který zabije druhého? Teprve po letech přichází dopis, který může do drásavého vztahu vnést trochu světla...

Dvě psychologicky laděné novely s filozofickým podtextem o sourozencích Glassových. O Seymourovi, nejstarším ze sourozenců, vypráví Buddy, který přijíždí na bratrovu svatbu, jež se nekoná. Druhá novela je improvizovaný esej o smyslu poezie, o psaní a osobnosti spisovatele, který je prokládán a ilustrován historkami a názory rodiny Glassových.

Humoristické povídky nahlížející biblické desatero v současných společenských i politických souvislostech.

Volně spojený cyklus dvanácti elegických povídek amerického autora českého původu tvoří jakýsi skupinový portrét tří generací mužů a žen obývajících podmanivé okolí jezera ve státě New York. Výjimečná schopnost zachytit ducha krajiny, jenž jako by spoluutvářel životní osudy jednotlivých postav, přitom není jediným pozoruhodným rysem této neobyčejně vyzrálé prvotiny: autorovo umění ponoru do skutečných i domnělých hlubin vnitřních životů jeho hrdinů je tu ukázkovým příkladem zdánlivě paradoxní schopnosti imaginativní prózy překonat v živosti a autenticitě samu skutečnost.

Ze vzpomínek staré šatnářky a náhodného návštěvníka jedné malé vídeňské kavárny se dozvídáme příběh člověka oddaného knihám. Tomuto prostému, nevinnému člověku, který žije jen pro své knihy a nestará se o události ve světě, připraví za 1. světové války zběsilá psychóza a tupost válečné mašinerie trpný a zoufalý konec.