Petr Vidlák Knihy

Olga Tokarczuková je nejúspěšnější a nejprodávanější polskou autorkou, která vstoupila do literatury v devadesátých letech. Každá věc má svou temnou a světlou stránku píše autorka, obdivovatelka C. G. Junga denní dům představuje skutečnost, noční dům sen, podvědomí, sídlo archetypů. Kritikové přirovnávají Denní dům, noční dům k novému, modernímu typu silva rerum, což latinsky znamená les různých věcí. Ve staropolských dobách se tak říkalo domácím kronikám, do nichž hospodář zaznamenával významné rodinné i politické události, domácí účty, heraldické poznámky, útržky náboženské poezie i osvědčené recepty.

Pozvánka do spisovatelské laboratoře polské prozaičky a nobelistky Olgy Tokarczukové Velká literatura je bezesporu věcí velkého talentu. I zkušení a oceňovaní spisovatelé však musí stále zkoušet, jaký přístup funguje a jaký ne, jakou perspektivu si ten či onen příběh vyžaduje. Hledají metodu. A když ji najdou, stane se často jejich výrobním tajemstvím, které odhalují jen zdráhavě a po kouskách. Oblíbená polská spisovatelka a laureátka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková se už dávno rozhodla udělat opak. Ve svých esejích, fejetonech a přednáškách odhaluje svou zvědavost a přístup vnímavého vypravěče, který nyní čtenářům předkládá i ve stejnojmenné knize. Přiznává, jaké zážitky a myšlenky pro ni byly formativní, čeho si v životě všímá a na co by se nemělo zapomínat. Pozvolna tak před námi vyvstává nejen autorská mysl zpoza známých románů, ale také citlivý a inspirativní přístup ke světu. Koneckonců každý může být občas vnímavým vypravěčem.

Opus magnum světoznámé polské autorky. Rok 1752. Podolí, součást Polského království, území ležící na dnešní západní Ukrajině, oblast osídlená křesťany, židy i muslimy. Polskou společnost soužil rozkol mezi vládnoucím královským dvorem, venkovskou šlechtou a bezzemky, jejichž síla se v osmnáctém století začala naplno projevovat. Díky kvetoucímu obchodu s muslimským světem docházelo k bohaté kulturní výměně. Pozvolný hospodářský a morální úpadek však plíživě pronikal do všech pater společnosti, která se pokoušela nalézt viníka. Židé mezitím čekali na svou příležitost k emancipaci. Podstatná část příběhu se odehrává i v židovském městě Brünn, tedy v Brně, ale i v jiných středoevropských městech, takže se čtenáři nabízí zvláštní paralela se současným dramatickým střetem s jinými kulturami. Díky poutavému vyprávění Olgy Tokarczukové získáváme neodbytný pocit, že tento střet je v této části světa přítomen odpradávna. Román je obrazem dávného Polska, mocného a vlivného království na vrcholu své státnosti, ale zároveň těsně před pádem do osudové propasti zájmů sousedních mocností.

Tato kniha byla napsána na základě dokumentárního cyklu polské televize "Sensacje XX wieku" (Senzace 20. století) a obsahuje 24 příběhů popisujících největší události, které ovlivnily historii minulého století. V knize najdete popis největších dramat odehrávajících se ve vládních kabinetech, sklepeních tajné policie a na bitevních polích. Dozvíte se, zda byl Lenin německým agentem, proč Stalin v roce 1939 nebral vážně varování špióna Sorgeho, který ho informoval o termínu německého útoku na Sovětský Svaz, co zachránilo maršála Žukova v roce 1946 nebo proč Warreonva komise vyšetřující smrt J.F. Kennedyho obelhala celý svět.

Soubor článků, fejetonů, zamyšlení a různých příležitostných textů, které však tvoří jeden celek, portrét spisovatelčiny osobní filozofie. Kniha je také otevřeným politickým manifestem. Olga Tokarczuková si dobře uvědomuje politický potenciál své tvorby, který je umocněn precizním stylem a bezbřehou tvůrčí svobodou. Právě schopnost reagovat na jakékoliv násilí, vykořisťování, lež a všudypřítomnou propagandu establishmentu považuje Tokarczuková za jeden z nejdůležitějších aspektů práce spisovatele. O těchto otázkách píše velmi otevřeně, subjektivně, své myšlenky se snaží formulovat takovým způsobem, aby byly srozumitelné lidem napříč generacemi. Pro Tokarczukovou je politika nedílnou součástí literatury. Autorka v této knize píše vážně, ale i s humorem, využívá fikci, hraje si se čtenářem. Je schopna vyjádřit, co pro ni znamená být Polkou, aniž by sklouzla k tupému nacionalismu, jehož je hlasitou kritičkou. Název knihy Okamžik medvěda je jakousi alegorií toho, že člověk může být světem okouzlen pouze tehdy, když odmítne monoteistický výklad pravdy. Je to zároveň i metafora literatury, toho „zvláštního místa mezi mnoha individuálními pravdami“.

Román Olgy Tokarczukové by bylo možno označit jako „morální thriller". Hlavní hrdinkou příběhu je Janina Duszejko, stavební inženýrka, která si musí vydělávat na živobytí jako učitelka angličtiny a zeměpisu na škole v Kladské kotlině na česko-polském pomezí. V zimě pracuje také jako správkyně letních bytů. Její vášní je astrologie a nade vše miluje zvířata. Snaží se jim všemožně pomáhat a chránit je, bojuje proti lidem, kteří jim ubližují. Varuje před nerozvážným ničením přírody, vidí lidské osudy vepsané do hvězd. Patří k okruhu nadšených čtenářů anglického básníka Williama Blakea (název knihy je citát z jeho básně).

První polský román oceněný mezinárodní Man Bookerovou cenou. Proč lidé cestují? Jsme všichni nomády, pro které je překonávání prostoru smyslem života? Olga Tokarczuková se svou pověstnou důsledností a porozuměním vede čtenáře pod povrch modernity, popisuje svět poutníků a hledá podstatu jejich nepokoje a potřeby nezůstávat na jednom místě. V příbězích a úvahách o cestování a prožitcích lidského těla napříč staletími až do současnosti se prolínají témata života, smrti i neukotvenosti.

Svět je čím dál bizarnější. Překvapivé a nepředvídatelné povídky od držitelky Nobelovy ceny za literaturu, díky nimž se budeme na realitu kolem sebe dívat úplně jinýma očima. Odkud se bere pocit podivnosti? Je podivnost vlastností světa, nebo se skrývá spíše v nás samých? Původně francouzské slovo bizzare znamená „(po)divný, nestálý“, ale také „směšný“ a „zvláštní“. Právě taková — udivující a mimo všechny kategorie — je nejnovější kniha Olgy Tokarczukové. Deset povídek, každá v úplně jiném prostoru. Volyň během vpádu švédských vojsk, současné Švýcarsko, vzdálená Asie, imaginární místa. Díky proměnlivému rytmu povídek si čtenář ani na chvíli nemůže být jistý, co se stane na další stránce. Autorka nás vyvádí z rovnováhy, vystrkuje z komfortní zóny a ukazuje, že svět je čím dál méně srozumitelný. Prvky grotesky, černého humoru, fantastiky a hororu odhalují, že nic v realitě není takové, jak to na první pohled vypadá.

Kdybych ji požádal o ruku jen chvíli dřív, nikdy by se to nestalo. Nikdo by nás nenapadl. Já bych neskončil v nemocnici a ona by navždy nezmizela z mého života. Deset let po zmizení své snoubenky je Damian Werner přesvědčen, že už ji nikdy neuvidí. Jednoho dne však nečekaně narazí na stopu ztracené dívky. Kdosi vložil její fotografii na sociální síť Spotted. Werner se zpočátku domnívá, že se jedná jen o náhodnou podobnost, ale pak neznámý člověk nahrává další fotku. Fotku, kterou udělal Werner sám jen pár dnů před snoubenčiným zmizením – a kterou od té doby nikomu neukázal. Kdo teď dívku prostřednictvím internetu hledá? A je to opravdu ona? Damian znal svou dívku od dětství, trávili spolu každý den. Při hledání odpovědí na své otázky však zjišťuje, že o ní nevěděl všechno... Nenalezená je polský psychologický thriller, který dosahuje úrovně světových bestsellerů.