Rudolf Pellar Knihy

Rozsáhlý výbor dvaačtyřiceti próz sleduje tři základní tematické okruhy Singerova díla: život zaniklého světa židovské diaspory na polském venkově a varšavské periferii počátkem 20. století, intelektuální prostředí ve Varšavě 20. let a osudy polských uprchlíků a vystěhovalců ve Spojených státech v druhé třetině našeho století. 2. vydání

Prosté vyprávění anglického přírodovědce a beletristy o tom, jak založil na anglickém ostrově New Jersey vlastní zoologickou zahradu. Ve vyprávění o vlastní zoologické zahradě, navazujícím na knihu Zoo v kufru, líčí autor své zkušenosti i veselé příhody s nejrůznějšími zvířaty, přičemž uplatňuje osobitý humor a dokumentuje velké profesionální znalosti.

Nová, do značné míry autobiografická hra, děj se odehrává v mysli ústřední postavy, v jejích myšlenkách. Na scénu staví asi čtyřicetiletého právníka, jenž se rozborem nejvýznamnějších skutečností svého života snaží dopátrat se pravdy o své vině na tom, co udělal on i společnostkolem něho. Přeložili Luba a Rudolf Pellarovi za jazykové spolupráce Hildy Lassové.

Radioservis ve spolupráci s Českým rozhlasem vydal v listopadu minulého roku vzpomínkovou knihu herce, zpěváka, skladatele a překladatele Rudolfa Pellara. Paměti, nazvané podle Kainarovy básně, obsahují lakonické vzpomínky na přibližně sto stran, doplněné fotografiemi z osobního archivu a soupisem Pellarovy herecké, autorské a překladatelské činnosti. Memoáry umožňují autorovi tematizovat proces vzpomínání a zachycují jeho rané dětství, které je protkáno místopisnými a historickými prvky, jako je dvojjazyčnost. Vzpomínky plynou chronologicky a odhalují, jak velká historie ovlivnila Pellarovu cestu k divadlu a překládání. Po maturitě, kdy byly univerzity zavřené, se přihlásil na brněnskou konzervatoř a začal svou kariéru v jihlavském Horáckém divadle. Spolu se svou ženou se věnoval překladům americké literatury, včetně Salingerova románu. Kniha také přináší pohled do překladatelské práce Pellarových, jejich metody a zkušenosti s angličtinou v padesátých letech. Fenomén normalizace je rovněž přítomen, neboť Pellar nesměl vystupovat v televizi a jeho překlady byly publikovány pod cizími jmény. Vzpomínková knížka je protkána humorem a laskavostí.

Nejlepší povídky z cest představují další tematický soubor povídek Ephraima Kishona, které s humornou nadsázkou zachycují zážitky čtenářům dobře známého „obyčejného Izraelce" a jeho „nejlepší manželky ze všech", tentokrát na cestách po Evropě, Americe a Izraeli. Oba s větším či menším úspěchem čelí obyčejům a zvyklostem jednotlivých zemí, překonávají vzdálenosti geografické, jazykové i kulturní a vymýšlejí důmyslné triky proti nástrahám na jejich nervy, žaludek a peněženky. Cestování je v této pestré směsi krátkých vypointovaných próz pojato jako zábavná lapálie, již lze jen doporučit.

Klasik moderní americké literatury J. D. Salinger (1919–2010), mistr filozoficky laděné prózy s hluboce humanistickým podtextem, líčí v povídkové knize z roku 1953 na pozadí válečných prožitků a deziluzí vzájemný střet světa dospívajících mladých lidí se světem dospělých; konfrontaci, která je aktuální dodnes. Připočteme-li k tomu mistrovský styl, jímž jsou tyto texty napsány, pochopíme, proč je jejich autor – proslavený především románem Kdo chytá v žitě (1951) – ceněn, čten a oblíben po celém světě.

Modré silnice: cesta do nitra Ameriky. Dnes již legendární kniha o putování po třinácti tisících mil "modrých silnic" Ameriky – venkovských cest značených na starých mapách modrou barvou – a stovkách měst, městeček a vesnic upomene na Steinbeckovy Toulky s Charleym či Kerouacův román Na cestě. Její autor, missourský rodák s anglickou i indiánskou krví v žilách, v ní nezapomenutelným způsobem líčí cestu napříč USA, k níž ho přivedl mezní životní okamžik, pouť s cílem "hledat místa, kde změna neznamená zkázu a kde není zpřetrháno pouto mezi časem, lidmi a skutky".

Dobrodružné až detektivní povídky, jejich námětem je oslava mužnosti, statečnosti a spravedlnosti: Plantážník z Malaty, Společník, Hostinec u dvou čarodějnic, Kvůli dolarům.

Generační román známého amerického spisovatele vypráví příběh židovské rodiny Levovů, kteří paradoxně v 60. letech 20. století prožívají své nejhorší chvíle. Jeden z nejslavnějších autorových románů, za který dostal v 90. letech Pulitzerovu cenu, je především zpovědí milujícího otce, jehož dcera se v 16 letech stala aktivistkou hnutí proti vietnamské válce a zapojila se do aktů politického násilí. Jinými slovy, z Merry se stala teroristka. Její otec se snaží přijít na to, kdy a kde se stala ta změna s jeho milovanou holčičkou? Kdy se z ní stal člověk, který zabije druhého? Teprve po letech přichází dopis, který může do drásavého vztahu vnést trochu světla...

Dvě psychologicky laděné novely s filozofickým podtextem o sourozencích Glassových. O Seymourovi, nejstarším ze sourozenců, vypráví Buddy, který přijíždí na bratrovu svatbu, jež se nekoná. Druhá novela je improvizovaný esej o smyslu poezie, o psaní a osobnosti spisovatele, který je prokládán a ilustrován historkami a názory rodiny Glassových.