Viktor Krupa Knihy

Výklad polynéské mytologie a kosmogonie v celkovém kontextu oceánských kultur.

Početný kolektiv autorů-odborníků včetně těch, kteří dlouhodobě působí na zahraničních univerzitách a ústavech, napsal pod vedením redakce Orientálního ústavu AV ČR více než 500 životopisných hesel s obsáhlou bibliografií, počínaje středověkými učenci a konče soudobými specialisty výše uvedených oborů, ať již jde o jazykovědce, historiky, etnografy či literární vědce a překladatele. Slovník však obsahuje i hesla umělců, spisovatelů či cestovatelů, jejichž dílo bylo těmito exotickými oblastmi ovlivněno či naopak zprostředkovávalo kulturní poselství Orientu, Afriky či Latinské Ameriky českému publiku.

Posvátný spis šintoismu (japonské náboženství shinto) a nejstarší japonská kniha (kronika z r. 712), jedno z nejvýznamnějších děl světové mytologie. Z různých pramenů (jmenovitě uvedených v bibliografické příloze) do slovenštiny přeložil a úvodem a poznámkami opatřil PhDr. Viktor Krupa, DrSc, přední slovenský orientalista, odborník na japonskou kulturu a ředitel Ústavu orientalistiky Slovenské akademie věd. Překlad do češtiny a grafická úprava F. R. Hrabal.

Napínavý román z období poloviny minulého století na ostrově Hong-kong vypráví o střetu dvou kultur a náboženství, ve kterém jde o boj o zisky z legálních i nelegálních obchodů a rozhoduje se o dalším osudu obchodních i politických vztahů Británie s Čínou.

Jazyky sveta v priestore a čase je encyklopédia o jazykoch sveta, ktorú vydalo vydavateľstvo Veda v roku 1996 ako druhé, doplnené a prepracované vydanie encyklopédie z roku 1983 Jazyky sveta. Encyklopédia obsahuje na úvod predslov (Pár slov na úvod), rozpravu o jazykoch a jeho dejinách (Jazyk a jeho stručná charakteristika). Samotné jadro obsahuje heslá o jazykoch sveta roztriedené podľa jazykových rodín. Za nimi je zaradený výklad lingvistických termínov a štatistiky o krajinách sveta a jazykoch.

Po úspešnej knihe Jazyky svete (1983) autori, poprední slovenskí orientalisti, predstavujú pokračovanie o tom, ako sa jazyk všetkých historických a súčasných spoločenstiev materializuje v písomnom prejave. Vynález písma, prirovnávaný k objavu ohňa, umožnil človeku prekonať časové a priestorové obmedzenia a získať novú dimenziu. Zaujímavé je sledovať vývoj písma od ikonografických predstupňov cez jeho formalizáciu až po súčasnú koreláciu s jazykom, čo autori zasadzujú do historického kontextu. Písmo sa rozšírilo s rastom gramotnosti a vynálezom papiera a kníhtlače, pričom dnes zohráva v živote človeka kľúčovú úlohu. Písomné texty umožňujú rýchlejšie a efektívnejšie získavanie informácií než hovorená reč. Autori prezentujú súhrn poznatkov o písme populárnou formou, pričom kombinujú klasifikačné systémy a rešpektujú rôzne interpretačné varianty. Takto čitateľ lepšie pochopí typologické odlišnosti písomných sústav, ich genetické a geografické väzby. Hlavnou prednosťou diela je, že písmo umožnilo uchovávať vedomosti a skúsenosti generácií pre budúcnosť, čím sa stalo medzníkom v prechode z predhistórie do histórie. Kniha podáva zložitú problematiku prístupne, provokuje myšlienky a podporuje samostatné uvažovanie, čo by bez písma nebolo možné.

Staré havajské povesti sú zaujímavým obrazom života dávnych Havajčanov. Hovoria o tom, ako sa pôvodní obyvatelia ostrovov správali k bohom, kráľom, rodičom, súrodencom, mužom, ženám. Čomu sa smiali, čím pohŕdali, čo obdivovali. Povesti stvárňujú najrozmanitejšie motívy každodenného života, najmä však motívy bojové a ľúbostné.

Pedro Fernández de Quiros, Portugalec v španielskych službách, patrí celkom isto k najpozoruhodnejším postavám obdobia veľkých objavných ciest. Koncom 16. storočia, keď sa Quirosovo meno po prvý raz zapísalo do dejín námorných plavieb, bol Tichý oceán ešte skoro úplne neznámym morom. Meno "Tichý" mu dal ďalší Portugalec v španielskych službách, Magalhaes, ktorý ho preplával ako prvý. Zvolil si však trasu, na ktorej neležia skoro nijaké ostrovy, a tak úloha preskúmať nepredstaviteľne rozľahlý ostrovný svet pripadla jeho nástupcom.

Noc v Bombaji (1940), druhý Bromfieldův "indický" román u nás vyšel poprvé v roce 1946, nynější druhé vydání v Melantrichu je obnoveným a upraveným vydáním z tohoto roku. Hlavním motivem románu je příběh romantické lásky, která pomůže svou čistotou a silou najít smysl života krásné, požitkářské ženě, znuděné penězi, prázdným životem a přízní mužů. V Bombaji, největším indickém přístavu, kde se mísí prvky západní a východní civilizace se sešla skupinka dobrodruhů z celého světa, snažící se zahnat nudu v hranách, barech, na dostizích a na večírcích u bohatého a zhýralého mahárádži. Odehrávají se zde jejich malá osobní dramata, osnují se pletichy, proplétají se složité vztahy, ale každý z těchto lidí hledá únik z kolotoče nudy a mravní prázdnoty. S těmito ztroskotanci a prázdnými požitkáři ostře kontrastují lidé, kteří objevili smysl svého života v práci pro Indii, jejíž rozmanitou společnost a bohatou i krutou přírodu si zamilovali.

Nové obdobie anglického prenikania do Pacifiku sa začalo v polovici osemnásteho storočia, keď vypukla zase anglicko-španielska vojna. Britská admiralita vyslala roku 1740 veľkú výpravu do Tichomoria. Navonok to bolo úctyhodné podujatie a velil mu George Anson. No od samého začiatku sa eskadre doslova lepí smola na päty. Lode sú chatrné, veľkú časť posádky tvoria chorí vyslúžilci a o cieľoch výpravy sa rýchlo dozvedia aj španielske úrady. Pohotovo vyšlú do Tichomoria silnú flotilu pod vedením admirála Pizarra. Obidve výpravy takmer súčasne dosiahnu zlopovestný mys Hoorn a od tej chvíle majú ich osudy veľa spoločné. Ku zrážke medzi nimi vôbec nepríde. Proti Angličanom aj Španielom stojí oveľa nebezpečnejší nepriateľ - more. Anglická eskadra sa rozpadne, loď Wager stroskotá na nehostinnom chilskom pobreží, a tí, čo sa neutopili, musia ešte dlho bojovať, aby si zachránili aspoň holé životy. O ich útrapách hovorí táto knižka.